Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ekonomické rozdíly mezi kraji se místo srovnávání prohlubují, uvádí studie

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Ekonomické rozdíly mezi jednotlivými kraji se místo srovnávání dál prohlubují. V posledních letech výrazného ekonomického růstu před epidemií se ještě zvětšily. Zatímco ekonomika Prahy a Středočeského kraje mezi lety 1996 až 2019 vzrostla 2,5krát, Karlovarský kraj je na stejné úrovni jako před čtvrt stoletím. Vyplývá to z výsledků studie o diskriminaci na českém trhu práce v socioekonomickém kontextu. Výsledky dnes v Praze na konferenci Asociace samostatných odborů představil děkan fakulty informatiky a statistiky Vysoké školy ekonomické Jakub Fischer.

Studie se zaměřila na makroekonomický vývoj v regionech a odvětvích. Sledovala i rozdíly v odměňování, podrobně je pak rozebrala v Karlovarském kraji. Srovnávala vývoj regionálního hrubého domácího produktu (HDP) mezi lety 1996 a 2019.

Česká ekonomika vzrostla za sledované období ve stálých cenách zhruba o 80 procent, uvedl Fischer. Praha a Středočeský kraj si polepšily 2,5krát. Hospodářství většiny krajů se zvedlo 1,5krát až dvakrát. Výkon Moravskoslezského a Ústeckého kraje se podle údajů zvýšil zhruba 0,5krát. "Karlovarský kraj, který už tehdy byl nejslabší, je ekonomicky v roce 2019 na úrovní roku 1996. Jestliže jeden nejmenovaný politik nedávno přirovnal Ústecký kraj hospodářsky k Rumunsku - a byl za to pak trochu peskován, pak nutno říct, že Karlovarský kraj z pohledu HDP na obyvatele je za Rumunskem zcela bezpečně. Dochází k výrazné regionální divergenci navzdory všem podpůrným prostředkům, které se třeba z EU na konvergenci čerpají," řekl Fischer.

Ústecký kraj ekonomicky k Rumunsku nedávno přirovnal volební lídr koalice Pirátů a Starostů v tomto regionu a šéf Pirátů Ivan Bartoš. O Karlovarském kraji zase před časem premiér Andrej Babiš (ANO) prohlásil, že je "úplně nejhorší historicky ve všem".

Od roku 2014 do 2019 zažívalo Česko silnou konjunkturu. Podle výsledků se odstup mezi nejsilnějšími a nejslabšími kraji ještě rychleji prohluboval. "Pokračují výrazné regionální divergence s časovanou bombou Karlovarského a možná Ústeckého kraje," řekl Fischer.

Podle studie se mzdy v Karlovarském kraji postupně přibližují celorepublikovému průměru. Propast ve výdělcích žen a mužů není také tak výrazná jako v jiných krajích. Rozdíl v odměňování vysokoškoláků a lidí s maturitou je ale v karlovarském regionu mnohem nižší než v průměru v Česku. "Může to vést k odlivu vzdělanějších do jiných regionů či do zahraničí," podotkl Fischer. Dodal, že pokud si lidé s vysokoškolským vzděláním vydělají jinde výrazně víc, nemají motivaci v kraji zůstat.

Témata:  ekonomika

Související

Aktuálně se děje

4. prosince 2025 10:58

28. listopadu 2025 13:23

24. listopadu 2025 17:55

24. listopadu 2025 15:02

OSVČ čeká od ledna skokový růst odvodů. Vláda nemá čas změnu zvrátit

Vláda ve svém programovém prohlášení slibuje, že zastaví zvyšování vyměřovacího základu pro sociální pojistné OSVČ, které tak zůstane na 35 % průměrné mzdy. To se jí ovšem do začátku ledna, kdy má ke změně dojít, nemůže podařit. Na legislativní proces jednoduše nezbývá dostatek času. Reálně tak k plánovanému snížení odvodů OSVČ může dojít spíše až od roku 2027, upozorňuje Petra Pospíšilová, vedoucí daňového poradenství BDO.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Jednotné hlášení změní fungování firem. Duben 2026 bude zlomovým měsícem

Od začátku roku 2026 začne postupně nabíhat nová legislativa zavádějící Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ). Jde o změnu, která má zpřehlednit a sjednotit povinné údaje, jež zaměstnavatelé pravidelně předávají státu. Legislativu připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) ve spolupráci s Českou správou sociálního zabezpečení, Úřadem práce ČR, Ministerstvem financí, Generálním finančním ředitelstvím, Českým statistickým úřadem a zástupci zaměstnavatelských svazů.