Američané rekordně ztrácejí důvěru v malé banky v zemi, odliv vkladů je rekordní. Vzniklá panika ohrožuje i velké banky v Evropě, jako je Deutsche Bank

Američané vybíráním či převáděním vkladů reagovali hlavně na hluboký pád ceny akcií Silicon Valley Bank, který mezi nimi vyvolal paniku. Zejména k malým bankám, s menším kapitálovým zázemím, ztratili důvěru.

Své úspory převáděli do větších bank nebo třeba do krátkodobých vládních dluhopisů, které ve vysokoinflačním prostředí nabízí atraktivní úrok i v porovnání právě s vklady.

Podstatou takového stavu je extrémně inverzní výnosová křivka. Ta se v březnu v USA ocitla v největší inverzi od přelomu 70. a 80. let minulého století; krátkodobý dluh, třeba dvouletý, je tak úročený výrazně více než třeba dluh desetiletý.

Právě do dlouhodobého dluhu ovšem banky nezřídka přesouvaly vklady střadatelů a kvůli extrémní inverzi na to tedy doplatily. A doplácejí. Úrok, jejž inkasují na dlouhodobém dluhu, jim leckdy nepokrývá úrok, který by měly vyplácet střadatelům, aby zůstaly konkurenceschopné tváří v tvář relativně vysoce úročenému dluhu krátkodobému a zamezily tak odlivu vkladů třeba do dluhopisů s rokem a méně do splatnosti.

Ohroženy ale v nastalé panice, jejíž podstatou je inflace a inverze dluhopisových výnosů, nejsou jen malé banky. Podle znalců branže jsou za včerejším výrazným propadem akcií Deutsche Bank zejména hedgeové fondy, které vsázejí proti „slabým kusům“, a to u mezi velkými bankami právě typu Deutsche Bank, tedy největší německé banky a vůbec nejvýznamnější investiční banky v EU.

I pokud Deutsche Bank tento útok ustojí, což se ukáže v příštím týdnu, je zjevné, že centrální banky na Západě čelí stále palčivějšímu dilematu. Buď budou dál bojovat s inflací, zvyšovat úroky a sledovat, jak odpadají „slabé kusy“. Nebo nechají banky přežít, leckdy ovšem v zombie-podobě, přičemž jejich přežití zaplatí veřejnost skrze vleklejší citelnou inflaci a razantnější propad životní úrovně.

Témata:  banky,  USA