Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Cena másla je nejvyšší v novodobé historii a stále roste. Jaká cena by byla podle Čechů ideální?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Rostoucí cena másla mění chování tuzemských zákazníků. Šest lidí z deseti omezilo za poslední měsíc jeho běžnou spotřebu a ostatní o tom v případě zdražení 250gramového balení na 60 korun a více uvažují. Většina dotázaných (81,1 %) považuje za ideální cenu „čtvrtky“ másla 40 korun a méně. Každý druhý spotřebitel plánuje v případě dalšího růstu cen másla jeho nákup do zásoby. Vyplývá to z bleskového průzkumu pro MONETA Money Bank, který uskutečnila agentura IPSOS.

Zdražování másla vede u více než poloviny (58,5 %) zákazníků k tomu, že ho konzumují méně než dříve, část ostatních to má v plánu v případě pokračujícího růstu cen. Vypadlou spotřebu másla nahrazuje necelá polovina (44,3 %) těchto osob rostlinnými tuky, například margaríny.Více než polovina (52,4 %) všech dotázaných neplánuje, že by máslo nakupovala do zásoby. Třetina (30,1 %) zákazníků by k tomuto kroku přistoupila, a to v České republice. Zhruba každý šestý (17,5 %) respondent by se zásobil máslem v zahraničí. „Cena másla roste v celé Evropě, a to meziměsíčně o sedm procent. Přitom cena mléka stagnovala, nebo mírně klesla. Naopak se prudce zvýšila poptávka po živočišném tuku. Spotřebitelé se začali orientovat na tradiční mléčné produkty a více poptávat máslo. Konečná cena másla je především ovlivněna vysokou marží, kterou si obchodníci určují," sdělil Mojmír Severin, externí poradce pro sektor zemědělství a ekoenergii MONETA Money Bank.

Většina respondentů (88,2 %) nakupuje máslo nejčastěji v supermarketu či hypermarketu. Na druhém místě se s 5% podílem umístily menší prodejny, jako jsou konzum či večerka. Tři procenta lidí míří za máslem nejčastěji do prodejen s převažujícím sortimentem takzvaných farmářských výrobků. Podíl nakupujících přímo u farmáře či kdekoliv v zahraničí činí shodně 1,9 %.„Obecně platí, že spotřeba základních potravin je méně citlivá na změnu cen než těch, které si většina populace nedopřává denně. U másla je situace trochu odlišná, neboť je částečně nahraditelné rostlinnými tuky, citlivost na cenu je tak vyšší než například u chleba. Na druhou stranu je ale nemyslitelné, že by populace přestala máslo kupovat ve velké míře,“ vysvětlil Petr Gapko, hlavní ekonom MONETA Money Bank.Máslo, podobně jako další základní potraviny, patří mezi nejčastěji nakupované zboží. Dle průzkumu ho každý čtvrtý dotázaný (26,3 %) vloží do nákupního košíku nejméně jednou týdně. Zhruba polovina respondentů (42,5 %) tak činí dvakrát až třikrát měsíčně.

Témata:  máslo ekonomika

Související

Aktuálně se děje

10. června 2026 16:05

Osm investičních možností pro rok 2026: co dává smysl a co už méně

Inflace už není takovým strašákem jako před několika lety a úrokové sazby se po období výrazného růstu stabilizovaly. Investoři tak znovu řeší otázku, jak se svými penězi naložit. Jenže zatímco dříve se často hledala jedna „nejlepší“ investice, dnes se ukazuje, že důležitější je správně rozložit riziko a přemýšlet o tom, k čemu mají peníze sloužit. Jinou strategii zvolí člověk, který chce ochránit úspory na pět let, a jinou investor budující majetek na důchod nebo pro další generace. Které možnosti dnes dávají smysl?

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Švýcaři odmítli populační strop, země si ponechává otevřený pracovní trh

Odmítnutí švýcarské iniciativy na zastropování počtu obyvatel na deseti milionech je pro českou ekonomiku mírně pozitivní zprávou. Neznamená nový růstový impuls, ale odvrací riziko zhoršení vztahů mezi Švýcarskem a Evropskou unií. To je důležité i pro české exportéry, firmy napojené na evropské dodavatelské řetězce a část kvalifikovaných pracovníků, kteří ve Švýcarsku pracují nebo o práci v zemi uvažují.