Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Cizinců v Česku přibývá. Koho firmy zaměstnávají nejraději?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Dlouhodobě nízká nezaměstnanost v České republice a s ní spojený nedostatek kvalifikovaných zaměstnanců je do značné míry kompenzována stoupajícím počtem cizinců, kteří na tuzemský pracovní trh vstupují.

Podle ČSÚ přichází nejvíce lidí ze Slovenska a Ukrajiny. Dle šetření personální agentury Grafton Recruitment patří k oblíbeným uchazečům o zaměstnání v českých firmách zejména Slováci, a to především díky vysoké kvalifikovanosti a neexistující jazykové bariéře. Nejčastěji nachází uplatnění ve zdravotnictví, ve výrobě a v podnikových službách.

Stabilnější ekonomické prostředí, různorodost pracovních příležitostí, neexistující jazyková bariéra a možnost vyššího výdělku patří mezi hlavní výhody, kvůli kterým se Slováci rozhodnou u nás pracovat. „Mladí lidé ze Slovenska sem často přichází už během studií a po promoci zde logicky zůstávají. Jejich bezproblémovému zařazení na tuzemský pracovní trh je nakloněná i česká legislativa, díky které se uchazeč o práci ze Slovenska může prokázat jen občanským průkazem,“ uvádí Martin Ježek, obchodní ředitel Grafton Recruitment, a dodává: „Při pohovorech bývají slovenští uchazeči ambiciózní a oproti ostatním cizincům mají výhodu, že rozumí českému jazyku, dále mají často lepší jazykovou vybavenost než Češi. Oproti tomu hendikepem Slováků může být neznalost českého jazyka v písemné podobě.“

Popularitu České republiky pro Slováky dokládá i čerstvý údaj Statistického úřadu SR. Dle něj v ČR pracuje 25 % všech slovenských pracujících v zahraničí. V žebříčku TOP 3 zemí, kam Slováci odcházejí za prací, se kromě ČR vyskytuje i Rakousko a Německo. Do Česka přitom odchází jednak kvůli většímu množství pracovních nabídek, jednak kvůli stabilnějšímu ekonomickému prostředí a možnosti vyšších výdělků. Nezaměstnanost na Slovensku aktuálně dosahuje 7,35 %.

Oborově je uplatnění slovenských zaměstnanců značně pestré. Dle Graftonu získávají pozice napříč pracovním trhem od stavebnictví a řemeslných prací přes zdravotnictví, průmysl či centra sdílených služeb až po pozice určené pro absolventy VŠ. Jejich pracovní zařazení bývá specifické také s ohledem na kraj, ve kterém se uplatňují. Všeobecně přitom platí, že za atraktivnější pracovní prostředí považují Slováci vedle Prahy oblasti v blízkosti slovenských hranic, naopak práce v Ústeckém, Plzeňském, Karlovarském a Jihočeském kraji je pro ně méně populární.

Hlavní město PrahaNa území Prahy se Slováci uplatňují zejména v oblasti zdravotnictví, přičemž zájem je především o promované doktory, oblíbené jsou také finanční, účetní a obchodní pozice. Hodně Slováků pracuje rovněž ve výrobě a obsazuje dělnické profese.

Jihomoravský kraj

Z průzkumu Graftonu vyplývá, že na Brněnsku se Slováci díky neexistující jazykové bariéře uplatňují napříč obory, málo jsou ale zaměstnáváni na obchodních pozicích a postech, které vyžadují přímý styk se zákazníkem. Ukazuje se také, že po dvou a třech letech se pracující Slováci chtějí vrátit zpět na Slovensko.

Moravskoslezský kraj

Nejobsazovanější jsou pozice v oblasti zdravotnictví, především zdravotní sestra a lékař. Slováci se zde dále uplatňují v sektoru podnikových služeb či jako operátoři výroby. S ohledem na geografickou polohu kraje a jeho blízkost ke Slovensku není výjimkou, že Slováci do zaměstnání denně dojíždějí z místa svého bydliště.

Olomoucký kraj

Nejvíce obsazovanými sektory jsou zdravotnictví, služby, výroba a doprava. Zájem Slováků o práci v tomto kraji klesá.Zlínský kraj

Nejvíce uplatnění nacházejí Slováci ve zdravotnictví, stavebnictví a jako řemeslníci, roli zde hraje i fakt, že v ČR je značný nedostatek těchto profesí. Poptávka je také po slovenských kandidátech s českým vysokoškolským titulem.

Témata:  firmy zaměstnanci zaměstnavatelé

Související

Aktuálně se děje

4. prosince 2025 10:58

28. listopadu 2025 13:23

24. listopadu 2025 17:55

24. listopadu 2025 15:02

OSVČ čeká od ledna skokový růst odvodů. Vláda nemá čas změnu zvrátit

Vláda ve svém programovém prohlášení slibuje, že zastaví zvyšování vyměřovacího základu pro sociální pojistné OSVČ, které tak zůstane na 35 % průměrné mzdy. To se jí ovšem do začátku ledna, kdy má ke změně dojít, nemůže podařit. Na legislativní proces jednoduše nezbývá dostatek času. Reálně tak k plánovanému snížení odvodů OSVČ může dojít spíše až od roku 2027, upozorňuje Petra Pospíšilová, vedoucí daňového poradenství BDO.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Jednotné hlášení změní fungování firem. Duben 2026 bude zlomovým měsícem

Od začátku roku 2026 začne postupně nabíhat nová legislativa zavádějící Jednotné měsíční hlášení zaměstnavatele (JMHZ). Jde o změnu, která má zpřehlednit a sjednotit povinné údaje, jež zaměstnavatelé pravidelně předávají státu. Legislativu připravilo Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) ve spolupráci s Českou správou sociálního zabezpečení, Úřadem práce ČR, Ministerstvem financí, Generálním finančním ředitelstvím, Českým statistickým úřadem a zástupci zaměstnavatelských svazů.