Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zákon o významné tržní síle je postavený jednostranně, malým českým obchodníkům škodí

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Zákon o významné tržní síle patří mezi hlavní legislativní úpravy, které ovlivňují tuzemský trh s potravinami. Děje se tak ale pouze z části. Jeho hlavní snahou je uchránit malé výrobce před silným postavením velkých řetězců, vůbec se však nevěnuje praktikám nadnárodních dodavatelů a výrobců vůči malým českým distributorům. Především tradičním českým obchodům tak současný zákon spíše škodí. Změnit by to mohlo pouze vytvoření nové legislativní úpravy, říká Roman Mazák, předseda Družstva CBA CZ.

Zákon o významné tržní síle byl vytvořen se záměrem zabránit možným nekalým praktikám ze strany velkých zahraničních řetězců proti malým českým výrobcům. Zatímco v západních zemích jsou řetězce značně regulované, tuzemské prostředí takovými pravidly neoplývá. Záměr alespoň nějakým způsobem regulovat působení řetězců v Česku je tedy určitě správný. Zákon je však už od svého vzniku postavený jednostranně.

V každém prostředí totiž může nastat i varianta přesně opačná, tedy když velký nadnárodní výrobce či dodavatel jedná s malým českým distributorem. Mezi ty se řadí především tradiční tuzemští obchodníci. Nadnárodní společnosti na ně přitom často uplatňují jiné podmínky než u řetězců, se kterými mohou spolupracovat ve více zemích.

Malí čeští distributoři tak mají dvě možnosti. Tou první je přistoupení na nevýhodné podmínky v podobě vysokých nákupních cen. Druhou variantou je pak odmítnutí takových podmínek. Na ně však bývají navázané populární produkty jako piva či limonády, které spotřebitelé vyhledávají. Ti pak proto raději zamíří do velkého řetězce, kde daný výrobek najdou.

V českém prostředí lze najít stovky malých českých distributorů v podobě prodejen potravin, které v úhrnu tvoří desítky procent celého českého trhu. Tyto subjekty, jež jsou především na malých vesnicích nuceny ukončit svoji činnost, však žádný zákon nechrání. V tomto ohledu by tedy české prostředí potřebovalo úplně jinak postavenou legislativní úpravu. Pokud jí má být zákon o významné tržní síle, měli bychom za tuto sílu považovat nadnárodní výrobce.

Jak už to bývá v jakémkoliv odvětví, i v případě potravin platí, že na trhu existují velké i malé firmy. Pokud tedy chceme chránit malé výrobce, měli bychom bránit i malé distributory. V současné podobě je však regulována pouze polovina trhu, té druhé zákon naopak ubližuje. Tento stav bohužel nemůže změnit žádná z diskutovaných novel zákona. Řešením je jen a pouze úplně nová legislativní úprava.

Témata:  ekonomika potraviny

Související

Aktuálně se děje

25. května 2026 11:20

Zájem o Dluhopisy Republiky přesáhl očekávání ministerstva

Stačil týden a objednávky Dluhopisů Republiky přesáhly plánovaných 20 miliard korun. Ministerstvo financí rovnou oznámilo navýšení emise. Na první pohled to vypadá jako jasný hit. Úrok přes čtyři procenta, daňové osvobození, stát jako dlužník... Konzervativní investor má důvod zpozornět, zda je to i pro něj vhodný produkt. A tady je dobré si říct, že u investic většinou neškodí samotný produkt, ale špatný důvod, proč si ho člověk koupí. Může jich být hned několik.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Komentář

Euro: co ukazují nové studie o jeho dopadech na obchod a investice

Stěžejním argumentem stoupenců přijetí eura v Česku je ten, že jednotná evropská měna podpoří jak zahraniční obchod, tak přímé zahraniční investice v tuzemsku. Nic z toho ale nemusí být pravda. Renomované studie z poslední doby totiž konstatují prakticky nulový vliv členství v eurozóně jak na přímé zahraniční investice, tak na rozvoj zahraničního obchodu.