Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Ekonomika v EU: Optimismus je na vzestupu

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Důvěra v ekonomice se v EU i v listopadu mírně zvýšila a pohybuje se tak i nadále nad dlouhodobým průměrem. V eurozóně byl nárůst optimismu o poznání slabší, ale i tak je nejvyšší od roku 2011. Za celkovým výsledkem ukazatele důvěry v eurozóně se skrývá několik protichůdných faktorů. Na prvním místě je zhoršení nálad v průmyslu, které jde na vrub objednávkám a zásobám.

Naproti tomu ve službách se tentokrát v podstatě nic nemění. Lepší je naproti tomu nálada spotřebitelů, kteří se méně obávají nezaměstnanosti a případného zhoršení ekonomického vývoje. A vlastně tento závěr koresponduje i s rostoucí ochotou firem v průmyslu a ve službách nabírat nové zaměstnance. Zajímavé naproti tomu je, že domácnosti nečekají, že by si nějak výrazně polepšily, tedy pokud jde o jejich budoucí finanční situaci. Zajímavý – a pro ECB potěšitelný – je růst inflačních očekávání. A to jak v průmyslu, tak přímo mezi spotřebiteli. Sice se zatím neprojevuje přímo v aktuálním růstu inflace, ale fakt, že s inflací počítají jak firmy, tak i domácnosti, je příslibem pro příští rok, kdy už snad (navzdory prodloužení) skončí i nekonvenční politika masívního tisku eur.

Součástí nejnovějšího průzkumu nálad v jednotlivých zemích jsou i ukazatele investičních očekávání. Oproti minulému hodnocení před šesti měsíci je vidět, že firmy v eurozóně hodlají ochotněji investovat. Největší investiční apetit mají podniky v Belgii, Lucembursku, na Maltě, na Slovensku a zejména pak v Řecku. Zdá se, že by se tak řecká ekonomika už v příštím roce mohla vrátit díky soukromým investicím dokonce na dráhu udržitelného růstu.

I když se ukazatele důvěry všeobecně zlepšují, náladami v některých zemích EU přesto hýbou politická rizika. Strach z brexitu sice již odezněl, přichází však obavy z italského referenda.

V Británii, která stále balancuje na hranici (ne)odchodu z EU, investiční nálady výrazně poklesly, nicméně snižování investic zatím průzkum nenaznačuje. Počítá jen s jejich silným omezením. Propad má naproti tomu postihnout Itálii, kde se zvyšuje pravděpodobnost předčasných voleb v důsledku případného neúspěchu prosincového referenda. Pro italskou ekonomiku - dlouhodobě zatíženou obrovským dluhem, jen pomalým růstem a vysokou nezaměstnaností - to rozhodně není příznivá zpráva.

A co si z nejnovějších dat vzít? Minimálně to, že potvrzují příznivý vývoj většiny ekonomik EU a naznačují, že i ve čtvrtém čtvrtletí letošního roku bude růst HDP EU solidní. Současně indikují, že v zemích postižených politickou nejistotou či riziky dochází k odkládání investic a zpomalování ekonomického růstu s tím, jak se domácnosti i firmy začínají chovat více konzervativně. Italské referendum přitom není jedinou neznámou, která může zatřást s ekonomickými trendy. Už v příštím roce čeká EU řada dalších. Start brexitu, volby v Nizozemí, Francii, Německu a pravděpodobně i v Itálii. Informuje Petr Dufek, Československá obchodní banka, a. s.

Témata:  ekonomika EU

Související

Aktuálně se děje

13. července 2026 17:01

Půjčka pro podnikatele: kdy se vyplatí sáhnout po rychlém řešení?

Podnikání je přesně o tom – o schopnosti reagovat rychle. Jenže rychlost stojí peníze, a peníze ne vždy přijdou ve chvíli, kdy je nejvíc potřeba. Znám to z vlastní zkušenosti: faktura odešla, ale peníze na účtu nejsou. Dodavatel čeká, nájemné se blíží a zákazník ještě nezaplatil. V takové chvíli půjčka pro podnikatele přestává být tabu a stává se čistě praktickým nástrojem.

Zdroj: Komerční článek

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Trumpova nová cla českou ekonomiku neochromí. Problémem je jejich trvalost

Nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zdůvodňuje nedostatečným postupem obchodních partnerů proti zboží vyráběnému nucenou prací, představují z hlediska české ekonomiky další nepříznivý zásah do mezinárodního obchodu. Nejde však o šok, jenž by měl české hospodářství bezprostředně zásadněji poškodit. Evropská unie bude patřit do skupiny ekonomik zatížených desetiprocentní sazbou, zatímco země, které podle Washingtonu nemají odpovídající zákaz dovozu výrobků vznikajících nucenou prací, čelí sazbě 12,5 procenta.