Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Havlíček chce na dopravu pro příští rok 129 miliard

Karel Havlíček
Karel Havlíček
Foto: Twitter

Správa železnic, Ředitelství silnic a dálnic a další dopravní infrastruktura by příští rok ze státního rozpočtu měly získat 129 miliard korun. Po dnešním jednáním na ministerstvu financí s premiérem Andrejem Babišem (ANO) to novinářům řekl ministr průmyslu, obchodu a dopravy Karel Havlíček (za ANO). Premiér i ministryně financí Alena Schillerová (za ANO) podle něj návrh akceptovali.

Ředitelství silnic a dálnic by mělo získat asi 65 miliard korun, Správa železnic zhruba 55 miliard korun. Další zdroje jsou určeny například pro vodní cesty a další infrastrukturu. Kromě dopravy bude podle Havlíčka příští rok možné více peněz vložit také do výzkumné infrastruktury a na zahlazovací činnost po těžbě uhlí.

Havlíček před dnešním jednáním zopakoval, že už letos bylo do dopravní infrastruktury vyčleněno více peněz, než byl původní záměr. Rozpočet se podle něj z 95 miliard zvýšil na zhruba 120 miliard korun bez započítání financí do silnic druhé a třetí třídy.

Havlíček chce dále získat více peněz na posílení aplikovaného výzkumu, zdroje na tuto činnost jsou podle něj nezbytně nutné. Peníze však nebude nutné vydávat v takové míře ze státního rozpočtu. "V současné době totiž připravujeme nemálo zdrojů prostřednictvím takzvaného plánu obnovy, což je vlastně ten nový zdroj z Evropské unie," řekl.

Podle Havlíčka je proto třeba nové evropské zdroje vhodně zakomponovat, aby se neutrácely peníze z českého rozpočtu na projekty, které je možné financovat z nových evropských zdrojů. U zdrojů je podle Havlíčka nutné rozlišovat tři úrovně. "Staré evropské zdroje, které ještě dojíždí a budou dojíždět ještě v příštím a dalším roce, tím rozumíme klasické peníze strukturálních fondů. Dále tady máme balík peněz nových, to je řádově 250 miliard korun, které byly dojednány přibližně před měsícem panem premiérem v Bruselu a jsou relativně rychle vyčerpatelné. A pozor, připravujeme novou kohezní politiku od roku 2021, čili jsou tam další zdroje," popsal.

Zvýšení rozpočtu si podle Havlíčka vyžádá také takzvaná dekarbonizace, tedy zahlazovací činnost po těžbě uhlí. V tomto ohledu se podle Havlíčka postupuje rychleji, než se čekalo, a úkony budou stát více. V tomto případě se investuje přes státní podnik Diamo.

O rozpočtu dnes jedná premiér Babiš, ministryně financí Alena Schillerová (za ANO), pozván byl kromě ministra Havlíčka také předseda Národní sportovní agentury Milan Hnilička.

Rozpočet na příští rok bude poznamenán dopady šíření koronaviru. Ministerstvo financí zatím nesdělilo výši schodku, se kterým v rozpočtu na příští rok počítá. Ani na dnešním jednání se podle Havlíčka výše schodku neřešila.

Podle schváleného zákona o předložení státního rozpočtu na příští rok letos vláda může poslat zákon o státním rozpočtu na příští rok Sněmovně až do konce října, běžný termín je konec září. Sněmovna by o něm měla jednat v listopadu.

Témata:  Karel Havlíček Ministerstvo průmyslu a obchodu Ministerstvo dopravy

Související

Aktuálně se děje

13. července 2026 17:01

Půjčka pro podnikatele: kdy se vyplatí sáhnout po rychlém řešení?

Podnikání je přesně o tom – o schopnosti reagovat rychle. Jenže rychlost stojí peníze, a peníze ne vždy přijdou ve chvíli, kdy je nejvíc potřeba. Znám to z vlastní zkušenosti: faktura odešla, ale peníze na účtu nejsou. Dodavatel čeká, nájemné se blíží a zákazník ještě nezaplatil. V takové chvíli půjčka pro podnikatele přestává být tabu a stává se čistě praktickým nástrojem.

Zdroj: Komerční článek

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Trumpova nová cla českou ekonomiku neochromí. Problémem je jejich trvalost

Nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zdůvodňuje nedostatečným postupem obchodních partnerů proti zboží vyráběnému nucenou prací, představují z hlediska české ekonomiky další nepříznivý zásah do mezinárodního obchodu. Nejde však o šok, jenž by měl české hospodářství bezprostředně zásadněji poškodit. Evropská unie bude patřit do skupiny ekonomik zatížených desetiprocentní sazbou, zatímco země, které podle Washingtonu nemají odpovídající zákaz dovozu výrobků vznikajících nucenou prací, čelí sazbě 12,5 procenta.