Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zákon o významné tržní síle je postavený jednostranně, malým českým obchodníkům škodí

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Zákon o významné tržní síle patří mezi hlavní legislativní úpravy, které ovlivňují tuzemský trh s potravinami. Děje se tak ale pouze z části. Jeho hlavní snahou je uchránit malé výrobce před silným postavením velkých řetězců, vůbec se však nevěnuje praktikám nadnárodních dodavatelů a výrobců vůči malým českým distributorům. Především tradičním českým obchodům tak současný zákon spíše škodí. Změnit by to mohlo pouze vytvoření nové legislativní úpravy, říká Roman Mazák, předseda Družstva CBA CZ.

Zákon o významné tržní síle byl vytvořen se záměrem zabránit možným nekalým praktikám ze strany velkých zahraničních řetězců proti malým českým výrobcům. Zatímco v západních zemích jsou řetězce značně regulované, tuzemské prostředí takovými pravidly neoplývá. Záměr alespoň nějakým způsobem regulovat působení řetězců v Česku je tedy určitě správný. Zákon je však už od svého vzniku postavený jednostranně.

V každém prostředí totiž může nastat i varianta přesně opačná, tedy když velký nadnárodní výrobce či dodavatel jedná s malým českým distributorem. Mezi ty se řadí především tradiční tuzemští obchodníci. Nadnárodní společnosti na ně přitom často uplatňují jiné podmínky než u řetězců, se kterými mohou spolupracovat ve více zemích.

Malí čeští distributoři tak mají dvě možnosti. Tou první je přistoupení na nevýhodné podmínky v podobě vysokých nákupních cen. Druhou variantou je pak odmítnutí takových podmínek. Na ně však bývají navázané populární produkty jako piva či limonády, které spotřebitelé vyhledávají. Ti pak proto raději zamíří do velkého řetězce, kde daný výrobek najdou.

V českém prostředí lze najít stovky malých českých distributorů v podobě prodejen potravin, které v úhrnu tvoří desítky procent celého českého trhu. Tyto subjekty, jež jsou především na malých vesnicích nuceny ukončit svoji činnost, však žádný zákon nechrání. V tomto ohledu by tedy české prostředí potřebovalo úplně jinak postavenou legislativní úpravu. Pokud jí má být zákon o významné tržní síle, měli bychom za tuto sílu považovat nadnárodní výrobce.

Jak už to bývá v jakémkoliv odvětví, i v případě potravin platí, že na trhu existují velké i malé firmy. Pokud tedy chceme chránit malé výrobce, měli bychom bránit i malé distributory. V současné podobě je však regulována pouze polovina trhu, té druhé zákon naopak ubližuje. Tento stav bohužel nemůže změnit žádná z diskutovaných novel zákona. Řešením je jen a pouze úplně nová legislativní úprava.

Témata:  ekonomika,  potraviny

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Drahá paliva řeší Německo i Polsko. Česko od října obnoví cenovou regulaci

Česko se od října vrací k regulaci cen pohonných hmot. Vláda obnovuje mechanismus, který letos fungoval od dubna do 19. července, a současně snižuje spotřební daň z motorové nafty na minimum, které umožňuje evropská legislativa. Opatření bude zatím platit od 1. do 31. října. Jde o reakci na další eskalaci konfliktu na Blízkém východě, omezení dodávek ropy evropským rafineriím a opětovný tlak na ceny paliv.