Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ekonomika jižní Moravy se za 30 let zcela proměnila

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Přesun lidí ze zemědělství a průmyslu do služeb, rozpad velkých průmyslových podniků i rozvoj technických odvětví díky vysokým školám ovlivnily v letech po pádu totality ekonomiku jižní Moravy. Pro ČTK změny shrnul Petr Tonev z katedry regionální ekonomie Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity.

"Zejména v první půlce 90. let docházelo k významným mezisektorovým přesunům. Především díky takzvané přezaměstnanosti a poklesu produkce se přesouvali zaměstnanci z priméru a sekundéru, tedy především zemědělství a průmyslu, do sektoru služeb, který byl do té doby výrazně poddimenzovaný," uvedl.

Přechod z centrálně řízené ekonomiky na tržní poznamenal i pět největších předrevolučních zaměstnavatelů v regionu, kteří patřili do strojírenství. Byli jimi brněnská Zbrojovka, Zetor, Královopolská strojírna, První brněnská strojírna a adamovský Adast. Žádná z těchto kdysi obřích firem nevydržela do současnosti ve své někdejší podobě. Buď zcela zanikly, rozdělily se na více firem, nebo se postupně zmenšily a optimalizovaly výrobu.

"K dalším důležitým odvětvím patří potravinářství a především elektrotechnický průmysl, který se přes prvotní velký propad produkce na počátku 90. let stal zejména díky zahraničním investicím tahounem zpracovatelského průmyslu v Jihomoravském kraji," dodal Tonev.

Velký útlum postihl těžbu nerostných surovin, textilní a kožedělný průmysl i část oděvního průmyslu, kde většina firem nedokázala konkurovat kvalitou výrobkům ze západu a cenou levnému dovozu z východu.

Naopak velký rozmach v posledních 30 letech v kraji zažil obor komunikačních a informačních technologií. Díky velkému množství kvalitních absolventů brněnských vysokých škol tu vzniklo velké množství úspěšných firem v oboru a některé velké zahraniční firmy do Brna přišly.

Na jižní Moravě ale neztratilo svůj význam ani zemědělství, i když i v něm nastaly velké změny. "Pokles produkce po roce 1989 se projevil především v živočišné výrobě, tradiční zůstalo ovocnářství a především pěstování vinné révy a výroba vína, což je výrazným specifikem Jihomoravského kraje, který se na rozloze vinic a počtu pěstitelů v ČR podílí 95 procenty," uvedl Tonev. Zvýšil se nejen objem produkce, ale zároveň i kvalita vína.

Hlavní změny podle Toneva nastaly hned v první polovině 90. let. Pozdější vývoj už nebyl tak překotný, i když do něj zasáhla krize v roce 1997 i ta zatím poslední v letech 2008 až 2011.

Témata:  ekonomika Morava vinice

Související

Aktuálně se děje

5. června 2026 16:48

IČO, Airbnb i Revolut pod lupou. Na co si dát pozor při daňové kontrole v roce 2026

Daňové kontroly u OSVČ a malých firem se v roce 2026 dál přesouvají k automatizované analýze dat a detailnějšímu sledování digitálních transakcí. Finanční správa se zaměřuje na IČO, auta v podnikání, home office, digitální ekonomiku i fintech služby jako Revolut, zejména tam, kde se mísí osobní a firemní finance.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Komentář

Euro: co ukazují nové studie o jeho dopadech na obchod a investice

Stěžejním argumentem stoupenců přijetí eura v Česku je ten, že jednotná evropská měna podpoří jak zahraniční obchod, tak přímé zahraniční investice v tuzemsku. Nic z toho ale nemusí být pravda. Renomované studie z poslední doby totiž konstatují prakticky nulový vliv členství v eurozóně jak na přímé zahraniční investice, tak na rozvoj zahraničního obchodu.