Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Benzín a nafta prudce zdražují kvůli chystanému embargu EU na dovoz ruské ropy a paliv. Hrozí „dieselový hladomor“

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Komentář Lukáše Kovandy: Pohonné hmoty druhý týden po sobě zdražily o desítky haléřů, tempo bylo rychlejší než v předchozím týdnu. Cena benzinu od minulé středy stoupla v průměru o 50 haléřů na 43,22 koruny za litr. Za naftu dají řidiči o 62 haléřů více než před týdnem, nyní stojí průměrných 45,57 koruny za litr. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Na rekordní maxima vystoupaly ceny benzinu i nafty kolem 10. března v důsledku ruského vpádu na Ukrajinu, benzin stál v průměru víc než 47 korun za litr, průměrná cena litru dieselu přesáhla 49,50 koruny.

Ceny pohonných hmot citelně porostou i v příštích sedmi dnech, a to v rozsahu vyšších desítek haléřů na litr. Důvodem je markantní zdražování velkoobchodně prodávaných paliv na burze v Rotterdamu. Například cena nafty se tam v pondělí tento týden vyšplhala v přepočtu až na více než 29 900 korun, plyne z dat Bloomberg. To je nejvyšší cena od letošního 8. března. Právě z velké části v důsledku zdražování paliv v první polovině března se ceny benzinu a nafty dostaly na uvedený cenový rekord. Přispěla k tomu tehdy také maržová politika rafinérií a čerpacích stanic, resp. to, že tyto marže byla stanovovány nadměrně.

Od zavedení vládních kontrol marží čerpacích stanic v polovině března se závažnost tohoto problému snížila, ovšem zejména na úrovni rafinérií historicky rekordní marže evidentně zůstávají. Například maďarský MOL, druhý největší provozovatel čerpacích stanic v ČR, včera oznámil, že nezveřejní svoji rafinační marži za měsíc duben. Zřejmě by byla opět rekordní či poblíž březnového rekordu, takže by MOL měl kvůli tomu negativní publicitu. Rekordní marže je totiž především výsledkem rafinace výrazně zlevněné ruské ropy. Ropné produkty, jako je benzin či nafta, se pak ovšem prodávají za ceny, které žádnou slevu vstupní suroviny neodrážejí. MOL neuveřejní svoji rafinační marži poprvé od roku 2012, kdy s jejím zveřejňováním začal.

Zmíněné zdražování paliv na burze v Rotterdamu zrcadlí obavu obchodníků z dopadu chystaného embarga EU na ruskou ropu. EU také zvažuje, že znemožní pojišťování tankerů převážejících ruskou ropu. Evropě tak hrozí nejen nedostatek ropy, ale také paliv. Například takřka polovina dováženého dieselového paliva pochází z Ruska. Nelze tedy vyloučit evropský „dieselový hladomor“. Obava z něj je klíčovým zdrojem zmíněného opětovného růstu cen velkoobchodně prodávaných paliv na burze v Rotterdamu. V příštím týdnu napjatá atmosféra v Rotterdamu nepoleví, takže benzín v ČR zdraží průměrně o zhruba osmdesát haléřů na litr a dostane se k úrovni 44 korun za litr, zatímco nafta zdraží o devadesátník na přibližně 46,50.

Témata:  pohonné hmoty ropa komentář

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

27. ledna 2026 11:51

22. ledna 2026 19:44

Schodek státního rozpočtu stoupne na 310 miliard korun, Babiš může narazit na zákon

Schodek státního rozpočtu v letošním roce by měl činit zhruba 310 miliard korun, uvedla dnes ČT24 s odkazem na informované zdroje. Navýšení oproti plánovanému deficitu předchozí Fialovy vlády by tak odpovídalo přibližně 24 miliardám korun. Takové navýšení by samo o sobě vedlo také ke zhoršení poměrového ukazatele deficitu veřejných financí k HDP. Tento poměr Fialova vláda pro letošek vyhlížela na úrovni -1,9 procenta. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Inflace v Česku je nejnižší od roku 2016, potvrdil ČSÚ

Inflace v Česku letos v lednu klesla na nejnižší úroveň od roku 2016, potvrdil dnes ČSÚ svá předběžná čísla ze začátku měsíce. Meziročně činila 1,6 %. Meziměsíčně vykázala hodnotu 0,9 %. Poprvé od roku 2018 tak letos byl nárůst cen mezi prosincem a lednem nižší než jednoprocentní. Lednová meziměsíční inflace bývá často výrazná, například kvůli změnám ceníků směrem vzhůru s příchodem nového roku.