Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Inflace v Česku se už příští rok propadne jen na 1 %, prognózuje druhá největší švýcarská banka. Pětikoalici by to mohlo vyhrát volby

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Komentář Lukáše Kovandy: Ekonomický vývoj ve světě chystá Fialově vládě hezký dárek, který jí zřejmě zásadně pomůže vyhrát další sněmovní volby: inflace už v příštím roce dramaticky klesne.

Druhá největší švýcarská banka, Julius Bär, prognózuje už pro příští rok Česku inflaci jen 1,1 %. Zásadní bude dramatický propad cen energií a paliv a také statistický efekt navýšené základny meziročního srovnání.  

Ve volebním roce 2025 se podle všech světových finančních institucí, které v uplynulých dnech zveřejnily svoji prognózu, bude inflace v ČR pohybovat poblíž cíle České národní banky ve výši 2 %.

Nosným heslem dalších sněmovních voleb by tak mohlo být něco ve smyslu „Zkrotili jsme Babišovu drahotu.“ Volič se už nebude pídit po tom, co se stalo a kdo, resp. jaké ekonomické zákonitosti a mezinárodní vlivy ve skutečnosti inflaci srazily.

Témata:  inflace Česko

Související

Aktuálně se děje

25. prosince 2025 12:29

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

2. prosince 2025 11:27

Rodičovský příspěvek v roce 2026: navýšení se bude týkat jen některých rodičů

Od ledna 2026 se mění výše rodičovského příspěvku. Změna však nepřinese úlevu všem. Zatímco rodiče dvojčat a vícerčat si výrazně finančně polepší díky zvýšení na 700 000 Kč, rodiny s jedním dítětem zůstávají na současných 350 000 Kč, a navzdory inflaci tak reálně ztrácejí. Úprava přitom neplatí jen pro děti narozené až v roce 2026 – dotknout se může i rodin se staršími vícerčaty.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.