Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Máme se před Čínou klanět?

Čína, ilustrační fotografie
Čína, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Poslední dobou se nám do popředí zájmu dostává takzvaná Říše středu. Nemám na mysli žabomyší spory mezi „kavárnou“ a Hradem kvůli návštěvě čínského prezidenta nebo aktuálně dalajlámy. Tyto dohady, které nakonec stejně zajímají jenom tuzemská média, nechme stranou. Zaměřme se na skutečnou sílu čínské ekonomiky. Je tato země pro nás skutečně tak důležitým hospodářským hráčem? Máme se před ní klanět? Informuje Petr Vlasák, hlavní analytik, tginvest.cz.

Ve středu ráno informovaly čínské státní úřady o meziročním hospodářském růstu HDP 6,7 %. Když pomineme Indii, která je objemem své ekonomiky pětkrát menší než Čína, jde o největší růst z deseti největších ekonomik světa – toto tempo je skoro čtyřikrát větší než v USA nebo Evropské unii. Ano, je to vyšší tempo růstu, ale i tak má Čína co dohánět. Nejsilnější ekonomika světa – USA – je pořád o bezmála dvě třetiny větší. Proto berme velikost

ínské ekonomiky s rezervou. Když totiž přepočteme HDP na jednoho obyvatele, dostává se najednou nejlidnatější země světa někam na úroveň Libanonu, Kolumbie nebo Srbska.

Nejde vlastně o nikterak bohatou zemi; je to prostě jen obrovská a nejlidnatější země světa. A nelze ani přímo říci, že by vztahy s touto zemí byly nějak výjimečné. Podle statistik českého ministerstva průmyslu a obchodu tvořil vývoz do Číny za prvních 8 měsíců letošního roku 1,1 % z celkového tuzemského exportu: do této země jsme vyvezli zboží za skoro 30 miliard, přičemž zhruba stejný objem výrobků exportujeme například do Dánska. Jen pro úplnost – celkový objem českého exportu byl 2,6 bilionu korun.

Když se podíváme na druhou stranu mince, rudý drak skutečně vévodí statistikám – ovšem z opačného pohledu. Z Číny dovezeme 12 % veškerého zboží. Za prvních osm měsíců letošního roku celkem za 275 miliard korun. Dostáváme tak rekordní bilanci. Celkové saldo zahraničního obchodu je -245 miliard korun. V neprospěch ČR.

Nutno přiznat, že Čína je nepochybně zemí s obrovským potenciálem – konec konců se zde staví jako o život, jenže dostat se na takový trh je vskutku obtížné. Asi si těžko někdo dokáže představit, že by naši dělníci stavěli silnice a budovy v Číně. Obecně je zde problém sehnat zedníka na stavbu vlastního domu, natož abychom stavební sílu ještě vyváželi.

To, co se nám dlouhodobě daří do Země středu exportovat, jsou stroje a dopravní prostředky, čerpadla, ložiska, hřídele, spínače apod. To ale je poměrně malý segment. Mnohem výraznějším odvětvím je trh s automobily, který v Číně aktuálně rapidně roste. Jenže právě Škodovky prodané v Číně se do statistiky obchodu nezapočítávají, protože se v Číně už vyrábějí. Konkrétně ve městech Anting u Šanghaje, Yizheng a Ningbo. O tom, zda tato výroba pomáhá českému hospodářství, můžeme pochybovat.

Čína je obrovská, daleko větší než si malý Čech dokáže představit. To z ní ale nedělá rozvojové centrum, které bude investovat miliardy do závodů v České republice. Proč by to také Číňané dělali, když si mohou vše vyrobit doma a k nám jenom dovézt? Krom toho, že si tu koupili banku a fotbalový klub, nepředstavují příliš velký motor pro Česko. A představa, že do Číny budeme masivně vyvážet naše výrobky je sice krásná, bohužel ale utopistická. Toto století bude určitě víc lodí s kontejnery plout opačným směrem. Made in China.

Témata:  Čína

Související

Aktuálně se děje

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

1. prosince 2025 11:20

Předražené vánoční cukroví: ceny rohlíčků v obchodech lámou rekordy

Vanilkové rohlíčky patří k nejpopulárnějším druhům vánočního cukroví. Jejich domácí příprava vyjde letos na 135,50 Kč na kilogram. Loni to bylo 134,40 Kč na kilogram. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.