Ministerstvo financí předložilo do řádného vnějšího připomínkového řízení pravidelný materiál „příprava státního rozpočtu“, který obsahuje podle zákona předběžný návrh příjmů a výdajů státního rozpočtu podle kapitol a státních fondů a po jeho projednání a úpravách vládou se stane výchozím bodem pro jednání s jednotlivými kapitolami o finálním návrhu státního rozpočtu.
Přestože Ministerstvo financí na rozdíl od vicepremiéra Pavla Bělobrádka nevede připomínkové řízení přes média, uvedeme k jeho vyjádřením alespoň několik základních tezí:
Ministerstvo financí aktuálně zpracovává nadpožadavky jednotlivých rezortů, které dohromady představují dodatečných více než 100 mld. Kč, a to nad rámec prostředků na financování společných programů EU. Pokud by byly tyto nadpožadavky vyslyšeny již v této fázi, bylo by nutné zvýšit deficit rozpočtu pro rok 2018 na 150 mld. Kč a jednalo by se tak o nejhorší bilanci od roku 2010. Ministerstvo financí odmítá nezodpovědný populismus a bude ctít schválený limit 50 mld. Kč jako nepřekročitelný rámec. Zároveň musí jednotliví ministři respektovat opatření této vlády v sociální a platové oblasti a jejich dopady na mandatorní výdaje státního rozpočtu. O jednotlivých prioritách v ostatních oblastech musí rozhodnout vláda či koalice, nikoliv Ministerstvo financí. Ivan Pilný: „Ministerstvo financí respektuje usnesení vlády o navýšení rozpočtu pro vědu a výzkum a v rámci dalších jednání o rozpočtu s ním počítá, a to zcela bez ohledu na dnešní prohlášení vicepremiéra Bělobrádka. Od pana Bělobrádka bych místo podobných prohlášení očekával přehled plánovaných výdajů do vědy a výzkumu, způsob, jakým hodlá měřit návratnost investic, audit účelnosti a udržitelnosti jednotlivých center excelence nebo plán podpory spolupráce vědy s aplikační praxí a komerční sférou. Vzhledem k tomu, že pan Bělobrádek všechny poslanecké návrhy obsahující nástroje na zlepšení této spolupráce, byť podpořené širokou odbornou veřejností a dokonce i opozicí v parlamentu odmítl, věřil jsem, že přijde s vlastním řešením. To se bohužel ani náznakem dosud nestalo.“ Kontrolní hlášení bylo zavedeno s účinností od 1.1.2016 a už v prvním roce přineslo veřejným rozpočtům 12 mld. Kč, což bylo více než jsme očekávali. K 30.5. 2017 jsme vybrali jen na DPH meziročně již o 13,5 mld. Kč více, přičemž zásadní vliv na lepší výběr daní má kontrolní hlášení. Plán na letošní rok tak bude opět významně překročen. V roce 2018 pak očekáváme zejména vliv elektronické evidence tržeb, neboť ta se v tomto období projeví už i na inkasu přímých daní. Celkově očekáváme pro rok 2018 nárůst daňových příjmů státního rozpočtu o téměř 40 mld. Kč ve srovnání s rozpočtem pro rok 2017. Výroky o podseknutých příjmech zásadně odmítáme.Témata: Ministerstvo financí, Pavel Bělobrádek
Související
30. září 2026 22:35
25. května 2026 11:20
27. srpna 2023 16:17
18. srpna 2023 11:42
13. července 2023 15:12
