Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Potírání švarcsystému v Česku? Boj poslanců končí u jejich asistentů

Přestože zákonodárci brojí proti tzv. švarcsystému, tedy zaměstnávání na živnostenský list, při kterém stát přichází o nemalé peníze, sami obchází pracovněprávní předpisy a na stejném základě zaměstnávají své asistenty. Ve čtvrtečním vydání o tom informují Lidové noviny (LN).

Takové chování se nyní může obrátit proti nim. Inspektoři Státního úřadu inspekce práce (SÚIP) totiž v rámci plošných kontrol potírajících švarcsystém nevylučují, že navštíví i parlament. "Ukážou-li se závažné důvody, kontrolu tam sami provedeme," potvrdil pro LN generální inspektor SÚIP Rudolf Hahn. Pokud by jeho podřízení zjistili pochybení, mělo by to pro sněmovnu či Senát nezanedbatelné následky: minimální pokuta za takovou nelegální práci je od ledna 250 tisíc korun.

Vedení sněmovny namítá, že ani nyní švarcsystém netoleruje. "Asistenti činnost vykonávají na základě zadání poslance, smlouva neobsahuje místo výkonu práce a trvá jen po dobu mandátu," vzkázal LN vedoucí Kanceláře Poslanecké sněmovny Petr Kynštetr.

Právní experti oslovení LN však takový výklad odmítají. "Zřídkakdy mohou mít tyto služby charakter samostatné nezávislé činnosti. Je to velmi problematické, svým klientům tuto formu spolupráce důrazně nedoporučuji," říká třeba Jan Vych z advokátní kanceláře Vych & Partners.

Témata:  poslanecká sněmovna

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Kanada se chce přiblížit EU, Německo ale brzdí. Berlín nechce provokovat Trumpa

Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.