Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zajímavosti o stříbru: Ze stříbra jsou dešťové mraky a odstrašuje vlkodlaky

Stříbro, ilustrační fotografie
Stříbro, ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

O stříbře se v odborných kruzích hovoří jako o velmi podhodnoceném kovu, který se zatím stále krčí ve stínu zlata. To už ale tak úplně neplatí. Stříbro se stává stále více oblíbeným investičním nástrojem. Důkazem je neustále narůstající poptávka, jak z průmyslu tak od běžných investorů. Informuje Jakub Petruška, investiční analytik, Zlaťaky.cz.

Každým rokem roste množství prodaného stříbra a přepisují se rekordy jednotlivých producentů a mincoven. Proto také mincovny nestačí uspokojovat poptávku a vypadávají jim dodávky. Spotřeba narůstá a trh strádá. Tento rok stříbro ukazuje, jak velký potenciál zhodnocení se v něm skrývá. Letošní růst ceny (zatím o cca 45 procent) je důkazem, že stříbro se stává významným soupeřem zlata.

Zde je o stříbru několik zajímavostí, které jste možná nevěděli:

Stříbro se používalo jako platidlo již 700 let před naším letopočtem. Ve starověkém Egyptě a středověké Evropě bylo stříbro často považováno za cennější než zlato. Féničané uchovávali vodu, víno a ocet ve stříbrných lahvích. Stříbro je známé pro své antimikrobiální a jiné léčivé vlastnosti již po tisíce let. Sám Hippokrates používal stříbro pro obnovu tkání a hojení ran a považoval jej za prospěšné k léčení. Ve starověkém Řecku a Římě se stříbro používalo proti vzniku nákaz nebo k zabránění znehodnocování potravin. První stříbrnou měnu v Anglii začal razit král Jindřich II. kolem roku 1158. Sloučeniny stříbra byly úspěšně použity během první světové války, aby se zabránilo infekcím. Stále se používají k urychlování hojení u popálenin. Stříbro má vynikající baktericidní vlastnosti. Malá koncentrace stříbra nebo stříbrných solí zabíjejí bakterie, které nemají vyvinutou rezistenční ochranu vůči stříbru jako je tomu u mnoha antibiotik. Stříbrné slitiny se používají v zubním lékařství jako výplně, jelikož je to velmi bezpečný a odolný materiál. Dusičnan stříbrný a bromid stříbrný se používají při výrobě fotografického filmu. Stříbro má vynikající vodivost a jeho elektrické a elektronické využití patří v průmyslové produkci na druhé místo. Stříbro se používá k povrchové úpravě zrcadel, neboť má vysoce kvalitní odrazivost. Zrcadlo může odrážet asi 95 procent viditelného světelného spektra. Je také důležitou součástí dalekohledů, mikroskopů a solárních panelů. K vyvolání dešťových srážek se používá jodid stříbrný. Jedna libra této sloučeniny postačí na mnoho krychlových kilometrů mraků. Sterlingové stříbro je označení pro stříbrnou slitinu 925/1000, kde 92,5 % tvoří stříbro a zbylých 7,5 % je z jiných materiálů (obvykle mědi). Výraz se běžně používá v německy a anglicky mluvících zemích. Bod tání čistého stříbra je 962 °C, bod tání mincovního stříbra 893 °C. Bod varu 2 162 °C. Více než 2/3 stříbra vyrobeného na celém světě jsou vedlejším produktem vedle olova, mědi a zinku. 85 procent veškerého stříbra ve světě pochází z Mexika, Peru a Bolívie. Argentina dostala svůj název po stříbru – latinský výraz pro tento ušlechtilý kov je „argentum“. Samotné slovo „silver“ pochází ze starého anglosaského „seolfor“, což znamená stříbro. Lidé na celém světě věří, že stříbro má pozitivní vliv na lidskou duši, pomáhá jí zbavit se negativní energie a otevírá cestu k uzdravení. O stříbře se říká, že je vhodné pro odstrašení nadpřirozených bytostí, jako jsou vlkodlaci nebo upíři.

Stříbro má v dnešním světě jedinečnou roli a jeho zastoupení je všudypřítomné. Stříbro nemůže být něčím nahrazeno. Celosvětová spotřeba neustále narůstá, recyklace je zanedbatelná a stříbro se ze země vytrácí… Je otázkou, jaký to bude mít vliv na jeho cenu.

Témata:  stříbro

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

15. listopadu 2024 9:34

Západ se k Číně staví pragmatičtěji než Česko, které to může ekonomicky dále oslabit

Zdroje současného mdlého výkonu české ekonomiky nelze hledat pouze za hranicemi. Byť úpadek německého průmyslu, energetická krize či válka na Ukrajině rozhodně svůj původ za hranicemi mají a českou ekonomiku přímo či zprostředkovaně poškozují. Češi si ale škodí i sami. Třeba tím, že s oblibou bývají papežštější než papež a že se neméně rádi vydávají ode zdi ke zdi.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy