Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Paliva v Česku dál zdražují

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Pohonné hmoty v Česku v uplynulém týdnu opět zdražily, ceny stoupají od poloviny ledna. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic prodává v průměru za 28,98 koruny, před týdnem byl o 20 haléřů levnější. O 19 haléřů na litru zdražila nafta, za litr teď řidiči dají průměrně 27,84 koruny. Vyplývá to z dat společnosti CCS, která ceny paliv sleduje.

Nejlevnější paliva natankují řidiči v Ústeckém kraji, kde je litr benzinu v průměru za 28,65 koruny. Naftu tam prodávají průměrně za 27,44 koruny za litr. Naopak nejdražší benzin natankují řidiči v Praze a na Vysočině, kde litr benzinu stojí průměrně 29,32 koruny. Nejdražší nafta se tankuje v Praze, litr tam prodávají průměrně za 28,65 koruny.

Benzin je nyní podle údajů společnosti CCS o 2,69 koruny na litru levnější než před rokem, za naftu tehdy motoristé platili o 3,42 Kč na litru více.

Průměrné ceny pohonných hmot v ČR k 24. únoru 2021 (v Kč/l):

Kraj Natural 95 Nafta ČR 28,98 27,84 Praha 29,32 28,65 Středočeský 29,19 28,27 Jihočeský 28,85 27,62 Plzeňský 29,22 27,92 Karlovarský 28,71 27,51 Ústecký 28,65 27,44 Liberecký 28,84 27,62 Královéhradecký 28,73 27,54 Pardubický 28,85 27,65 Vysočina 29,32 28,36 Jihomoravský 29,18 28,04 Olomoucký 29,06 28,09 Zlínský 28,96 27,64 Moravskoslezský 28,87 27,46

Zdroj: CCS

Témata:  pohonné hmoty

Související

Aktuálně se děje

29. května 2025 12:20

20. května 2025 12:26

Potraviny v Česku zdraží víc, než kdokoliv čekal

Růst cen v zemědělství letos v dubnu vykázal úroveň 15,2 procenta v meziročním srovnání. To je nejvýraznější nárůst od února 2023, tedy za více než dva roky. Poprvé po více než dvou letech se rovněž jedná o růst dvouciferný. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Senioři táhnou ekonomiku, zatímco mladí zůstávají ve školách

Český trh práce se tiše, ale zásadně přepisuje. Zatímco ještě v 90. letech bylo běžné, že lidé končili kariéru krátce po šedesátce a dvacetiletí už měli první zaměstnání, dnes se tyto role obracejí. Mladí zůstávají déle ve vzdělávacím systému, pracovní zkušenosti odkládají. Naopak senioři v důchodovém věku často zůstávají ekonomicky aktivní – ať už z přesvědčení, nebo z nutnosti.