Potraviny jsou u nás moc levné?

Třetina všeho vyprodukovaného jídla na světě se vyhodí nebo znehodnotí. Pokud by byly tyto potraviny zachráněny, nasytily by se jimi asi tři miliardy lidí. V EU se podle odhadů každoročně vyhodí nebo zbytečně zkazí skoro 90 milionů tun potravin. Na každého Evropana tak připadá více než 170 kilogramů vyplýtvaného jídla na rok.

„Jídlo je asi příliš levné. V současnosti si můžeme nakoupit nejen kolik potřebujeme, ale dokonce tolik, že to ani nedokážeme spotřebovat,“ komentuje tato čísla pro Český rozhlas Anna Strejcová z iniciativy Zachraň jídlo.

Poukazuje však na to, že nejde jen o jídlo, které vyhodí domácnosti. Za velký problém považuje také přístup zemědělců. Například zelenina, která nesplňuje estetické standardy, se vůbec nesklidí. K plýtvání tak dochází v každé fázi potravinového řetězce. Zatímco v rozvojových zemích je problém především se skladováním a transportem potravin, v Evropě nejvíce plýtvají restaurace a spotřebitelé, vysvětluje. 

„Výroba a zpracování potravin je u nás efektivní, horší je to se samotnou konzumací. Na rozdíl od chudých zemí tu máme levné jídlo," říká Strejcová. Lidé podle ní nákup automaticky naskládají do ledničky, zapomenou na to a pak větší část vyhodí. „Obecně se to nejvíce týká ovoce a zeleniny, pečiva a mléčných výrobků,“ upřesňuje.

Problémem jsou podle ní také „estetická pravidla“, kvůli kterým se na pulty dostane jen ovoce a zelenina určitých tvarů. Pokud by došlo ke změně, zemědělci by mohli prodat větší část své sklizně a nebyli by nuceni k nadprodukci. „Aby farmáři splnili smluvní závazky vůči svým odběratelům, jsou často nuceni sázet mnohem více, než budou vůbec schopni prodat. Farmářům by za nesplnění smlouvy hrozily postihy, a to nehledě na nepřízně počasí. Především při pěstování salátů, mrkví nebo ředkví je výsadba vyšší (vysadí se pro jistotu asi 140 % objemu sjednané dodávky), upozorňuje iniciativa.

Plýtvání potravinami jde také ruku v ruce s nešetrným zacházením s přírodními zdroji, které jsou v zemědělství potřeba. Pro závlahu mnoha plodin se používá spodní voda, jejíž hladina klesá. Problémem je i vyčerpávání a úbytek půdy. Například na výrobu jednoho kilogramu hovězího masa se spotřebuje 15 500 litrů vody. „Z toho většina vody (15 300 litrů) padne jen na vypěstování krmiva. Nejnáročnější na vodu je ale čokoláda. Ne jeden kilogram čokolády se při produkci a transportu vypotřebuje asi 24 000 litrů vody,“ uvádí skupina.

Témata:  potraviny,  ekonomika