Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

EU neposkytne Británii další odklad BREXITU

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Francouzský ministr zahraničí Jean-Yves Le Drian dal dnes najevo, že Evropská unie neposkytne Británii další odklad termínu pro odchod z Evropské unie. Britský premiér Boris Johnson podle svého kolegy z vlády o odklad žádat ani nemíní, místo toho chce na říjnovém summitu EU vyjednat dohodu, která umožní hladké opuštění unie. Každopádně ale Británie podle něj odejde z EU do konce října. Do brexitu zbývá 53 dnů.

"Za současného stavu věcí nikoliv. Nebudeme (odklad brexitu) posouvat každé tři měsíce," řekl šéf francouzské diplomacie rozhlasové stanici Europe 1. "Je to velice znepokojivé. Britové nám musejí říct, co chtějí," prohlásil.

Britský ministr financí Sajid Javid ujistil, že Johnson na říjnovém summitu EU o další odklad brexitu ani žádat nehodlá. Místo toho bude usilovat o dohodu, která zajistí hladký odchod království z unie. "Premiér se především na jednání Evropské rady 17. a 18. (října) bude snažit uzavřít dohodu. Určitě na této schůzce nebude žádat o prodloužení (termínu pro brexit)," řekl Javid ve vysílání BBC.

Návrh zákona, který má přimět vládu k žádosti o prodloužení rozhovorů ohledně brexitu, počítá s 19. říjnem jako s konečným termínem, kdy může parlament schválit případnou dohodu, nebo nechat Británii odejít bez dohody. "Návrh zákona říká, že 19. (října) je důležité datum. V tomto bodě budeme zvažovat naše možnosti, naše politika je ale jasná. Nemění se nic na tom, že odcházíme 31. října," zdůraznil. "Budeme se řídit všemi zákony, protože všechny vlády by se rozhodně měly řídit zákony. Budete si ale muset počkat a uvidíte, co se pak stane," dodal.

Další pochybnosti ohledně toho, zda má Johnson v úmyslu řídit se zákonem, který mu zapovídá vyvést Británii z EU bez dohody, dnes rozvířil ministr zahraničí Dominic Raab. Ten zákon označil za "mizerný" a řekl, že vláda rozhodně bude zkoušet, kam až jí dovolí zajít. "Zákon budeme dodržovat, ale protože je to tak špatná legislativa, tak budeme až na samu mez zkoušet, co všechno po nás vlastně závazně vyžaduje," řekl šéf diplomacie v pořadu stanice Sky News.

Možný další postup vlády dnes komentoval i ministr spravedlnosti Robert Buckland, který podle serveru Independent premiéra svým vyjádřením varoval, aby zákon neobcházel. "V posledních 24 hodinách jsme spolu mluvili ohledně důležitosti vlády práva, které jsem se jako ministr spravedlnosti zavázal dodržovat," uvedl Buckland na twitteru.

Na funkci ministryně práce v sobotu rezignovala Amber Ruddová, která tak učinila na protest proti premiérově přístupu k brexitu. Dnes prohlásila, že navzdory Johnsonovým prohlášením dělá vláda málo či vůbec nic pro to, aby s EU dosáhla přijatelné dohody o odchodu Británie z EU. "Nejsou zde žádné známky dohody, nevedou se žádné oficiální rozhovory," řekla podle agentury AP. Agentura připomněla, že Johnson prohlašuje, že Británie musí odejít z EU podle plánu k 31. říjnu, a to i bez dohody. Tento plán ale narazil na tvrdý odpor, včetně od některých členů premiérovy strany.

Ruddovou ve funkci vystřídá Therese Coffeyová, oznámil dnes úřad ministerského předsedy.

Témata:  Velká Británie Brexit EU

Aktuálně se děje

21. října 2025 11:48

Zlato láme rekordy: Nejistota ve světě žene investory k nejstarší jistotě lidstva

Král drahých kovů si pověst „bezpečného přístavu“ na finančních trzích obhajuje s velkým přehledem. Od začátku roku 2025 jeho cena vzrostla o více než 50 % a poprvé v historii překonala hranici 4 000 USD za trojskou unci – a to dokonce během vládního shutdownu v USA. Takto prudký růst však otevírá otázku, zda zlato zvládne udržet tempo a zamíří až k hranici 5 000 USD, nebo přijde ochlazení. Podrobnější pohled na situaci nabízí Olívia Lacenová, analytička Wonderinterest Trading Ltd., ve své aktuální analýze.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Stát přijde o miliardy, ceny moc neklesnou. Nová vláda žene gastro do maďarského experimentu

Snížení DPH na podávání nealkoholických nápojů v gastronomii z 21 % na 12 %, které chystá vznikající vláda, by snížilo příjmy státního rozpočtu přibližně o 1,5 miliardy Kč ročně. Dopad na ceny pro zákazníky by však byl omezený – zkušenosti ukazují, že podniky snížení sazby obvykle plně nepřenesou do cen. Část úspory si ponechávají jako vyšší marži, takže opatření pomáhá spíše podnikatelům v gastronomii než spotřebitelům.