Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ekonomika jižní Moravy se za 30 let zcela proměnila

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Přesun lidí ze zemědělství a průmyslu do služeb, rozpad velkých průmyslových podniků i rozvoj technických odvětví díky vysokým školám ovlivnily v letech po pádu totality ekonomiku jižní Moravy. Pro ČTK změny shrnul Petr Tonev z katedry regionální ekonomie Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity.

"Zejména v první půlce 90. let docházelo k významným mezisektorovým přesunům. Především díky takzvané přezaměstnanosti a poklesu produkce se přesouvali zaměstnanci z priméru a sekundéru, tedy především zemědělství a průmyslu, do sektoru služeb, který byl do té doby výrazně poddimenzovaný," uvedl.

Přechod z centrálně řízené ekonomiky na tržní poznamenal i pět největších předrevolučních zaměstnavatelů v regionu, kteří patřili do strojírenství. Byli jimi brněnská Zbrojovka, Zetor, Královopolská strojírna, První brněnská strojírna a adamovský Adast. Žádná z těchto kdysi obřích firem nevydržela do současnosti ve své někdejší podobě. Buď zcela zanikly, rozdělily se na více firem, nebo se postupně zmenšily a optimalizovaly výrobu.

"K dalším důležitým odvětvím patří potravinářství a především elektrotechnický průmysl, který se přes prvotní velký propad produkce na počátku 90. let stal zejména díky zahraničním investicím tahounem zpracovatelského průmyslu v Jihomoravském kraji," dodal Tonev.

Velký útlum postihl těžbu nerostných surovin, textilní a kožedělný průmysl i část oděvního průmyslu, kde většina firem nedokázala konkurovat kvalitou výrobkům ze západu a cenou levnému dovozu z východu.

Naopak velký rozmach v posledních 30 letech v kraji zažil obor komunikačních a informačních technologií. Díky velkému množství kvalitních absolventů brněnských vysokých škol tu vzniklo velké množství úspěšných firem v oboru a některé velké zahraniční firmy do Brna přišly.

Na jižní Moravě ale neztratilo svůj význam ani zemědělství, i když i v něm nastaly velké změny. "Pokles produkce po roce 1989 se projevil především v živočišné výrobě, tradiční zůstalo ovocnářství a především pěstování vinné révy a výroba vína, což je výrazným specifikem Jihomoravského kraje, který se na rozloze vinic a počtu pěstitelů v ČR podílí 95 procenty," uvedl Tonev. Zvýšil se nejen objem produkce, ale zároveň i kvalita vína.

Hlavní změny podle Toneva nastaly hned v první polovině 90. let. Pozdější vývoj už nebyl tak překotný, i když do něj zasáhla krize v roce 1997 i ta zatím poslední v letech 2008 až 2011.

Témata:  ekonomika Morava vinice

Související

Aktuálně se děje

10. června 2026 16:15

Radost bez bariér. Děti z Klokánku mohou znovu zdarma využívat pražské bazény

Hlavní město pokračuje v dlouhodobé podpoře dětí z Fondu ohrožených dětí (FOD) Klokánek. Díky spolupráci s městskou společností Trade Centre Praha, a.s. (TCP), která mimo jiné spravuje a provozuje Aquacentrum Šutka, Hloubětínský bazén a bazén na Strahově, byly dětem prodlouženy čipy umožňující bezplatný vstup do těchto areálů.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Práce v kanceláři

Firmy je přehlížejí, přitom jsou nejvěrnější. Řeč je o zaměstnancích 55+

Česká pracovní síla stárne a boj o zkušené talenty se zostřuje. Přesto většina firem stále nemá strategii, jak pracovníky ve věku nad 55 let získávat, rozvíjet a udržet, což ukazuje průzkum Randstad HR Trends 2026. Jde přitom o generaci, která vykazuje nejvyšší loajalitu a nejnižší fluktuaci. Data z dalšího průzkumu Workmonitor 2026 zase boří rozšířený stereotyp: tito pracovníci jsou často otevření i novým technologiím včetně umělé inteligence.