Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ceny pohonných hmot v Česku nadále rostou

pohonné hmoty
pohonné hmoty
Foto: Pixabay

Ceny pohonných hmot v Česku nadále rostou. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic prodává v průměru za 28,78 koruny, před týdnem byl o 21 haléřů levnější. O 15 haléřů na litru zdražila za stejnou dobu nafta, řidiči za ni dají průměrně 27,65 Kč. Vyplývá to z dat společnosti CCS, která ceny paliv sleduje. Analytici odůvodňují trend rostoucí cenou ropy, růst cen pohonných hmot v ČR podle nich bude pokračovat i nadále.

"Bezprostředním důvodem nynějšího růstu cen ropy jsou sněhové bouře a tuhé mrazy v USA, které zvláště citelně zasáhly stát Texas. Způsobují výpadky v dodávkách elektřiny, takže tamní rafinérie utlumují svoji činnost. Záležitost začíná mít celosvětový dopad, protože už i globální trh zaznamenává omezení nabídky ropy, které samozřejmě vytváří tlak na její cenový růst," řekl dnes hlavní ekonom Trinity Bank Lukáš Kovanda.

Připomněl, že například ropa Brent zdražila letos už o téměř 26 procent. "Za měsíc únor pak o bezmála 19 procent. Toto zdražení ještě tuzemské čerpací stanici do cen pohonných hmot zcela nepromítly, neboť své ceny nastavují se zhruba čtrnáctidenním zpožděním za vývojem cen ropy. Čeští řidiči proto musí s růstem cen benzinu i nafty počítat také v příštím týdnu. Benzin zdraží o zhruba 20 haléřů, zatímco nafta podraží přibližně o 15 haléřů," doplnil Kovanda.

Podobný pohled má také analytik společnosti Purple Trading Štěpán Hájek. "Ceny ropy na světových trzích dostává na vyšší úrovně tvrdá zima v Texasu, kde je hlavní těžební oblast v USA. Celková produkce v zemi klesla už o jednu třetinu a výpadek dodávek může pokračovat ještě další dny až týdny," uvedl. "To je v kontrastu s dodatečným snížením produkce Saudské Arábie poměrně velký nabídkový šok a trh se tak dostává poprvé od pandemie do převisu poptávky. V dalších týdnech tak můžeme očekávat zdražení řádově o desítky haléřů, a to hlavně v případě benzinu," dodal Hájek.

Pohonné hmoty v Česku zdražují od poloviny ledna. Za tu dobu stoupla průměrná cena benzinu bezmála o 90 haléřů a nafty téměř o padesátník. I tak je ale benzin v současnosti skoro o tři koruny levnější než před rokem. Za naftu motoristé platili v polovině loňského února o 3,73 koruny více.

Nejlevnější paliva v Česku tankují řidiči v Karlovarském kraji, kde je litr benzinu v průměru za 28,47 koruny. Naftu tam prodávají průměrně za 27,19 Kč. Naopak nejdražší paliva nabízejí pumpy v Praze. Litr benzinu stojí v hlavním městě průměrně 29,17 koruny a stejné množství nafty je za 28,47 Kč.

Průměrné ceny pohonných hmot v ČR k 17. únoru 2021 (v Kč/l):

Kraj Natural 95 Nafta ČR 28,78 27,65 Praha 29,17 28,47 Středočeský 29,04 28,11 Jihočeský 28,60 27,42 Plzeňský 28,99 27,67 Karlovarský 28,47 27,19 Ústecký 28,49 27,27 Liberecký 28,68 27,54 Královéhradecký 28,52 27,36 Pardubický 28,62 27,49 Vysočina 29,16 28,21 Jihomoravský 28,88 27,82 Olomoucký 28,89 27,80 Zlínský 28,81 27,45 Moravskoslezský 28,55 27,24

Zdroj: CCS

Témata:  pohonné hmoty benzin nafta

Související

Aktuálně se děje

20. května 2026 15:20

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.