Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Paliva v Česku dál zdražují

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Pohonné hmoty v Česku v uplynulém týdnu opět zdražily, ceny stoupají od poloviny ledna. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic prodává v průměru za 28,98 koruny, před týdnem byl o 20 haléřů levnější. O 19 haléřů na litru zdražila nafta, za litr teď řidiči dají průměrně 27,84 koruny. Vyplývá to z dat společnosti CCS, která ceny paliv sleduje.

Nejlevnější paliva natankují řidiči v Ústeckém kraji, kde je litr benzinu v průměru za 28,65 koruny. Naftu tam prodávají průměrně za 27,44 koruny za litr. Naopak nejdražší benzin natankují řidiči v Praze a na Vysočině, kde litr benzinu stojí průměrně 29,32 koruny. Nejdražší nafta se tankuje v Praze, litr tam prodávají průměrně za 28,65 koruny.

Benzin je nyní podle údajů společnosti CCS o 2,69 koruny na litru levnější než před rokem, za naftu tehdy motoristé platili o 3,42 Kč na litru více.

Průměrné ceny pohonných hmot v ČR k 24. únoru 2021 (v Kč/l):

Kraj Natural 95 Nafta ČR 28,98 27,84 Praha 29,32 28,65 Středočeský 29,19 28,27 Jihočeský 28,85 27,62 Plzeňský 29,22 27,92 Karlovarský 28,71 27,51 Ústecký 28,65 27,44 Liberecký 28,84 27,62 Královéhradecký 28,73 27,54 Pardubický 28,85 27,65 Vysočina 29,32 28,36 Jihomoravský 29,18 28,04 Olomoucký 29,06 28,09 Zlínský 28,96 27,64 Moravskoslezský 28,87 27,46

Zdroj: CCS

Témata:  pohonné hmoty

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.