Růst mezd stimuloval domácí poptávku

Růst výdajů na hrubý domácí produkt v prvním čtvrtletí spočíval na straně domácí poptávky. Silný růst mezd dál stimuloval spotřebu domácností. Výrazně rostly i výdaje vládních institucí a investiční výdaje se zvýšily o 10,5 %. „Příznivé ekonomické situace využívaly podniky, hlavně k nákupům ICT a ostatních strojů a zařízení. Na začátku roku domácnosti znovu víc investovaly do bydlení. Růst vládních výdajů se projevil taky na vyšších investicích do ostatních staveb,“ potvrdil předseda ČSÚ Marek Rojíček.

Meziročně poklesly výsledky zahraničního obchodu, který byl v minulých letech jedním z pilířů domácího ekonomického růstu. Primární příčinou byl pokles hodnoty vývozu motorových vozidel o 6,7 %. Ani export ostatních důležitých artiklů ale nerostl tak rychle jako loni.

K oživení došlo hlavně u stavebnictví. Jeho výkon vzrostl nejvíc za posledních jedenáct let. Vliv na to mělo příznivé počasí na začátku roku a zvýšená aktivita v rámci infrastrukturních projektů i pozemního stavitelství.

„V prvním čtvrtletí vzrostl objem vyplacených mezd o víc než 10 %. Lidé měli rekordně vysokou důvěru v ekonomiku. Díky tomu dynamicky rostly maloobchodní tržby. Jejich meziroční tempo bylo čtvrté nejvyšší mezi státy EU,“ připomíná analytik ČSÚ Jiří Kamenický.

Meziroční růst spotřebitelských cen dosáhl 1,9 %. Mírněji než loni rostly ceny potravin i dopravy. Ceny bydlení a energií se naopak zvyšovaly rychleji.

„Trh práce nabízel v prvním kvartálu mimořádně příznivé podmínky pro zaměstnance i lidi hledající práci. Tempo růstu zaměstnanosti neochabovalo. Zásoba potenciálních pracovních sil z tuzemska však byla omezená, na což poukazovalo více než 40 % průmyslových podniků,“ podotýká analytička ČSÚ Karolína Súkupová. Míry zaměstnanosti i nezaměstnanosti pokořovaly nové hranice. Růst průměrných mezd zrychlil na 8,6 %, významnou roli při jeho stimulaci sehrál stát. Kupní síla mezd vzrostla meziročně o 6,6 %, nejvíce od prvního čtvrtletí 2003.

Témata:  platy / mzdy,  ekonomika