Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Zisk České spořitelny se meziročně zvýší

Zisk České spořitelny se meziročně zvýší

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Čistý zisk České spořitelny (ČS) za třetí čtvrtletí bude podle analytiků oslovených agenturou Mediafax meziročně lepší. Své hospodářské výsledky zveřejní banka v pátek.

„Čistý zisk České spořitelny může být meziročně lepší především díky nižším opravným položkám ke špatným úvěrům,“ řekl Tomáš Tomčány, analytik společnosti Patria Finance.

U příjmů Tomčány očekává stagnaci.

Podle Milana Lavičky, analytika J&T Banky, by nemělo dojít k výraznější změně trendu, který byl u České spořitelny k vidění v první polovině roku.

„Meziročně by měl pokračovat mírný jednociferný růst na straně výnosů, a to jak u výnosů z poplatků tak i těch úrokových. Nadále by také měly postupně klesat náklady na rizikové úvěry,“ okomentoval Lavička.

Konsolidovaný čistý zisk České spořitelny za první pololetí meziročně vzrostl o 23,7 procenta na 7,21 miliardy korun, ve stejném období loňského roku ČS hospodařila s čistým ziskem 5,83 miliardy korun.

Témata:  Česká spořitelna

Související

Aktuálně se děje

25. prosince 2025 12:29

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

2. prosince 2025 11:27

Rodičovský příspěvek v roce 2026: navýšení se bude týkat jen některých rodičů

Od ledna 2026 se mění výše rodičovského příspěvku. Změna však nepřinese úlevu všem. Zatímco rodiče dvojčat a vícerčat si výrazně finančně polepší díky zvýšení na 700 000 Kč, rodiny s jedním dítětem zůstávají na současných 350 000 Kč, a navzdory inflaci tak reálně ztrácejí. Úprava přitom neplatí jen pro děti narozené až v roce 2026 – dotknout se může i rodin se staršími vícerčaty.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.