Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jak často odesílají firmy obchodní e-maily?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

E-mailing je pro řadu podniků a živnostníků nedílnou součástí marketingových aktivit. Vyplývá to z průzkumu mezi více než třemi stovkami subjektů od obchodů a e-shopů přes realitní kanceláře a hotely až po stavební firny, který realizovala aplikace SmartEmailing. Z něj vyplynulo, že firmy e-mailing využívají nejčastěji jednou měsíčně, a to za pomoci externí aplikace. U poloviny pak náklady na e-mailing nepřevyšují pět set korun za měsíc.

„Průzkum jsme uskutečnili v druhé polovině letošního roku. Zajímalo nás, jaký je stav e-mailingu v Česku a na Slovensku. Oslovili jsme celkem 337 subjektů. 37 procent z nich byli podnikatelé, 28 procent tvořily firmy do pěti zaměstnanců, 12 procent do deseti a 17 procent do padesáti. Zbývajících šest procent připadlo na podniky s více než padesáti zaměstnanci,“ uvedla Kateřina Fišerová, manažerka aplikace SmartEmailing.

Z unikátního průzkumu vyplývá, že aktivity v oblasti e-mail marketingu si řada podniků vykonává interně. Tuto variantu uvedlo hned 67 % oslovených. Kombinaci externího a interního řešení upřednostňuje 12 % dotázaných, zatímco 10 % je řeší pouze externě. Zbývajících 11 % není v e-marketingu aktivní vůbec.

E-mailing jako takový, ať již pro komunikaci se stávajícími zákazníky či partnery, nebo pro získávání nových, považuje za důležitý nástroj 47 % oslovených. Investice do něj na druhou stranu u 48 % respondentů nepřesahují 500 korun za měsíc. 21 % neinvestuje více než 1 000 korun, 13 % pak více než 5 000 korun.

Průzkum se zabýval rovněž tím, jakým způsobem podniky a živnostníci informace zákazníkům a partnerům doručují. „73 procent dotázaných k tomu využívá externí aplikaci, asi 12 procent uvedlo, že používá vlastní software, zhruba 6 procent pak Outlook. Zajímala nás rovněž velikost jednotlivých databází, na něž e-maily směřují. Více než jedna třetina respondentů uvedla, že v databázi sdružuje do tisíce kontaktů, do deseti tisíc kontaktů má pak necelých 32 procent z nich. Něco málo přes 17 procent pak připadlo na databáze do stovky kontaktů,“ přiblížila Kateřina Fišerová.

U frekvence e-mailingu vybírali respondenti nejčastěji rozesílku jedenkrát do měsíce (24 %), jedenkrát týdně (21,7 %) a jedenkrát za čtrnáct dní (19 %). Po patnácti procentech odpovědí připadlo na rozesílky jednou za dva měsíce a jedenkrát ročně. E-mailing na každodenní bázi pak provozují pouhé asi 2 % respondentů. Dvě třetiny oslovených přitom využívají ke komunikaci vlastní šablonu, 52 % pak používá rovněž automatizace e-mailingu.

Důležitým aspektem e-mailingu je pak takzvaný open rate. „Že se míra otevření jejich e-mailů pohybuje do deseti procent, uvedlo zhruba 35 procent dotázaných. Open rate do dvaceti procent vybralo asi 25 procent účastníků průzkumu, do třiceti pak téměř 21 procent,“ řekla Kateřina Fišerová s tím, že bezmála polovina respondentů si přitom e-mailing vyhodnocuje po každé kampani.

Přestože e-mailing považuje za důležitý necelá polovina oslovených, řada z nich u sebe v této oblasti spatřuje značné rezervy. 40,4 % jako příklad oblasti pro zlepšení uvedlo efektivitu a ziskovost těchto kampaní, čtvrtina vidí slabinu v celkové strategii, bezmála dvacet procent pak v budování databáze.

Témata:  firmy počítače

Související

Aktuálně se děje

2. června 2026 14:54

Bulharsko přijalo euro, ekonomové sledují dopady na fiskální stabilitu

Jen co Bulharsko přijalo euro, už se ním dnes Evropská komise zahájí vyšetřovat pro nadměrný rozpočtový deficit. Ten letos podle prognózy Evropské komise stoupne z loňských 3,5 % HDP na 4,1 % HDP a roku 2027 pak na 4,3 %. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

EUR

Komentář

Euro: co ukazují nové studie o jeho dopadech na obchod a investice

Stěžejním argumentem stoupenců přijetí eura v Česku je ten, že jednotná evropská měna podpoří jak zahraniční obchod, tak přímé zahraniční investice v tuzemsku. Nic z toho ale nemusí být pravda. Renomované studie z poslední doby totiž konstatují prakticky nulový vliv členství v eurozóně jak na přímé zahraniční investice, tak na rozvoj zahraničního obchodu.