Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Tiká další bomba: čínský dluh firem

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Krize roku 2008 nepřispěla k uzdravení veřejných financí. Ba naopak. Státy se začaly ještě více zadlužovat. V dluzích se netopí jen hlavní světová velmoc, tedy USA, ale také v Číně tiká časovaná bomba. Informuje Jakub Petruška, investiční analytik, Zlaťáky.cz

Čísla čínského rychle rostoucího dluhu jsou velmi znepokojivá. Přestože se odhady liší, pohybuje se procentní podíl celkového dluhu na HDP Číny od 218 do 350 %. Podle dostupných údajů se na zadlužení nejvíce podílí nefinanční společnosti, a to asi 125 procenty. Dále se do celkového dluhu započítává také vláda, domácnosti a finanční instituce. Průměrný celkový dluh rozvíjejících se tržních ekonomik je cca 175 % HDP. Je dobře známo, že Čína si drží určitá tajemství, doufejme proto, že tato „překvapení“ nebudou podobně třaskavá jako v Řecku.

Na dopadech splasknutí čínské dluhové bubliny se analytici příliš neshodnou. Jedni říkají, že by mohly být ztráty až pětkrát větší než za hypoteční krize a druzí, jako např. agentura Moody’s, tvrdí, že by byla tato dluhová bomba „odzbrojena“ ještě dříve, než by k něčemu došlo.

Jak to vidí ostatní finanční instituce:

Poradenská firma McKinsey široce propagovala svůj odhad čínského dluhu. Podle něj představuje cca 282 % HDP – to je více než dvojnásobek oproti roku 2007. Společnost Goldman Sachs přišla letos v lednu s odhadem ve výši 216 % HDP za rok 2015. O několik měsíců později vydala samostatnou zprávu s odhadem dluhu na rok 2016 ve výši 270 %. To je meziroční nárůst o 54 %. K ještě větším hodnotám se přiklání Macquarie Group (největší australská investiční banka). Analytik Viktor Shvets uvedl, že čínský dluh je 35 bilionů dolarů, tedy téměř 350 % HDP.

Tyto odhady jsou ovšem velmi spekulativní. Čínská oficiální data jsou v podstatě k ničemu. Země má navíc masivní a rychle se vyvíjející stínový bankovní sektor, který tyto projekce velmi komplikuje.

Celkový dluh se skládá z různých složek (vláda, společnosti, banky a dluhy domácností). V případě Číny je obzvláště „výbušný“ firemní dluh. Podle McKinsey má podnikový sektor v zemi vyšší dluh než např. v USA, Kanadě, Jižní Koreji nebo v Německu, i když je Čína stále považována za rozvíjející se trh.

Pokud lze považovat něco za možnou příčinu „výbuchu“ dluhové bomby, tak to jsou nebonitní úvěry, tedy vypůjčené peníze, na které dlužník neposkytl žádné pravidelné platby. Oficiální odhad Číny je 1,7 % dluhu v těchto nesplácených úvěrech. Nicméně nezávislí pozorovatelé uvádějí hodnotu mnohem vyšší. Odhad se pohybuje mezi 15–21 %. Dokonce i MMF říká, že půjčky „vystavené riziku“ představují podíl 15,5 % z celkového počtu komerčních úvěrů.

Je tedy zřejmé, že nejen USA, ale také další globální hráč má, i přes velký růst ekonomiky, výrazné problémy. Jednoduše řečeno jak západní, tak také východní velmoci se topí v moři dluhů a je jen otázka času, do kdy budou tyto dluhy únosné.

Témata:  ekonomika Čína

Související

Aktuálně se děje

13. února 2026 11:55

Inflace v Česku je nejnižší od roku 2016, potvrdil ČSÚ

Inflace v Česku letos v lednu klesla na nejnižší úroveň od roku 2016, potvrdil dnes ČSÚ svá předběžná čísla ze začátku měsíce. Meziročně činila 1,6 %. Meziměsíčně vykázala hodnotu 0,9 %. Poprvé od roku 2018 tak letos byl nárůst cen mezi prosincem a lednem nižší než jednoprocentní. Lednová meziměsíční inflace bývá často výrazná, například kvůli změnám ceníků směrem vzhůru s příchodem nového roku.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Růst cen benzínu a nafty může státu přinést téměř miliardu měsíčně

Pokud by probíhající válka v Íránu trvaleji zvedla ceny pohonných hmot v Česku, státu se zvýší příslušné daňové inkaso. Pokud tedy vyšší cena pohonných hmot neodradí významnější část motoristů od cestování vozem. Pokud by ale došlo vlivem dražší ropy k růstu cen pohonných hmot modelově z 33 Kč/l na 40 Kč/l, takové výraznější omezování cestování by se ještě konat nemuselo.