Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Energetičtí šmejdi stále útočí. Chystají se proti nim nová opatření

Zemní plyn
Zemní plyn
Foto: Pixabay

Takzvaní energetičtí šmejdi se pomocí klamavých i agresivních praktik snaží lidem vnutit nevýhodné smlouvy o dodávkách energií. V poslední době se z více stran objevují snahy jejich jednání zarazit. Jedná se jak o návrhy právních předpisů, tak o iniciativu dodavatelů energií a kontrolní činnost České obchodní inspekce a Energetického regulačního úřadu.

Podomní obchodníci s energiemi používají řadu triků, jejichž pomocí dokážou dotlačit spotřebitele k uzavření nevýhodné smlouvy. „Dlouhodobě před těmito zprostředkovateli, kteří obvykle slibují značnou úsporu peněz, varujeme. V prvé řadě lidem radíme, aby jim neotvírali dveře, pokud u nich zazvoní. Dále doporučujeme, aby byli ostražití i při telefonátech, kdy pouhé vyslovení slůvka ‚ano‘ může vést k uzavření nové smlouvy o dodávkách energií nebo ke změně té stávající,“ uvádí Eduarda Hekšová, ředitelka spotřebitelské organizace dTest.

Zvláště ohroženou skupinou jsou senioři. Právě ti totiž nejčastěji podlehnou tlaku energetických šmejdů a nevýhodnou smlouvu s nimi podepíší. Zprostředkovatelé mnohdy zneužívají jejich nezkušenosti a důvěřivosti. Často uvádí lživé informace, vydávají se za zástupce stávajícího dodavatele energií, distributora, spotřebitelského ombudsmana nebo pracovníka Energetického regulačního úřadu. Vylákají ze seniorů vyúčtování pod záminkou kontroly a poté jim spočítají úsporu, které údajně dosáhnou.

Problémy s uzavíráním smluv po telefonu by mohla pomoci řešit novela občanského zákoníku nedávno představená Ministerstvem spravedlnosti České republiky. Ta by uložila obchodníkům povinnost doručit po telefonátu se spotřebitelem ještě textovou podobu navrhované smlouvy. Smlouva by pak byla uzavřena až v okamžiku, kdy by spotřebitel odeslal svůj souhlas s jejím uzavřením písemně. V některých případech by mohl pomoci i připravovaný návrh zákona o hromadných žalobách.

Energetičtí šmejdi někdy nenabízí lidem k podpisu přímo smlouvu o dodávkách energií, ale přihlášku do aukce energií. Často se však žádná aukce nekoná, na základě přihlášky spotřebitele obsahující plnou moc je rovnou uzavřena smlouva o dodávkách energií. „Zde spočívá kámen úrazu v tom, že zprostředkovatel, kterému podepisujete přihlášku, není dodavatelem energií. Nemá tedy licenci od Energetického regulačního úřadu a nepodléhá kontrole tohoto úřadu. Dozorovým orgánem je v tomto případě Česká obchodní inspekce,“ vysvětluje Eduarda Hekšová. Ministerstvo průmyslu a obchodu proto chystá novelu energetického zákona, kterou by byl zaveden nový druh podnikání, zprostředkovatelská činnost v energetice. Licenci by uděloval Energetický regulační úřad.

Situaci na trhu s energiemi se snaží řešit i samotní dodavatelé energií, někteří z nich podepsali dokument Deklarace účastníků trhu s elektřinou a s plynem na ochranu spotřebitele. Jeho vznik iniciovali sami podnikatelé společně s Ministerstvem průmyslu a obchodu, Českou obchodní inspekcí a Energetickým regulačním úřadem. Dodavatelé, kteří k deklaraci přistoupili, se mimo jiné zavázali k transparentní komunikaci se zákazníky nebo jednoznačným a férovým podmínkám smluv. I když se jedná o dobrovolný závazek dodavatelů energií, Česká obchodní inspekce a Energetický regulační úřad mohou dodržování deklarace kontrolovat.

Témata:  energetičtí šmejdi dTest energetika

Související

Aktuálně se děje

30. října 2025 11:44

Nejvyšší ceny elektřiny v Česku nelze házet jen na nedotování

Tvrzení, že české domácnosti mají nejdražší elektřinu v EU, protože ji vláda nedotuje jako na Slovensku nebo v Maďarsku, je hrubě zjednodušené, ba hraničí s propagandou. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Světové akcie se otřásají. Pražská burza ale překvapivě patří ke světové špičce

Akcie ve světě čelí nejhlubšímu týdennímu propadu od obchodního týdne, který končil letos 4. dubna. Přitom 2. dubna americký prezident Donald Trump oznámil konkrétní podobu svých takzvaných recipročních cel. Následný otřes na akciových, ale také měnových či dluhopisových trzích přiměl americkou administrativu během několika dní zavedení recipročních cel alespoň o několika měsíců pozdržet. Nad jejich dalším osudem nyní visí otazník, neboť Nejvyšší soud USA je může zneplatnit.