Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jsou pohonné hmoty drahé nebo levné?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Ceny pohonných hmot jsou na tříletých maximech. Relativně jsou však stále nízké. Ve srovnání s cenovými extrémy z roku 2012 je například litr nafty levnější o 6 korun a 54 haléřů. Viděno optikou rostoucích příjmů, jsou paliva ještě levnější. Za průměrnou mzdu si totiž dnes koupíte přes 1000 litrů nafty, což je více než o polovinu větší objem než v roce 2012.

Benzín i nafta zdražují několik týdnů v řadě. V tom minulém dosáhly úrovně ze září roku 2015. Jak však ukazují data Evropské komise, ve srovnání s ostatními státy EU jsou u nás pohonné hmoty stále poměrně levné. „Průměrná cena nafty v rámci EU činila v minulém týdnu 33,57 Kč/l, zatímco v Česku to bylo o necelé tři koruny méně. Česko je s cenou litru nafty 30,69 korun devátou nejlevnější zemí EU,“ uvádí Damir Duraković, generální ředitel nákupní aliance Axigon, která poskytuje tankovací karty a analyzuje vývoj cen pohonných hmot. Ze sousedních států je dle údajů Evropské komise nafta mírně levnější jen v Rakousku, a to o 20 haléřů za litr, a v Polsku, kde stojí litr v přepočtu 29,09 korun. Absolutně nejlevnější naftu tankují motoristé v Bulharsku (27,41 Kč/l) a Lucembursku (27,56 Kč/l). Nejdražší je tradičně Itálie (37,52 Kč/l) a Švédsko (37,72 Kč/l).

Ve srovnání s cenovými extrémy z roku 2012 jsou však ceny pohonných hmot v Česku stále relativně nízké. V té době se totiž litr benzínu či nafty cenou blížil až k úrovni 40 korun. Průměrná cena nafty byla v září 2012 dle údajů Evropské komise v Česku průměrně 37,23 Kč/l. „Porovnáme-li aktuální průměrnou cenu nafty s obdobím největších cenových extrémů na podzim 2012, je dnes nafta v Česku levnější skoro o 18 %, respektive o 6 korun a 54 haléřů. Právě Česko je hned za Maďarskem zemí, kde od té doby cena poklesla nejvíce,“ upozorňuje Damir Duraković. Jedinou zemí, kde cena nafty od roku 2012 vzrostla, je Francie, kde nárůst činil skoro 6 %, což představuje asi 2 koruny za litr. Pokud bychom ceny paliv porovnávali i ve vztahu k ekonomické situaci spotřebitelů, zjistíme, že dnešní situace je ještě příznivější. Ve třetím čtvrtletí 2012 činila průměrná mzda dle údajů Českého statistického úřadu 24 439 korun. Aktuální statistiky za poslední kvartál roku 2017 ukazují, že průměrná mzda narostla na 31 646 korun. „V roce 2012 si bylo za průměrnou mzdu možné koupit asi 660 litrů nafty. Dnes si lidé mohou díky příznivější ceně a vyšším mzdám koupit za jednu výplatu v průměru přes tisíc litrů nafty,“ dodává Damir Duraković.

Tabulka: Porovnání vývoje cen nafty ve vybraných zemích

 

37. týden 2012

18. týden 2018

Změna

Vážený průměr za EU

37,60 Kč/l

33,57 Kč/l

−10,7 %

−4,02 Kč/l

Maďarsko

38,67 Kč/l

31,33 Kč/l

−19,0 %

−7,34 Kč/l

Česká republika

37,23 Kč/l

30,69 Kč/l

−17,6 %

−6,54 Kč/l

Německo

37,39 Kč/l

31,41 Kč/l

−16,0 %

−5,98 Kč/l

Polsko

34,27 Kč/l

29,09 Kč/l

−15,1 %

−5,18 Kč/l

Rakousko

35,73 Kč/l

30,49 Kč/l

−14,7 %

−5,23 Kč/l

Slovensko

36,56 Kč/l

31,57 Kč/l

−13,7 %

−5,00 Kč/l

Zdroj: Evropská komise a vlastní výpočty AXIGON, a. s.

Témata:  pohonné hmoty

Související

Aktuálně se děje

13. července 2026 17:01

Půjčka pro podnikatele: kdy se vyplatí sáhnout po rychlém řešení?

Podnikání je přesně o tom – o schopnosti reagovat rychle. Jenže rychlost stojí peníze, a peníze ne vždy přijdou ve chvíli, kdy je nejvíc potřeba. Znám to z vlastní zkušenosti: faktura odešla, ale peníze na účtu nejsou. Dodavatel čeká, nájemné se blíží a zákazník ještě nezaplatil. V takové chvíli půjčka pro podnikatele přestává být tabu a stává se čistě praktickým nástrojem.

Zdroj: Komerční článek

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Trumpova nová cla českou ekonomiku neochromí. Problémem je jejich trvalost

Nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zdůvodňuje nedostatečným postupem obchodních partnerů proti zboží vyráběnému nucenou prací, představují z hlediska české ekonomiky další nepříznivý zásah do mezinárodního obchodu. Nejde však o šok, jenž by měl české hospodářství bezprostředně zásadněji poškodit. Evropská unie bude patřit do skupiny ekonomik zatížených desetiprocentní sazbou, zatímco země, které podle Washingtonu nemají odpovídající zákaz dovozu výrobků vznikajících nucenou prací, čelí sazbě 12,5 procenta.