Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Efekt Trump podpořil důvěru v německou ekonomiku

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Důvěra v německou ekonomiku, měřená indikátorem institutu ZEW, v listopadu vyskočila ve složce očekávání na 13,8 bodu. To je druhá nejvyšší hodnota v letošním roce. Lepší náladu na trh paradoxně zřejmě přineslo vítězství Donalda Trumpa v amerických volbách, které vedlo k oživení na akciových trzích. Důvěra 350 expertů z oblasti finančního trhu se tak konečně definitivně oklepala z propadu po vystoupení Velké Británie z EU. V té době se nacházela na úrovni –6,8 bodu. Současnou situaci finančníci ohodnotili 58,8 body, což je ve srovnání s minulým měsícem nepatrné zhoršení (0,7 bodu).

Německá ekonomika by tak měla pokračovat ve slušném růstu i ve čtvrtém čtvrtletí letošního roku. Ve třetím kvartále si na své konto připsala v meziročním srovnání 1,7 %. Hlavním zdrojem růstu zůstává spotřeba domácností, která profituje z mimořádně dobré situace na trhu práce. Ve třetím čtvrtletí si i navzdory brexitu polepšila i celá ekonomika eurozóny. Ta vzrostla o 0,3 % mezikvartálně a 1,6 % meziročně a to zřejmě především díky slušné domácí poptávce. Informovala Jana Steckerová, Economist, Investment Banking, Komerční banka.

 

Témata:  ekonomika

Související

Aktuálně se děje

31. března 2026 9:46

23. března 2026 13:03

20. března 2026 12:40

17. března 2026 11:04

Meta svůj přístup nemění: reklamní model zůstává podle expertů nezákonný

Spotřebitelská organizace dTest se problematice modelu „zaplať, nebo souhlas“ u společnosti Meta věnuje dlouhodobě a na možné rozpory s evropským právem už dříve upozorňovala. Nová analýza evropských spotřebitelských organizací sdružených v BEUC ukazuje, že i aktuálně upravený model společnosti Meta nesplňuje požadavky práva EU na ochranu osobních údajů a dalších práv spotřebitelů.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Paliva v Česku zdražují rychleji než v EU, roli hrají vysoké marže, uvádí UBS

Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.