Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Benzin a nafta v ČR od minulého týdne zdražily

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Benzin a nafta v Česku od minulého týdne zdražily shodně o dva haléře. Natural 95 se nyní prodává průměrně za 27,97 koruny za litr, stejné množství dieselu za 27,11 koruny. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. V meziročním srovnání je benzin v Česku v současnosti levnější o 4,40 koruny. Za litr nafty platili motoristé ve druhé polovině loňského října o 4,81 koruny více.

Nejlevnější paliva natankují řidiči v Ústeckém kraji. Litr benzinu je tam v průměru za 27,69 koruny, litr nafty za 26,76 koruny. Naopak nejdražší paliva nabízejí pumpy v Praze, kde litr benzinu stojí průměrně 28,68 koruny. Nafta je v hlavním městě za 28,20 koruny za litr.

Průměrné ceny pohonných hmot v ČR k 21. říjnu 2020 (v Kč/l):

Kraj Natural 95 Nafta ČR 27,97 27,11 Praha 28,68 28,20 Středočeský 28,34 27,61 Jihočeský 27,71 26,85 Plzeňský 27,90 26,85 Karlovarský 27,91 26,93 Ústecký 27,69 26,76 Liberecký 27,86 27,02 Královéhradecký 27,70 26,77 Pardubický 27,87 26,94 Vysočina 28,18 27,49 Jihomoravský 28,03 27,27 Olomoucký 28,18 27,21 Zlínský 27,74 26,79 Moravskoslezský 27,81 26,88

Zdroj: CCS

Témata:  pohonné hmoty

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.