Cena másla je nejvyšší v novodobé historii a stále roste. Jaká cena by byla podle Čechů ideální?

Jaro Slávik a další porotci si v Talentu tvrdě podali…

Zdražování másla vede u více než poloviny (58,5 %) zákazníků k tomu, že ho konzumují méně než dříve, část ostatních to má v plánu v případě pokračujícího růstu cen. Vypadlou spotřebu másla nahrazuje necelá polovina (44,3 %) těchto osob rostlinnými tuky, například margaríny.

Více než polovina (52,4 %) všech dotázaných neplánuje, že by máslo nakupovala do zásoby. Třetina (30,1 %) zákazníků by k tomuto kroku přistoupila, a to v České republice. Zhruba každý šestý (17,5 %) respondent by se zásobil máslem v zahraničí.

„Cena másla roste v celé Evropě, a to meziměsíčně o sedm procent. Přitom cena mléka stagnovala, nebo mírně klesla. Naopak se prudce zvýšila poptávka po živočišném tuku. Spotřebitelé se začali orientovat na tradiční mléčné produkty a více poptávat máslo. Konečná cena másla je především ovlivněna vysokou marží, kterou si obchodníci určují," sdělil Mojmír Severin, externí poradce pro sektor zemědělství a ekoenergii MONETA Money Bank.

Většina respondentů (88,2 %) nakupuje máslo nejčastěji v supermarketu či hypermarketu. Na druhém místě se s 5% podílem umístily menší prodejny, jako jsou konzum či večerka. Tři procenta lidí míří za máslem nejčastěji do prodejen s převažujícím sortimentem takzvaných farmářských výrobků. Podíl nakupujících přímo u farmáře či kdekoliv v zahraničí činí shodně 1,9 %.

„Obecně platí, že spotřeba základních potravin je méně citlivá na změnu cen než těch, které si většina populace nedopřává denně. U másla je situace trochu odlišná, neboť je částečně nahraditelné rostlinnými tuky, citlivost na cenu je tak vyšší než například u chleba. Na druhou stranu je ale nemyslitelné, že by populace přestala máslo kupovat ve velké míře,“ vysvětlil Petr Gapko, hlavní ekonom MONETA Money Bank.

Máslo, podobně jako další základní potraviny, patří mezi nejčastěji nakupované zboží. Dle průzkumu ho každý čtvrtý dotázaný (26,3 %) vloží do nákupního košíku nejméně jednou týdně. Zhruba polovina respondentů (42,5 %) tak činí dvakrát až třikrát měsíčně.