Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Češi si připlatí za džíny i trička. Bavlna na burze zdražuje na desetiletá maxima

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Komentář Lukáše Kovandy: Lidé v Česku se musí připravit na zdražení džín a dalších oděvů. Na světových burzách totiž citelně zdražuje bavlna. Výroba textilií se tak prodraží. A vyšší náklady výrobci přenesou na konečného zákazníka, i toho v Česku.

Termínové kontrakty na americkou bavlnu s prosincovým datem dodání včera na newyorské burze poprvé od roku 2011 prolomily úroveň jednoho dolaru (100 centů) za libru (viz graf níže). Libra odpovídá 0,45 kilogramu.  

Důvodem poměrně razantního zdražení bavlny, které jen letos čítá bezmála 30 procent, je zejména nepříznivé počasí v klíčových pěstitelských zemích v čele s USA či Indií a světová přepravní krize. Cenu ovšem zvedá i to, že Spojené státy zapovídají dovoz bavlny z čínských oblastí, kde podle Západu dochází k porušování lidských práv. 

Rostoucí cena bavlny snižuje marže výrobcům kalhot, triček a dalších oděvů, jako je Levi Strauss, kteří tak dříve či později půjdou s cenou nahoru. Při pokračování zdražování bavlny, které nelze vyloučit, musí i český zákazník počítat s tím, že si brzy třeba za džíny připlatí desítky procent.  

Tak jako u mnohého jiného zboží tedy platí, že kdo hodlá blízkým darovat pod vánoční stromeček právě džíny nebo jiné oděvy, měl by jejich nákup zvážit již nyní.  

Témata:  Oblečení zdražování komentář

Související

Aktuálně se děje

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

24. dubna 2026 12:49

Nebezpečný toxin v kojenecké výživě. Česko stahuje 120 šarží z trhu

Státní veterinární správa stáhla z českého trhu desítky šarží kojeneckých mléčných výživ z EU kvůli podezření na výskyt toxinu cereulid. Opatření vychází z domácích kontrol i evropského systému RASFF a okamžitě zakazuje další distribuci dotčených výrobků. Spotřebitelům se doporučuje jejich nepoužívání a vrácení v místě nákupu.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.