Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Inspekce se zaměří na zastřené zaměstnávání, Jurečka chce zpřísnit postihy

Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR
Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Inspekce práce se víc zaměří na takzvané zastřené zaměstnávání. Soustředit se bude na zprostředkovatelské agentury i na firmy, které pracovní sílu takto přijímají. Počet kontrol vzroste. Novinářům to dnes řekl ministr práce Marian Jurečka (KDU-ČSL). Do projednávané novely o zaměstnanosti, která je ve Sněmovně, chce dodatečně dostat zpřísnění postihů. Loni inspektoři provedli 302 kontrol zastřeného zaměstnávání, letos do konce května 192. Zastřeně práci zprostředkovávají agentury, které k tomu nemají povolení. Obcházejí to obchodní smlouvou s uživatelem.

"Vnímáme, že dochází k tomu, že firmy využívají ve větší míře pracovníky, kteří sem přicházejí (z ciziny). Jsou mimo legislativní rámec a pracují tu v rámci takzvaného zastřeného zaměstnávání... Budeme v tomto velmi důslední a přísní jak vůči těm, co to realizují, tak vůči firmám, které jsou konečnými poživateli toho, že u nich lidé takto práci vykonávají," uvedl Jurečka. Zmínil zhoršené pracovní podmínky či neadekvátní odměnu pracovníků.

Inspekce loni provedla 302 kontrol zastřeného zaměstnávání. To se potvrdilo ve 131 případech. Při jiných kontrolních akcích se pak odhalilo dalších 128 případů. Celkem tedy loni úřad zjistil 259 případů zastřeného zaměstnávání. Padlo 128 pokut za celkem 67,8 milionu korun.

V roce 2021 bylo kontrol 197, při nich se přišlo na 71 případů zastřeného zprostředkování. Dohromady se předloni odhalilo 199 kauz. V roce 2018 bylo speciálních kontrol 268, při nich inspektoři zjistili zastřené zaměstnávání 116krát. Celkem bylo případů i po jiných kontrolách před pěti lety 242. Letos za prvních pět měsíců se na zastřenou práci zaměřilo 192 kontrol, odhalila se ve 102 případech. Dalších 42 kauz inspektoři našli při jiných kontrolách.

Pravidla pro pracovní agentury upravuje novela o zaměstnanosti, kterou koncem dubna schválila vláda. Teď mají normu poslanci. Jurečka by do předlohy chtěl dodatečně při projednávání ve Sněmovně dostat zpřísnění postihů a zlepšení možnosti vymáhání.

Novela upřesňuje, kdy je možné povolení agentuře odebrat. Zvedá kauci při žádosti o povolení ke zprostředkování zaměstnání. Žadatelé by místo 500.000 korun mohli skládat úřadu práce milion korun. Podmínkou ke vzniku agentury by nově měla být také bezdlužnost, už při podání žádosti o povolení by agentura musela mít rovněž označené sídlo a svou provozovnu. Agentury by měly poskytovat povinně víc informací. Generálnímu ředitelství úřadu práce by pravidelně oznamovaly, kolik lidí a do jakých odvětví a oborů přidělují. Stát tyto údaje nyní nemá. Hlásit by to měly i zahraniční agentury, které do Česka pracovníky vysílají. Firmy by měly agenturního zaměstnance podle novely využívat jen po omezenou dobu. Pracovat by u nich mohl v pětiletém období dohromady nejvýš tři roky. Pokud by zaměstnavatel pracovníka dál potřeboval, měl by mu dát běžnou smlouvu. Podle plánu mají změny platit od ledna 2024.

Témata:  Marian Jurečka (KDU-ČSL)

Související

Aktuálně se děje

21. října 2025 11:48

Zlato láme rekordy: Nejistota ve světě žene investory k nejstarší jistotě lidstva

Král drahých kovů si pověst „bezpečného přístavu“ na finančních trzích obhajuje s velkým přehledem. Od začátku roku 2025 jeho cena vzrostla o více než 50 % a poprvé v historii překonala hranici 4 000 USD za trojskou unci – a to dokonce během vládního shutdownu v USA. Takto prudký růst však otevírá otázku, zda zlato zvládne udržet tempo a zamíří až k hranici 5 000 USD, nebo přijde ochlazení. Podrobnější pohled na situaci nabízí Olívia Lacenová, analytička Wonderinterest Trading Ltd., ve své aktuální analýze.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Stát přijde o miliardy, ceny moc neklesnou. Nová vláda žene gastro do maďarského experimentu

Snížení DPH na podávání nealkoholických nápojů v gastronomii z 21 % na 12 %, které chystá vznikající vláda, by snížilo příjmy státního rozpočtu přibližně o 1,5 miliardy Kč ročně. Dopad na ceny pro zákazníky by však byl omezený – zkušenosti ukazují, že podniky snížení sazby obvykle plně nepřenesou do cen. Část úspory si ponechávají jako vyšší marži, takže opatření pomáhá spíše podnikatelům v gastronomii než spotřebitelům.