Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Centrální banky jsou největšími držiteli zlata na světě. Česko jde proti proudu, zlata se zbavuje

Zlato, ilustrační fotografie
Zlato, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Centrální banky stále zůstávají největšími držiteli zlata na světě. Celkem mají ve svých trezorech pětinu veškerého zlata, které kdy bylo vytěženo – 33 604,1 tuny. Podle globálního ekonomického výhledu České národní banky (ČNB) z roku 2015 měly centrální banky před třemi lety o 2704 tun zlata méně než dnes. Jen od ledna do prosince navýšily centrální banky celého světa své devizové rezervy ve zlatě o 355,6 tuny.

Vyplývá to z aktuálních údajů World Gold Council (WGC), o nichž informoval server Zlato.cz. „Podle marketingové asociace největších těžařů zlata z první stovky největších držitelů zlata kromě Česka, Venezuely, Laosu a Egypta své zásoby letos nesnížila žádná země a pořadí nejbohatších států vedených USA, Německem, Francií a Itálií zůstává dlouhodobě beze změny,“ komentoval to hlavní analytik akciové společnosti Zlato David Marášek.

Největší poptávka z Ruska a Turecka

Podle údajů Mezinárodního měnového fondu (MMF) se letošním rekordmanem ve shromažďování zlata už s předstihem stalo Rusko, které od ledna do prosince navýšilo své zlaté rezervy o 186 tun na 1801,2 tuny. Hned za ním se umístilo Turecko, které si do sejfů letos uložilo 129,3 tuny zlata na celkových 525,8 tuny. Třetí Kazachstán přidal do rezerv 37,2 tuny zlata, čímž zvětšil jeho zásobu na 254,7 tuny zlata (37,5 % rezerv), což ho řadí už na 18. místo na světě. Během roku tak Kazachstán předstihl Rakousko, Španělsko a Libanon.

Také řada menších zemí se snaží pojistit devizové rezervy zlatem. Mongolsko mělo v lednu tunu zlata, dnes už má 3,1 tuny, Kyrgyzstán přidal 1,9 tuny na 6,4 tuny, Tádžikistán navýšil zlaté rezervy ze 14,4 tuny na 15,1 tuny.

Nenápadná Eurozóna

Proti módnímu zpochybňování eura lze postavit zajištění této měny nejbohatšími státy světa včetně Evropské centrální banky. Země eurozóny mají ve svých sejfech 10 781,9 tuny zlata (56 % devizových rezerv), od ledna o čtyři tuny víc. Je to bezmála třetina celosvětových rezerv všech centrálních bank světa.

Zcela odlišná strategie českých centrálních bankéřů řadí Českou republiku až na 70. místo světového žebříčku první stovky nejvýznamnějších držitelů zlata. Zlato v portfoliu ČNB tvoří pouhé 0,3 % devizových rezerv. Podle dosavadních vyjádření členů bankovní rady se v tomto směru žádná změna nechystá.

Zlato prý nic nevynáší

ČNB měla letos v lednu v rezervách 9,8 tuny zlata, k prvnímu prosinci to ale bylo už jen 9,33 tuny, jak vyplývá ze zveřejněné struktury jejích devizových rezerv. Tržní ocenění tohoto zlata je 389 milionů dolarů (8,6 miliardy korun). Účetní hodnota zlata v centrální bance v pořizovacích cenách je přibližně 630 milionů korun.

„Přesto představitelé ČNB podle svých vyjádření nepovažují zlato za dobrou investici,“ poznamenal Marášek s tím, že centrální banky ve vyspělých státech mají v průměru více než 30 procent svých devizových rezerv ve zlatě. Eurozóna má podíl zlata v rezervních aktivech dokonce na 56 procentech.

Obvyklý názor členů bankovní rady totiž je, že zlato nejen že nic nevynáší a ještě je nutné platit za jeho uskladnění. Z účetní uzávěrky naší centrální banky ale vyplývá, že 10 tun zlata, jež ke konci roku 2015 ČNB vlastnila, mělo tržní hodnotu 8,52 miliardy korun. O rok později byla tržní hodnota zlata, jež ČNB držela, oceněno na 9,33 miliardy, ač ho už bylo o 0,2 tuny méně.

Kromě tohoto zlata má ČNB další zlato nezahrnuté do devizových rezerv v podobě například sbírek vzácných mincí v hodnotě 4,6 milionu dolarů (zhruba 102 milionů korun). Je poměrně málo známé, že 5,6 tun zlata z českého národního pokladu je uloženo v zahraničí, zbytek skrývají kasemata ČNB.

Národní poklad už neexistuje

Podle analytika je málo známým faktem i to, že zlato, které je v ČNB, už není českým národním pokladem, který po vzniku samostatného Československa pomáhali sbírkami spoluvytvářet naši předkové. „Podle dobových svědectví lidé tehdy posílali národní bance nově vzniklé republiky zlaté šperky či mince a dokonce i své snubní prstýnky,“ připomněl.

Jenže od roku 2013 už žádný český národní zlatý poklad neexistuje. Veškerý majetek, který ČNB do té doby měla pod svou správnou, se novelou zákona stal jejím majetkem, jak letos potvrdila v médiích Denisa Všetíčková z odboru komunikace ČNB.

„Stačila k tomu jedna věta v novele zákona, kterou přijali v roce 2013 naši tehdejší zákonodárci,“ uvedl Marášek a dodal: „Proto je dnes jen a pouze na uvážení centrální banky, jak se zbytkem zlatého pokladu, zhruba devíti tunami zlata, naloží.“

Faktem je, že ČNB každoročně ze zlatých rezerv rozprodá několik set kilogramů zlata ve formě zlatých sběratelských mincí. Informační portál Zlato.cz a další tuzemská média letos upozornily, že pokud bude ČNB pokračovat v rozprodeji zlaté rezervy dosavadních tempem a současně nebude přikupovat žádné zlato, pak za nějakých dvacet let už nebude mít v trezorech žádné.

Témata:  zlato

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:19

Fiala slibuje platy jako v Německu do pěti let. Realita je vzdálená desítky let

Premiér Petr Fiala v Otázkách Václava Moravce několikrát uvedl, že pokud bude jeho vláda pokračovat i v příštím volebním období, budou mít Češi nakonec mzdy jako Němci nebo Rakušani. Tedy zhruba během pěti let. To je ovšem vysoce nereálné. Skutečností je naopak to, že jak Německo, tak zejména Rakousko během posledních pěti lety Česku mzdově dále utekly, jak vyplývá z dat OECD. Takže mzdy v Česku zaostávají nyní za mzdami v Rakousku a Německu ještě výrazněji než roku 2019. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy