Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nechtěné a nevyžádané: Jak naložit s neobjednaným zbožím nebo s jiným plněním

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Ocitli jste se už někdy ve zvláštní situaci, kdy vám do schránky dorazila zásilka, kterou jste si vůbec neobjednali? A většinou od společnosti, se kterou jste vlastně nikdy nebyli v kontaktu? Připravili jsme si pro vás komplexní shrnutí, jak s neobjednaným zbožím či plněním naložit.

Chyba nebo úmysl?

V prvé řadě je klíčové zjistit, zda se skutečně jedná o neobjednané zboží či službu. Ne vždy se musí jednat o postranní úmysl prodejce, ale o obyčejnou lidskou chybu např. při odeslání zboží na špatnou adresu. Doporučujeme si tedy v prvé řadě pečlivě zkontrolovat veškeré informace, které máte k dispozici – např. e-mailovou komunikaci nebo oznámení o doručení, a kontaktovat prodejce.

Pokud jste však přesvědčení, že se skutečně jedná o neobjednané zboží nebo plnění, je zapotřebí vycházet z toho, že podnikatel je oprávněn spotřebiteli zasílat plnění jen v případě, že si zboží či službu prokazatelně objednal. „V momentě, kdy jste si nic neobjednali, a v poštovní schránce vám přistálo nevyžádané překvapení, může být takové zasílání zboží vyhodnoceno jako agresivní obchodní praktika,“ upozorňuje ředitelka spotřebitelské organizace dTest Eduarda Hekšová. I z tohoto důvodu spotřebitel nemá povinnost nevyžádané zboží na své náklady vracet. „Navíc, což mnoho spotřebitelů neví, nemusí společnost o doručení neobjednaného zboží informovat. Z pohledu občanského zákoníku se totiž jedná o neobjednané plnění,“ dodává Hekšová.

Nemusíte platit

Může však nastat situace, kdy prodejci po spotřebiteli zaplacení neobjednaného plnění chtějí. V takovém případě by však daná společnost musela prokázat, že spotřebitel projevil přání zboží obdržet – např. doložením objednávky. „Jak už bylo zmíněno, kupující je povinen uhradit pouze cenu za zboží, které si od společnosti prokazatelně objednal. Klíčové tak je nejen to, zda objednávka byla skutečně učiněna, ale také to, zda nebyla později zrušena, např. v rámci odstoupení od smlouvy do 14 dnů,“ vysvětluje Eduarda Hekšová.

Konečně se také můžete v případě nevyžádaných zásilek obrátit s podnětem na Českou obchodní inspekci, která následně prošetří, zda se jedná o zakázanou agresivní obchodní praktiku. V případě opakovaného zasílání neobjednaných balíčků lze také obchodníkovi zaslat odmítnutí zasílání neobjednaného zboží.

A pokud si s nevyžádanými zásilkami nevíte rady, doporučujeme se obrátit na naši naší spotřebitelskou poradnu na telefonním čísle 299 149 009 (každý všední den 9-17 hod.) nebo na e-mailu dtest@dtest.cz. Spotřebitelé si na obchodníky mohou stěžovat v rámci služby VašeStížnosti.cz, kde je také možné spor transparentně vyřešit.

Témata:  dTest reklama pošta

Související

Aktuálně se děje

31. března 2026 9:46

23. března 2026 13:03

20. března 2026 12:40

17. března 2026 11:04

Meta svůj přístup nemění: reklamní model zůstává podle expertů nezákonný

Spotřebitelská organizace dTest se problematice modelu „zaplať, nebo souhlas“ u společnosti Meta věnuje dlouhodobě a na možné rozpory s evropským právem už dříve upozorňovala. Nová analýza evropských spotřebitelských organizací sdružených v BEUC ukazuje, že i aktuálně upravený model společnosti Meta nesplňuje požadavky práva EU na ochranu osobních údajů a dalších práv spotřebitelů.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Paliva v Česku zdražují rychleji než v EU, roli hrají vysoké marže, uvádí UBS

Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.