Zákon o významné tržní síle je postavený jednostranně, malým českým obchodníkům škodí

Zákon o významné tržní síle byl vytvořen se záměrem zabránit možným nekalým praktikám ze strany velkých zahraničních řetězců proti malým českým výrobcům. Zatímco v západních zemích jsou řetězce značně regulované, tuzemské prostředí takovými pravidly neoplývá. Záměr alespoň nějakým způsobem regulovat působení řetězců v Česku je tedy určitě správný. Zákon je však už od svého vzniku postavený jednostranně.

V každém prostředí totiž může nastat i varianta přesně opačná, tedy když velký nadnárodní výrobce či dodavatel jedná s malým českým distributorem. Mezi ty se řadí především tradiční tuzemští obchodníci. Nadnárodní společnosti na ně přitom často uplatňují jiné podmínky než u řetězců, se kterými mohou spolupracovat ve více zemích.

Malí čeští distributoři tak mají dvě možnosti. Tou první je přistoupení na nevýhodné podmínky v podobě vysokých nákupních cen. Druhou variantou je pak odmítnutí takových podmínek. Na ně však bývají navázané populární produkty jako piva či limonády, které spotřebitelé vyhledávají. Ti pak proto raději zamíří do velkého řetězce, kde daný výrobek najdou.

V českém prostředí lze najít stovky malých českých distributorů v podobě prodejen potravin, které v úhrnu tvoří desítky procent celého českého trhu. Tyto subjekty, jež jsou především na malých vesnicích nuceny ukončit svoji činnost, však žádný zákon nechrání. V tomto ohledu by tedy české prostředí potřebovalo úplně jinak postavenou legislativní úpravu. Pokud jí má být zákon o významné tržní síle, měli bychom za tuto sílu považovat nadnárodní výrobce.

Jak už to bývá v jakémkoliv odvětví, i v případě potravin platí, že na trhu existují velké i malé firmy. Pokud tedy chceme chránit malé výrobce, měli bychom bránit i malé distributory. V současné podobě je však regulována pouze polovina trhu, té druhé zákon naopak ubližuje. Tento stav bohužel nemůže změnit žádná z diskutovaných novel zákona. Řešením je jen a pouze úplně nová legislativní úprava.

Témata:  ekonomika,  potraviny