Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Na pultech supermarketů by mohlo být povinně české zboží

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

Myšlenka zavedení minimálního povinného objemu českého zboží na pultech obchodních řetězců je sice dobrá, ale s její realizací budou potíže. První problém bude s Evropskou unií, a to konkrétně s omezením svobody podnikání a celní unie, říká Zdeněk Juračka, předseda Asociace českého tradičního obchodu.

Druhá potíž bude v otázkách soběstačnosti. Zatímco hovězího masa Česká republika vyprodukuje dostatečné množství, u vepřového masa jsme závislí na dovozu ze zahraničí.

Největším problémem ale bude nejen stanovení minimálního podílu českého zboží na celkovém sortimentu, ale i s kontrolou/měřením jeho dodržování. Vyvstávají nám navíc i další otazníky. Bude se měřit roční či jiný průměr? Je dostatečně jasná definice české potraviny?

Vše je samozřejmě tématem k diskusi. A my – stejně jako dříve – rozumné řešení podpoříme. Každopádně Asociace českého tradičního obchodu už druhým rokem uděluje ocenění kvality TRADIČNÍ ČESKÝ OBCHOD – CERTIFIKOVÁNO. Tyto prodejny mají na pultech zhruba 80 procent českých potravin.

Témata:  supermarkety obchody

Související

Aktuálně se děje

25. prosince 2025 12:29

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

2. prosince 2025 11:27

Rodičovský příspěvek v roce 2026: navýšení se bude týkat jen některých rodičů

Od ledna 2026 se mění výše rodičovského příspěvku. Změna však nepřinese úlevu všem. Zatímco rodiče dvojčat a vícerčat si výrazně finančně polepší díky zvýšení na 700 000 Kč, rodiny s jedním dítětem zůstávají na současných 350 000 Kč, a navzdory inflaci tak reálně ztrácejí. Úprava přitom neplatí jen pro děti narozené až v roce 2026 – dotknout se může i rodin se staršími vícerčaty.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.