Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Máme se před Čínou klanět?

Čína, ilustrační fotografie
Čína, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Poslední dobou se nám do popředí zájmu dostává takzvaná Říše středu. Nemám na mysli žabomyší spory mezi „kavárnou“ a Hradem kvůli návštěvě čínského prezidenta nebo aktuálně dalajlámy. Tyto dohady, které nakonec stejně zajímají jenom tuzemská média, nechme stranou. Zaměřme se na skutečnou sílu čínské ekonomiky. Je tato země pro nás skutečně tak důležitým hospodářským hráčem? Máme se před ní klanět? Informuje Petr Vlasák, hlavní analytik, tginvest.cz.

Ve středu ráno informovaly čínské státní úřady o meziročním hospodářském růstu HDP 6,7 %. Když pomineme Indii, která je objemem své ekonomiky pětkrát menší než Čína, jde o největší růst z deseti největších ekonomik světa – toto tempo je skoro čtyřikrát větší než v USA nebo Evropské unii. Ano, je to vyšší tempo růstu, ale i tak má Čína co dohánět. Nejsilnější ekonomika světa – USA – je pořád o bezmála dvě třetiny větší. Proto berme velikost

ínské ekonomiky s rezervou. Když totiž přepočteme HDP na jednoho obyvatele, dostává se najednou nejlidnatější země světa někam na úroveň Libanonu, Kolumbie nebo Srbska.

Nejde vlastně o nikterak bohatou zemi; je to prostě jen obrovská a nejlidnatější země světa. A nelze ani přímo říci, že by vztahy s touto zemí byly nějak výjimečné. Podle statistik českého ministerstva průmyslu a obchodu tvořil vývoz do Číny za prvních 8 měsíců letošního roku 1,1 % z celkového tuzemského exportu: do této země jsme vyvezli zboží za skoro 30 miliard, přičemž zhruba stejný objem výrobků exportujeme například do Dánska. Jen pro úplnost – celkový objem českého exportu byl 2,6 bilionu korun.

Když se podíváme na druhou stranu mince, rudý drak skutečně vévodí statistikám – ovšem z opačného pohledu. Z Číny dovezeme 12 % veškerého zboží. Za prvních osm měsíců letošního roku celkem za 275 miliard korun. Dostáváme tak rekordní bilanci. Celkové saldo zahraničního obchodu je -245 miliard korun. V neprospěch ČR.

Nutno přiznat, že Čína je nepochybně zemí s obrovským potenciálem – konec konců se zde staví jako o život, jenže dostat se na takový trh je vskutku obtížné. Asi si těžko někdo dokáže představit, že by naši dělníci stavěli silnice a budovy v Číně. Obecně je zde problém sehnat zedníka na stavbu vlastního domu, natož abychom stavební sílu ještě vyváželi.

To, co se nám dlouhodobě daří do Země středu exportovat, jsou stroje a dopravní prostředky, čerpadla, ložiska, hřídele, spínače apod. To ale je poměrně malý segment. Mnohem výraznějším odvětvím je trh s automobily, který v Číně aktuálně rapidně roste. Jenže právě Škodovky prodané v Číně se do statistiky obchodu nezapočítávají, protože se v Číně už vyrábějí. Konkrétně ve městech Anting u Šanghaje, Yizheng a Ningbo. O tom, zda tato výroba pomáhá českému hospodářství, můžeme pochybovat.

Čína je obrovská, daleko větší než si malý Čech dokáže představit. To z ní ale nedělá rozvojové centrum, které bude investovat miliardy do závodů v České republice. Proč by to také Číňané dělali, když si mohou vše vyrobit doma a k nám jenom dovézt? Krom toho, že si tu koupili banku a fotbalový klub, nepředstavují příliš velký motor pro Česko. A představa, že do Číny budeme masivně vyvážet naše výrobky je sice krásná, bohužel ale utopistická. Toto století bude určitě víc lodí s kontejnery plout opačným směrem. Made in China.

Témata:  Čína

Související

Aktuálně se děje

24. září 2025 11:01

Levnější internet a volání pro lidi v nouzi pokračuje i po superdávce

Telefon a internet patří dnes mezi základní potřeby – umožňují být v kontaktu s rodinou, vyřizovat práci i jednat s úřady. Vláda proto dnes schválila novelu nařízení vlády č. 500/2021 Sb., o podmínkách poskytování zvláštních cen hlasové komunikační služby a služby přístupu k internetu osobám se zvláštními sociálními potřebami, která zajišťuje, že zvýhodněné tarify pro lidi v nouzi a osoby se zdravotním postižením budou fungovat i po zavedení nové „superdávky“.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Zlato láme rekordy: Nejistota ve světě žene investory k nejstarší jistotě lidstva

Král drahých kovů si pověst „bezpečného přístavu“ na finančních trzích obhajuje s velkým přehledem. Od začátku roku 2025 jeho cena vzrostla o více než 50 % a poprvé v historii překonala hranici 4 000 USD za trojskou unci – a to dokonce během vládního shutdownu v USA. Takto prudký růst však otevírá otázku, zda zlato zvládne udržet tempo a zamíří až k hranici 5 000 USD, nebo přijde ochlazení. Podrobnější pohled na situaci nabízí Olívia Lacenová, analytička Wonderinterest Trading Ltd., ve své aktuální analýze.