Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Potírání švarcsystému v Česku? Boj poslanců končí u jejich asistentů

Přestože zákonodárci brojí proti tzv. švarcsystému, tedy zaměstnávání na živnostenský list, při kterém stát přichází o nemalé peníze, sami obchází pracovněprávní předpisy a na stejném základě zaměstnávají své asistenty. Ve čtvrtečním vydání o tom informují Lidové noviny (LN).

Takové chování se nyní může obrátit proti nim. Inspektoři Státního úřadu inspekce práce (SÚIP) totiž v rámci plošných kontrol potírajících švarcsystém nevylučují, že navštíví i parlament. "Ukážou-li se závažné důvody, kontrolu tam sami provedeme," potvrdil pro LN generální inspektor SÚIP Rudolf Hahn. Pokud by jeho podřízení zjistili pochybení, mělo by to pro sněmovnu či Senát nezanedbatelné následky: minimální pokuta za takovou nelegální práci je od ledna 250 tisíc korun.

Vedení sněmovny namítá, že ani nyní švarcsystém netoleruje. "Asistenti činnost vykonávají na základě zadání poslance, smlouva neobsahuje místo výkonu práce a trvá jen po dobu mandátu," vzkázal LN vedoucí Kanceláře Poslanecké sněmovny Petr Kynštetr.

Právní experti oslovení LN však takový výklad odmítají. "Zřídkakdy mohou mít tyto služby charakter samostatné nezávislé činnosti. Je to velmi problematické, svým klientům tuto formu spolupráce důrazně nedoporučuji," říká třeba Jan Vych z advokátní kanceláře Vych & Partners.

Témata:  poslanecká sněmovna

Související

Aktuálně se děje

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

1. prosince 2025 11:20

Předražené vánoční cukroví: ceny rohlíčků v obchodech lámou rekordy

Vanilkové rohlíčky patří k nejpopulárnějším druhům vánočního cukroví. Jejich domácí příprava vyjde letos na 135,50 Kč na kilogram. Loni to bylo 134,40 Kč na kilogram. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.