Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zákon o významné tržní síle je postavený jednostranně, malým českým obchodníkům škodí

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Zákon o významné tržní síle patří mezi hlavní legislativní úpravy, které ovlivňují tuzemský trh s potravinami. Děje se tak ale pouze z části. Jeho hlavní snahou je uchránit malé výrobce před silným postavením velkých řetězců, vůbec se však nevěnuje praktikám nadnárodních dodavatelů a výrobců vůči malým českým distributorům. Především tradičním českým obchodům tak současný zákon spíše škodí. Změnit by to mohlo pouze vytvoření nové legislativní úpravy, říká Roman Mazák, předseda Družstva CBA CZ.

Zákon o významné tržní síle byl vytvořen se záměrem zabránit možným nekalým praktikám ze strany velkých zahraničních řetězců proti malým českým výrobcům. Zatímco v západních zemích jsou řetězce značně regulované, tuzemské prostředí takovými pravidly neoplývá. Záměr alespoň nějakým způsobem regulovat působení řetězců v Česku je tedy určitě správný. Zákon je však už od svého vzniku postavený jednostranně.

V každém prostředí totiž může nastat i varianta přesně opačná, tedy když velký nadnárodní výrobce či dodavatel jedná s malým českým distributorem. Mezi ty se řadí především tradiční tuzemští obchodníci. Nadnárodní společnosti na ně přitom často uplatňují jiné podmínky než u řetězců, se kterými mohou spolupracovat ve více zemích.

Malí čeští distributoři tak mají dvě možnosti. Tou první je přistoupení na nevýhodné podmínky v podobě vysokých nákupních cen. Druhou variantou je pak odmítnutí takových podmínek. Na ně však bývají navázané populární produkty jako piva či limonády, které spotřebitelé vyhledávají. Ti pak proto raději zamíří do velkého řetězce, kde daný výrobek najdou.

V českém prostředí lze najít stovky malých českých distributorů v podobě prodejen potravin, které v úhrnu tvoří desítky procent celého českého trhu. Tyto subjekty, jež jsou především na malých vesnicích nuceny ukončit svoji činnost, však žádný zákon nechrání. V tomto ohledu by tedy české prostředí potřebovalo úplně jinak postavenou legislativní úpravu. Pokud jí má být zákon o významné tržní síle, měli bychom za tuto sílu považovat nadnárodní výrobce.

Jak už to bývá v jakémkoliv odvětví, i v případě potravin platí, že na trhu existují velké i malé firmy. Pokud tedy chceme chránit malé výrobce, měli bychom bránit i malé distributory. V současné podobě je však regulována pouze polovina trhu, té druhé zákon naopak ubližuje. Tento stav bohužel nemůže změnit žádná z diskutovaných novel zákona. Řešením je jen a pouze úplně nová legislativní úprava.

Témata:  ekonomika potraviny

Související

Aktuálně se děje

10. června 2026 16:15

Radost bez bariér. Děti z Klokánku mohou znovu zdarma využívat pražské bazény

Hlavní město pokračuje v dlouhodobé podpoře dětí z Fondu ohrožených dětí (FOD) Klokánek. Díky spolupráci s městskou společností Trade Centre Praha, a.s. (TCP), která mimo jiné spravuje a provozuje Aquacentrum Šutka, Hloubětínský bazén a bazén na Strahově, byly dětem prodlouženy čipy umožňující bezplatný vstup do těchto areálů.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Práce v kanceláři

Firmy je přehlížejí, přitom jsou nejvěrnější. Řeč je o zaměstnancích 55+

Česká pracovní síla stárne a boj o zkušené talenty se zostřuje. Přesto většina firem stále nemá strategii, jak pracovníky ve věku nad 55 let získávat, rozvíjet a udržet, což ukazuje průzkum Randstad HR Trends 2026. Jde přitom o generaci, která vykazuje nejvyšší loajalitu a nejnižší fluktuaci. Data z dalšího průzkumu Workmonitor 2026 zase boří rozšířený stereotyp: tito pracovníci jsou často otevření i novým technologiím včetně umělé inteligence.