Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Tiká další bomba: čínský dluh firem

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Krize roku 2008 nepřispěla k uzdravení veřejných financí. Ba naopak. Státy se začaly ještě více zadlužovat. V dluzích se netopí jen hlavní světová velmoc, tedy USA, ale také v Číně tiká časovaná bomba. Informuje Jakub Petruška, investiční analytik, Zlaťáky.cz

Čísla čínského rychle rostoucího dluhu jsou velmi znepokojivá. Přestože se odhady liší, pohybuje se procentní podíl celkového dluhu na HDP Číny od 218 do 350 %. Podle dostupných údajů se na zadlužení nejvíce podílí nefinanční společnosti, a to asi 125 procenty. Dále se do celkového dluhu započítává také vláda, domácnosti a finanční instituce. Průměrný celkový dluh rozvíjejících se tržních ekonomik je cca 175 % HDP. Je dobře známo, že Čína si drží určitá tajemství, doufejme proto, že tato „překvapení“ nebudou podobně třaskavá jako v Řecku.

Na dopadech splasknutí čínské dluhové bubliny se analytici příliš neshodnou. Jedni říkají, že by mohly být ztráty až pětkrát větší než za hypoteční krize a druzí, jako např. agentura Moody’s, tvrdí, že by byla tato dluhová bomba „odzbrojena“ ještě dříve, než by k něčemu došlo.

Jak to vidí ostatní finanční instituce:

Poradenská firma McKinsey široce propagovala svůj odhad čínského dluhu. Podle něj představuje cca 282 % HDP – to je více než dvojnásobek oproti roku 2007. Společnost Goldman Sachs přišla letos v lednu s odhadem ve výši 216 % HDP za rok 2015. O několik měsíců později vydala samostatnou zprávu s odhadem dluhu na rok 2016 ve výši 270 %. To je meziroční nárůst o 54 %. K ještě větším hodnotám se přiklání Macquarie Group (největší australská investiční banka). Analytik Viktor Shvets uvedl, že čínský dluh je 35 bilionů dolarů, tedy téměř 350 % HDP.

Tyto odhady jsou ovšem velmi spekulativní. Čínská oficiální data jsou v podstatě k ničemu. Země má navíc masivní a rychle se vyvíjející stínový bankovní sektor, který tyto projekce velmi komplikuje.

Celkový dluh se skládá z různých složek (vláda, společnosti, banky a dluhy domácností). V případě Číny je obzvláště „výbušný“ firemní dluh. Podle McKinsey má podnikový sektor v zemi vyšší dluh než např. v USA, Kanadě, Jižní Koreji nebo v Německu, i když je Čína stále považována za rozvíjející se trh.

Pokud lze považovat něco za možnou příčinu „výbuchu“ dluhové bomby, tak to jsou nebonitní úvěry, tedy vypůjčené peníze, na které dlužník neposkytl žádné pravidelné platby. Oficiální odhad Číny je 1,7 % dluhu v těchto nesplácených úvěrech. Nicméně nezávislí pozorovatelé uvádějí hodnotu mnohem vyšší. Odhad se pohybuje mezi 15–21 %. Dokonce i MMF říká, že půjčky „vystavené riziku“ představují podíl 15,5 % z celkového počtu komerčních úvěrů.

Je tedy zřejmé, že nejen USA, ale také další globální hráč má, i přes velký růst ekonomiky, výrazné problémy. Jednoduše řečeno jak západní, tak také východní velmoci se topí v moři dluhů a je jen otázka času, do kdy budou tyto dluhy únosné.

Témata:  ekonomika Čína

Související

Aktuálně se děje

27. ledna 2026 11:51

14. ledna 2026 11:32

Pád na namrzlém chodníku: Kdo odpovídá za škodu a jak postupovat

Stačí jeden nešťastný krok na namrzlém chodníku a běžná cesta do práce nebo z obchodu skončí u lékaře. Někdy se jen otřepeme a jdeme dál, jindy se ale bolestivě ozve kotník, objeví se otok nebo dokonce zlomenina, která znamená operaci a dlouhou rehabilitaci. Právě tehdy vyvstává otázka, zda máme nárok na odškodnění, po kom ho požadovat a co udělat pro to, aby byl náš nárok úspěšný.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Zlato, stříbro i bitcoin padají: Trumpův vybraný šéf Fedu slibuje zázraky na počkání

Proč padá zlato, stříbro i bitcoin? Fundamentálně proto, že Kevin Warsh, vybraný prezidentem USA Donaldem Trumpem do čela americké centrální banky, má plány, jak ozdravit dolar natolik, že by byl dlouhodobě udržitelný coby nakonec dokonce deflační měna. Takže tím by z velké části odpadla nutnost investovat do jiných deflačních aktiv, jako je právě zlato, stříbro či bitcoin.