Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

V Česku chybí lidé. Ekonomika naráží na své kapacitní limity. Co nás příští rok čeká?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Česká ekonomika naráží na své kapacitní limity. Nyní sice silně roste, už v roce 2018 ale začne postupně zpomalovat, vyplývá z makroekonomické prognózy týmu analytiků skupiny ČSOB. Celkově slibnou trajektorii české ekonomiky navíc mohou ohrozit některé vnější vlivy. Ekonomiku eurozóny čeká v příštím roce mírné zrychlení.

Ekonomika eurozóny poroste podle odhadů analytiků ČSOB v roce 2018 o 2,3 % při inflaci 1,6 %, a dosáhne tak nejvyššího tempa růstu za posledních více než deset let Naopak česká ekonomika mírně ubere, když podle prognózy poroste tempem 3 %. I tak nás ovšem rychlejší růst HDP i inflace posune alespoň o krok blíže úrovni našich západních sousedů.

Hlavním problémem české ekonomiky nadále zůstává nedostatek pracovních sil. Navzdory rekordní zaměstnanosti Čechů i cizinců v ČR firmám chybí více než 200 tisíc lidí. „Novým normálem bude přetahování zaměstnanců a tlak na vyšší přidanou hodnotu. Nakonec právě nedostatek lidí se může stát silným katalyzátorem pro kvalitativně vyšší investice,“ předpokládá analytik ČSOB Petr Dufek. Zároveň budeme svědky klesajících marží českých podniků, které se budou snažit odloudit zaměstnance konkurenci i pomocí zvyšování mezd.

Stejný jev, tedy postupný růst mezd i inflace, který se zakusuje do firemních marží, můžeme sledovat v celém vyspělém světě. Zatímco v USA tento trend pravděpodobně povede k dalšímu růstu úrokových sazeb, Evropská centrální banka sice zatím zřejmě k podobnému kroku nesáhne, je ale pravděpodobné, že dojde k ukončení celé politiky kvantitativního uvolňování. „Na trhy by se tak pod vlivem těchto událostí mohl po dlouhé době vrátit strach. Nemusí jít nezbytně o špatnou zprávu, dnešní indikátory strachu investorů se totiž pohybují na dostřel historických minim. Větší opatrnost investorů však může mít dalekosáhlé důsledky na řadě trhů. Například v případě české koruny může strach nastartovat výraznější odliv ´zaparkovaného´ spekulativního kapitálu, který si do domácí měny v uplynulých letech odložili investoři,“ upozorňuje analytik Patria Finance Jan Bureš.

Česká národní banka nicméně zatím zůstává v klidu, když očekává, že minimálně do roku 2019 česká ekonomika poroste tempem kolem tří procent, přičemž v horizontu tří let nevidí pro tuto prognózu žádná větší rizika. „Tato prognóza je ovšem založena na předpokladu, že se české ekonomiky v příštích letech nedotknou žádné negativní zahraniční vlivy. Negativních politicko-ekonomických scénářů schopných proměnit na první pohled bezpečnou cestu vpřed v silnici bez krajnic a plnou výmolů je tolik, že spokojené spočinutí na vavřínech rychle rostoucích mezd, produktu a blahobytu si evidentně nemůžeme dovolit,“ varuje hlavní analytik ČSOB Martin Kupka. „Je pravda, že nejen česká ekonomika dnes kráčí vpřed relativně rychle: pohybuje se však přitom v málo prozkoumaném a velmi nepřehledném terénu,“ uzavírá Martin Kupka.

Témata:  ekonomika lidé

Související

Aktuálně se děje

21. října 2025 11:48

Zlato láme rekordy: Nejistota ve světě žene investory k nejstarší jistotě lidstva

Král drahých kovů si pověst „bezpečného přístavu“ na finančních trzích obhajuje s velkým přehledem. Od začátku roku 2025 jeho cena vzrostla o více než 50 % a poprvé v historii překonala hranici 4 000 USD za trojskou unci – a to dokonce během vládního shutdownu v USA. Takto prudký růst však otevírá otázku, zda zlato zvládne udržet tempo a zamíří až k hranici 5 000 USD, nebo přijde ochlazení. Podrobnější pohled na situaci nabízí Olívia Lacenová, analytička Wonderinterest Trading Ltd., ve své aktuální analýze.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Stát přijde o miliardy, ceny moc neklesnou. Nová vláda žene gastro do maďarského experimentu

Snížení DPH na podávání nealkoholických nápojů v gastronomii z 21 % na 12 %, které chystá vznikající vláda, by snížilo příjmy státního rozpočtu přibližně o 1,5 miliardy Kč ročně. Dopad na ceny pro zákazníky by však byl omezený – zkušenosti ukazují, že podniky snížení sazby obvykle plně nepřenesou do cen. Část úspory si ponechávají jako vyšší marži, takže opatření pomáhá spíše podnikatelům v gastronomii než spotřebitelům.