Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Benzin v Česku od minulého týdne mírně zdražil, cena nafty stagnovala

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: INCORP images

Benzin v Česku v uplynulém týdnu mírně zdražil, cena nafty stagnovala. Litr nejprodávanějšího benzinu Natural 95 se aktuálně u čerpacích stanic v Česku prodává v průměru za 31,51 koruny, před týdnem byl o tři haléře levnější. Průměrná cena nafty zůstala na 29,53 koruny za litr. Podle údajů společnosti CCS, která ceny sleduje, je benzin o 5,35 koruny na litru dražší než před rokem, za naftu tehdy motoristé platili o 3,18 Kč na litru méně.

Nejlevnější paliva natankují řidiči v Ústeckém kraji, kde je litr benzinu v průměru za 31,15 Kč. Naftu tam prodávají průměrně za 29,08 koruny za litr.

Naopak nejdražší paliva nabízejí pumpy v Praze, kde litr benzinu stojí průměrně 32,09 koruny. Nafta tam stojí v průměru 30,22 koruny za litr.

Benzin i nafta v Česku vytrvale zdražovaly zhruba od poloviny ledna. Ve druhé polovině března zdražování naturalu zpomalilo a průměrná cena nafty od té doby kolísá kolem 29,50 koruny.

Průměrné ceny pohonných hmot v ČR k 28. dubnu 2021 (v Kč/l):

Kraj Natural 95 Nafta ČR 31,51 29,53 Praha 32,09 30,22 Středočeský 31,75 29,93 Jihočeský 31,33 29,18 Plzeňský 31,66 29,51 Karlovarský 31,29 29,25 Ústecký 31,15 29,08 Liberecký 31,46 29,60 Královéhradecký 31,23 29,35 Pardubický 31,53 29,41 Vysočina 31,81 29,98 Jihomoravský 31,58 29,70 Olomoucký 31,68 29,72 Zlínský 31,45 29,19 Moravskoslezský 31,17 29,27

zdroj: CCS

Témata:  pohonné hmoty

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.