Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Benzín a nafta prudce zdražují kvůli chystanému embargu EU na dovoz ruské ropy a paliv. Hrozí „dieselový hladomor“

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Michael Zelinka / INCORP images

Komentář Lukáše Kovandy: Pohonné hmoty druhý týden po sobě zdražily o desítky haléřů, tempo bylo rychlejší než v předchozím týdnu. Cena benzinu od minulé středy stoupla v průměru o 50 haléřů na 43,22 koruny za litr. Za naftu dají řidiči o 62 haléřů více než před týdnem, nyní stojí průměrných 45,57 koruny za litr. Vyplývá to z údajů společnosti CCS, která ceny sleduje. Na rekordní maxima vystoupaly ceny benzinu i nafty kolem 10. března v důsledku ruského vpádu na Ukrajinu, benzin stál v průměru víc než 47 korun za litr, průměrná cena litru dieselu přesáhla 49,50 koruny.

Ceny pohonných hmot citelně porostou i v příštích sedmi dnech, a to v rozsahu vyšších desítek haléřů na litr. Důvodem je markantní zdražování velkoobchodně prodávaných paliv na burze v Rotterdamu. Například cena nafty se tam v pondělí tento týden vyšplhala v přepočtu až na více než 29 900 korun, plyne z dat Bloomberg. To je nejvyšší cena od letošního 8. března. Právě z velké části v důsledku zdražování paliv v první polovině března se ceny benzinu a nafty dostaly na uvedený cenový rekord. Přispěla k tomu tehdy také maržová politika rafinérií a čerpacích stanic, resp. to, že tyto marže byla stanovovány nadměrně.

Od zavedení vládních kontrol marží čerpacích stanic v polovině března se závažnost tohoto problému snížila, ovšem zejména na úrovni rafinérií historicky rekordní marže evidentně zůstávají. Například maďarský MOL, druhý největší provozovatel čerpacích stanic v ČR, včera oznámil, že nezveřejní svoji rafinační marži za měsíc duben. Zřejmě by byla opět rekordní či poblíž březnového rekordu, takže by MOL měl kvůli tomu negativní publicitu. Rekordní marže je totiž především výsledkem rafinace výrazně zlevněné ruské ropy. Ropné produkty, jako je benzin či nafta, se pak ovšem prodávají za ceny, které žádnou slevu vstupní suroviny neodrážejí. MOL neuveřejní svoji rafinační marži poprvé od roku 2012, kdy s jejím zveřejňováním začal.

Zmíněné zdražování paliv na burze v Rotterdamu zrcadlí obavu obchodníků z dopadu chystaného embarga EU na ruskou ropu. EU také zvažuje, že znemožní pojišťování tankerů převážejících ruskou ropu. Evropě tak hrozí nejen nedostatek ropy, ale také paliv. Například takřka polovina dováženého dieselového paliva pochází z Ruska. Nelze tedy vyloučit evropský „dieselový hladomor“. Obava z něj je klíčovým zdrojem zmíněného opětovného růstu cen velkoobchodně prodávaných paliv na burze v Rotterdamu. V příštím týdnu napjatá atmosféra v Rotterdamu nepoleví, takže benzín v ČR zdraží průměrně o zhruba osmdesát haléřů na litr a dostane se k úrovni 44 korun za litr, zatímco nafta zdraží o devadesátník na přibližně 46,50.

Témata:  pohonné hmoty ropa komentář

Související

Aktuálně se děje

25. května 2026 11:20

Zájem o Dluhopisy Republiky přesáhl očekávání ministerstva

Stačil týden a objednávky Dluhopisů Republiky přesáhly plánovaných 20 miliard korun. Ministerstvo financí rovnou oznámilo navýšení emise. Na první pohled to vypadá jako jasný hit. Úrok přes čtyři procenta, daňové osvobození, stát jako dlužník... Konzervativní investor má důvod zpozornět, zda je to i pro něj vhodný produkt. A tady je dobré si říct, že u investic většinou neškodí samotný produkt, ale špatný důvod, proč si ho člověk koupí. Může jich být hned několik.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Komentář

Euro: co ukazují nové studie o jeho dopadech na obchod a investice

Stěžejním argumentem stoupenců přijetí eura v Česku je ten, že jednotná evropská měna podpoří jak zahraniční obchod, tak přímé zahraniční investice v tuzemsku. Nic z toho ale nemusí být pravda. Renomované studie z poslední doby totiž konstatují prakticky nulový vliv členství v eurozóně jak na přímé zahraniční investice, tak na rozvoj zahraničního obchodu.