Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ekonomika jižní Moravy se za 30 let zcela proměnila

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Přesun lidí ze zemědělství a průmyslu do služeb, rozpad velkých průmyslových podniků i rozvoj technických odvětví díky vysokým školám ovlivnily v letech po pádu totality ekonomiku jižní Moravy. Pro ČTK změny shrnul Petr Tonev z katedry regionální ekonomie Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity.

"Zejména v první půlce 90. let docházelo k významným mezisektorovým přesunům. Především díky takzvané přezaměstnanosti a poklesu produkce se přesouvali zaměstnanci z priméru a sekundéru, tedy především zemědělství a průmyslu, do sektoru služeb, který byl do té doby výrazně poddimenzovaný," uvedl.

Přechod z centrálně řízené ekonomiky na tržní poznamenal i pět největších předrevolučních zaměstnavatelů v regionu, kteří patřili do strojírenství. Byli jimi brněnská Zbrojovka, Zetor, Královopolská strojírna, První brněnská strojírna a adamovský Adast. Žádná z těchto kdysi obřích firem nevydržela do současnosti ve své někdejší podobě. Buď zcela zanikly, rozdělily se na více firem, nebo se postupně zmenšily a optimalizovaly výrobu.

"K dalším důležitým odvětvím patří potravinářství a především elektrotechnický průmysl, který se přes prvotní velký propad produkce na počátku 90. let stal zejména díky zahraničním investicím tahounem zpracovatelského průmyslu v Jihomoravském kraji," dodal Tonev.

Velký útlum postihl těžbu nerostných surovin, textilní a kožedělný průmysl i část oděvního průmyslu, kde většina firem nedokázala konkurovat kvalitou výrobkům ze západu a cenou levnému dovozu z východu.

Naopak velký rozmach v posledních 30 letech v kraji zažil obor komunikačních a informačních technologií. Díky velkému množství kvalitních absolventů brněnských vysokých škol tu vzniklo velké množství úspěšných firem v oboru a některé velké zahraniční firmy do Brna přišly.

Na jižní Moravě ale neztratilo svůj význam ani zemědělství, i když i v něm nastaly velké změny. "Pokles produkce po roce 1989 se projevil především v živočišné výrobě, tradiční zůstalo ovocnářství a především pěstování vinné révy a výroba vína, což je výrazným specifikem Jihomoravského kraje, který se na rozloze vinic a počtu pěstitelů v ČR podílí 95 procenty," uvedl Tonev. Zvýšil se nejen objem produkce, ale zároveň i kvalita vína.

Hlavní změny podle Toneva nastaly hned v první polovině 90. let. Pozdější vývoj už nebyl tak překotný, i když do něj zasáhla krize v roce 1997 i ta zatím poslední v letech 2008 až 2011.

Témata:  ekonomika Morava vinice

Aktuálně se děje

27. července 2026 15:43

Trumpova nová cla českou ekonomiku neochromí. Problémem je jejich trvalost

Nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zdůvodňuje nedostatečným postupem obchodních partnerů proti zboží vyráběnému nucenou prací, představují z hlediska české ekonomiky další nepříznivý zásah do mezinárodního obchodu. Nejde však o šok, jenž by měl české hospodářství bezprostředně zásadněji poškodit. Evropská unie bude patřit do skupiny ekonomik zatížených desetiprocentní sazbou, zatímco země, které podle Washingtonu nemají odpovídající zákaz dovozu výrobků vznikajících nucenou prací, čelí sazbě 12,5 procenta.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Donald Trump

Komentář

Trumpovi spojenci míří na miliardy ze světového fotbalu. Spor FIFA a UEFA se vyostřuje

Plán mezinárodní fotbalové asociace FIFA prodat soukromým investorům až dvacetiprocentní podíl ve společnosti, která bude soustřeďovat komerční práva na mistrovství světa a další soutěže, dává z čistě finančního hlediska smysl. Z pohledu „správy“ světového fotbalu, transparentnosti a oddělení politické a ekonomické moci však skýtá značná rizika.