Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Nálada českých spotřebitelů se v březnu přestala zlepšovat. Bojí se vleklé vysoké inflace

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Komentář Lukáše Kovandy: Důvěra v českou ekonomiku dosáhla letos v březnu úrovně 93,9 bodu. To znamená, že je na úrovni 93,9 procenta průměru let 2003 až 2022. Je tedy stále z dlouhodobé perspektivy podprůměrná. Nicméně i tak je na nejvyšší úrovni od loňského srpna. Zasluhuje se o to nyní hlavně růst důvěry mezi podnikateli. I když mezi nimi není vývoj jednotný. Zlepšuje se totiž nálada podnikatelů a firem v průmyslu a obchodě, zatímco se zhoršuje ve stavebnictví a vybraných službách.

Výrazně se nálada zlepšuje hlavně podnikatelům a firmám v průmyslu. To souvisí s příznivějším než očekávaným průběhem letošní topné sezóny a s prudkým poklesem burzovních cen energií. Vždyť referenční cena plynu v EU klesla od konce loňského srpna o takřka 90 procent.

Pokles cen plynu i elektřiny samozřejmě výrazně zlepšuje – alespoň tedy v porovnání s ještě nedávným očekáváním – vyhlídky výroby celého průmyslu i jeho odbytových možností. Vzhledem k vysoce nadprůměrné míře naplněnosti zásobníků s plynem v EU sílí důvěra průmyslníků i v to, že se podaří poměrně dobře zvládnout také příští topnou sezónu, kdy už se evropská energetika opravdu ve velké míře bude muset obejít bez ruského plynu. Zásobníky s plynem jsou v EU nyní naplněny zhruba z 55 procent, zatímco pětiletý průměr pro tuto část roku odpovídá přibližně 35 procentům.

Samozřejmě, i důvěra v průmyslu stále zůstává pod průměrem let 2003 až 2022, když nyní v březnu vykazuje úroveň 95,4 procenta onoho průměru. Důvodem je to, že průmysl musí absorbovat vysoké ceny energií a horší odbytové možnosti, dané poklesem kupní síly obyvatelstva u nás i v zahraničí v důsledku rapidní inflace a dané také poměrně vysokými úrokovými sazbami ekonomik naší i zahraničních, které tlumí investice. I tak jde o nejvyšší důvěru průmyslu od loňského srpna.

Naopak, nálada spotřebitelů v porovnání s únorem v březnu klesla, byť mírně. Zvrátil se tak trend ze začátku roku, kdy došlo k jednomu z nejvyšších „skoků“ směrem vzhůru ve spotřebitelské náladě v celé historii měření od roku 2003. Spotřebitelé totiž vnímají, že i když vysoké ceny energií se nakonec budou „dát zvládnout“ a že situace nebude tak závažná, jak se báli loni, inflace přesto zůstane vysoká po delší dobu. Skličující je pro ně například drahota potravin, která se aktuálně stala zásadním mediálním tématem. Podle některých expertních prognóz letošní celoroční inflace klesne z loňských přibližně patnácti na zhruba třináct procent, což věru není výrazný pokles. Spotřebitelé se tak sžívají s tím, že i letos budou čelit citelnému zdražování, což brání dalšímu zlepšování jejich nálady. 

Témata:  ekonomika

Související

Aktuálně se děje

27. ledna 2026 11:51

14. ledna 2026 11:32

Pád na namrzlém chodníku: Kdo odpovídá za škodu a jak postupovat

Stačí jeden nešťastný krok na namrzlém chodníku a běžná cesta do práce nebo z obchodu skončí u lékaře. Někdy se jen otřepeme a jdeme dál, jindy se ale bolestivě ozve kotník, objeví se otok nebo dokonce zlomenina, která znamená operaci a dlouhou rehabilitaci. Právě tehdy vyvstává otázka, zda máme nárok na odškodnění, po kom ho požadovat a co udělat pro to, aby byl náš nárok úspěšný.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Zlato, stříbro i bitcoin padají: Trumpův vybraný šéf Fedu slibuje zázraky na počkání

Proč padá zlato, stříbro i bitcoin? Fundamentálně proto, že Kevin Warsh, vybraný prezidentem USA Donaldem Trumpem do čela americké centrální banky, má plány, jak ozdravit dolar natolik, že by byl dlouhodobě udržitelný coby nakonec dokonce deflační měna. Takže tím by z velké části odpadla nutnost investovat do jiných deflačních aktiv, jako je právě zlato, stříbro či bitcoin.