Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Tiká další bomba: čínský dluh firem

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Krize roku 2008 nepřispěla k uzdravení veřejných financí. Ba naopak. Státy se začaly ještě více zadlužovat. V dluzích se netopí jen hlavní světová velmoc, tedy USA, ale také v Číně tiká časovaná bomba. Informuje Jakub Petruška, investiční analytik, Zlaťáky.cz

Čísla čínského rychle rostoucího dluhu jsou velmi znepokojivá. Přestože se odhady liší, pohybuje se procentní podíl celkového dluhu na HDP Číny od 218 do 350 %. Podle dostupných údajů se na zadlužení nejvíce podílí nefinanční společnosti, a to asi 125 procenty. Dále se do celkového dluhu započítává také vláda, domácnosti a finanční instituce. Průměrný celkový dluh rozvíjejících se tržních ekonomik je cca 175 % HDP. Je dobře známo, že Čína si drží určitá tajemství, doufejme proto, že tato „překvapení“ nebudou podobně třaskavá jako v Řecku.

Na dopadech splasknutí čínské dluhové bubliny se analytici příliš neshodnou. Jedni říkají, že by mohly být ztráty až pětkrát větší než za hypoteční krize a druzí, jako např. agentura Moody’s, tvrdí, že by byla tato dluhová bomba „odzbrojena“ ještě dříve, než by k něčemu došlo.

Jak to vidí ostatní finanční instituce:

Poradenská firma McKinsey široce propagovala svůj odhad čínského dluhu. Podle něj představuje cca 282 % HDP – to je více než dvojnásobek oproti roku 2007. Společnost Goldman Sachs přišla letos v lednu s odhadem ve výši 216 % HDP za rok 2015. O několik měsíců později vydala samostatnou zprávu s odhadem dluhu na rok 2016 ve výši 270 %. To je meziroční nárůst o 54 %. K ještě větším hodnotám se přiklání Macquarie Group (největší australská investiční banka). Analytik Viktor Shvets uvedl, že čínský dluh je 35 bilionů dolarů, tedy téměř 350 % HDP.

Tyto odhady jsou ovšem velmi spekulativní. Čínská oficiální data jsou v podstatě k ničemu. Země má navíc masivní a rychle se vyvíjející stínový bankovní sektor, který tyto projekce velmi komplikuje.

Celkový dluh se skládá z různých složek (vláda, společnosti, banky a dluhy domácností). V případě Číny je obzvláště „výbušný“ firemní dluh. Podle McKinsey má podnikový sektor v zemi vyšší dluh než např. v USA, Kanadě, Jižní Koreji nebo v Německu, i když je Čína stále považována za rozvíjející se trh.

Pokud lze považovat něco za možnou příčinu „výbuchu“ dluhové bomby, tak to jsou nebonitní úvěry, tedy vypůjčené peníze, na které dlužník neposkytl žádné pravidelné platby. Oficiální odhad Číny je 1,7 % dluhu v těchto nesplácených úvěrech. Nicméně nezávislí pozorovatelé uvádějí hodnotu mnohem vyšší. Odhad se pohybuje mezi 15–21 %. Dokonce i MMF říká, že půjčky „vystavené riziku“ představují podíl 15,5 % z celkového počtu komerčních úvěrů.

Je tedy zřejmé, že nejen USA, ale také další globální hráč má, i přes velký růst ekonomiky, výrazné problémy. Jednoduše řečeno jak západní, tak také východní velmoci se topí v moři dluhů a je jen otázka času, do kdy budou tyto dluhy únosné.

Témata:  ekonomika Čína

Aktuálně se děje

27. července 2026 15:43

Trumpova nová cla českou ekonomiku neochromí. Problémem je jejich trvalost

Nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zdůvodňuje nedostatečným postupem obchodních partnerů proti zboží vyráběnému nucenou prací, představují z hlediska české ekonomiky další nepříznivý zásah do mezinárodního obchodu. Nejde však o šok, jenž by měl české hospodářství bezprostředně zásadněji poškodit. Evropská unie bude patřit do skupiny ekonomik zatížených desetiprocentní sazbou, zatímco země, které podle Washingtonu nemají odpovídající zákaz dovozu výrobků vznikajících nucenou prací, čelí sazbě 12,5 procenta.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Donald Trump

Komentář

Trumpovi spojenci míří na miliardy ze světového fotbalu. Spor FIFA a UEFA se vyostřuje

Plán mezinárodní fotbalové asociace FIFA prodat soukromým investorům až dvacetiprocentní podíl ve společnosti, která bude soustřeďovat komerční práva na mistrovství světa a další soutěže, dává z čistě finančního hlediska smysl. Z pohledu „správy“ světového fotbalu, transparentnosti a oddělení politické a ekonomické moci však skýtá značná rizika.