Na pumpě u dálnice si za litr benzínu připlatíte i 5 korun. Je to v pořádku?

Přestože je trh pohonných hmot vysoce konkurenční, především u dálnic a rychlostních komunikací bývají ceny benzínu a nafty výrazně vyšší. Na tento fakt se v posledních letech zaměřil i Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) v rámci svého sektorového šetření, v němž však neshledal žádné vážné nedostatky či aspekty projevů protisoutěžního chování pumpařů. „Podstatné je, že provedené sektorové šetření ÚOHS potvrdilo, že v sektoru čerpacích stanic a cen pohonných hmot nedochází k porušování zákona o hospodářské soutěži,“ uvádí Václav Loula, šéf stálé komise pro paliva České asociace petrolejářského průmyslu a obchodu (ČAPPO), a upozorňuje, že prodej paliv je naopak jedním z mála oborů, který standardně a viditelně ještě před vjezdem na čerpací stanici i před tankováním informuje zákazníka o aktuální ceně paliva.

Rozdíly v cenách za litr paliv mezi pumpami na dálnicích a ve zbytku republiky mohou být značné. „Koncem roku 2015 jsme zažili i okamžiky, kdy ceny u čerpacích stanic u dálnice D1 byly až o 9 Kč/l vyšší než ve zbytku republiky. V současnosti u D1 natankujete naftu za 34,90 Kč/l, zatímco například v Královehradeckém kraji řidiči běžně tankují za 29,90 Kč/l,“ upozorňuje Damir Duraković, generální ředitel nákupní aliance Axigon, která firmám poskytuje tankovací karty euroShell a EuroOil. I když je to pro motoristy nepříjemné, vyšší ceny pohonných hmot u dálnic jsou zřejmě naprosto přirozeným jevem. „Je to podobné jako s jakýmkoli jiným zbožím: na exponovaných místech se prodává obvykle za vyšší ceny,“ upozorňuje Ivan Indráček, předseda představenstva Unie nezávislých petrolejářů ČR. Lze přitom pozorovat různou cenovou úroveň v závislosti na vytíženosti dopravní tepny. „U cen pohonných hmot lze vidět korelaci výše ceny paliva a hustoty provozu na konkrétní komunikaci. Tomuto tvrzení by odpovídala i naše zjištění, kdy různé dálniční a rychlostní komunikace jsou ‚různě drahé‘,“ připomíná výsledky sektorového šetření ÚOHS jeho předseda Petr Rafaj.Kromě ceny za „exkluzivitu místa“ však existují i čistě ekonomické důvody vyšších cen. „Postavit dálniční pumpu často znamená postavit dlouhou elektrickou přípojku nebo rozsáhlé parkovací plochy a podobně. To jsou investice, které samy o sobě nevydělávají, ale nějak musejí být uhrazeny,“ uvádí Ivan Indráček. S tím souvisejí i vyšší provozní náklady. „Dálniční čerpací stanice vyžadují nejen vyšší investiční náklady, ale i vyšší počet zaměstnanců, vyšší náklady na údržbu a podobné záležitosti spojené s obvyklým nonstop provozem. Provozní náklady se tak podílejí na vyšších prodejních cenách,“ dodává Václav Loula s tím, že stejná situace je i na ostatních evropských dálničních stanicích.Proti lokálním cenovým výkyvům využívají firmy a podnikatelé takzvané plošné ceny pohonných hmot, které umožňují tankovat za jednotnou vyhlašovanou cenu v rámci celé sítě čerpacích stanic, a mít tak výdaje za pohonné hmoty pod kontrolou. „Tankování v režimu plošné ceny umožňuje držiteli tankovací karty načerpat palivo i na nejdražších čerpacích stanicích na D1 za stejnou cenu jako v jiných lokalitách ve zbytku republiky,“ uvádí Damir Duraković. Není tedy nutné například sjíždět z dálnice a hledat levnější pumpu, aby se řidič vyhnul cenové přirážce ve stovkách korun na jednu nádrž. „Plošné ceny nejsou žádnou novinkou. Zatímco dříve však byly dostupné jen velkým korporacím, dnes je mohou využívat i malé a střední firmy,“ vysvětluje Damir Duraković s dodatkem, že plošné ceny pro členy nákupní aliance Axigon jsou dlouhodobě pod cenovým průměrem ve všech krajích, přičemž navíc nejsou podmíněné žádnou minimální výtočí.

Témata:  pohonné hmoty,  Benzinky,  auta,  silnice, dálnice