Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ekonomika jižní Moravy se za 30 let zcela proměnila

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Přesun lidí ze zemědělství a průmyslu do služeb, rozpad velkých průmyslových podniků i rozvoj technických odvětví díky vysokým školám ovlivnily v letech po pádu totality ekonomiku jižní Moravy. Pro ČTK změny shrnul Petr Tonev z katedry regionální ekonomie Ekonomicko-správní fakulty Masarykovy univerzity.

"Zejména v první půlce 90. let docházelo k významným mezisektorovým přesunům. Především díky takzvané přezaměstnanosti a poklesu produkce se přesouvali zaměstnanci z priméru a sekundéru, tedy především zemědělství a průmyslu, do sektoru služeb, který byl do té doby výrazně poddimenzovaný," uvedl.

Přechod z centrálně řízené ekonomiky na tržní poznamenal i pět největších předrevolučních zaměstnavatelů v regionu, kteří patřili do strojírenství. Byli jimi brněnská Zbrojovka, Zetor, Královopolská strojírna, První brněnská strojírna a adamovský Adast. Žádná z těchto kdysi obřích firem nevydržela do současnosti ve své někdejší podobě. Buď zcela zanikly, rozdělily se na více firem, nebo se postupně zmenšily a optimalizovaly výrobu.

"K dalším důležitým odvětvím patří potravinářství a především elektrotechnický průmysl, který se přes prvotní velký propad produkce na počátku 90. let stal zejména díky zahraničním investicím tahounem zpracovatelského průmyslu v Jihomoravském kraji," dodal Tonev.

Velký útlum postihl těžbu nerostných surovin, textilní a kožedělný průmysl i část oděvního průmyslu, kde většina firem nedokázala konkurovat kvalitou výrobkům ze západu a cenou levnému dovozu z východu.

Naopak velký rozmach v posledních 30 letech v kraji zažil obor komunikačních a informačních technologií. Díky velkému množství kvalitních absolventů brněnských vysokých škol tu vzniklo velké množství úspěšných firem v oboru a některé velké zahraniční firmy do Brna přišly.

Na jižní Moravě ale neztratilo svůj význam ani zemědělství, i když i v něm nastaly velké změny. "Pokles produkce po roce 1989 se projevil především v živočišné výrobě, tradiční zůstalo ovocnářství a především pěstování vinné révy a výroba vína, což je výrazným specifikem Jihomoravského kraje, který se na rozloze vinic a počtu pěstitelů v ČR podílí 95 procenty," uvedl Tonev. Zvýšil se nejen objem produkce, ale zároveň i kvalita vína.

Hlavní změny podle Toneva nastaly hned v první polovině 90. let. Pozdější vývoj už nebyl tak překotný, i když do něj zasáhla krize v roce 1997 i ta zatím poslední v letech 2008 až 2011.

Témata:  ekonomika Morava vinice

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

27. ledna 2026 11:51

22. ledna 2026 19:44

Schodek státního rozpočtu stoupne na 310 miliard korun, Babiš může narazit na zákon

Schodek státního rozpočtu v letošním roce by měl činit zhruba 310 miliard korun, uvedla dnes ČT24 s odkazem na informované zdroje. Navýšení oproti plánovanému deficitu předchozí Fialovy vlády by tak odpovídalo přibližně 24 miliardám korun. Takové navýšení by samo o sobě vedlo také ke zhoršení poměrového ukazatele deficitu veřejných financí k HDP. Tento poměr Fialova vláda pro letošek vyhlížela na úrovni -1,9 procenta. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Inflace v Česku je nejnižší od roku 2016, potvrdil ČSÚ

Inflace v Česku letos v lednu klesla na nejnižší úroveň od roku 2016, potvrdil dnes ČSÚ svá předběžná čísla ze začátku měsíce. Meziročně činila 1,6 %. Meziměsíčně vykázala hodnotu 0,9 %. Poprvé od roku 2018 tak letos byl nárůst cen mezi prosincem a lednem nižší než jednoprocentní. Lednová meziměsíční inflace bývá často výrazná, například kvůli změnám ceníků směrem vzhůru s příchodem nového roku.