Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Euroval schválen na druhý pokus! Evropa slaví, Slováci zaplatí novými volbami

Slovenský parlament ve čtvrtek uklidnil Evropu. Napodruhé schválil záchranný fond eurozóny.

Jen několik desítek minut před tím parlament rozhodl, že se rozpustí. Nové (předčasné) volby budou 10. března příštího roku. Pro zákon o zkrácení volebního období hlasovalo 143 poslanců ze stopadesátičlenné Národní rady (slovenského parlamentu), pro úpravy ve smlouvě o eurovalu, jak je na Slovensku nazýván Evropský fond finanční stability, 114 poslanců. Volby i euroval ještě musí podepsat prezident Ivan Gašparovič. Jeho souhlas je však pokládán za formalitu. V případě eurovalu schválili poslanci ve čtvrtek stejný návrh, který dva dny před tím odmítli. Předseda vládní strany Svoboda a Solidarita Richard Sulík ještě před druhým hlasováním oznámil, že jeho strana napadne opakované rozhodování parlamentu o stejné věci u ústavního soudu. Po schválených změnách bude v záchranném fondu určeném pro předlužené země eurozóny a banky zasažené krizí 780 miliard eur, to je 19 bilionů korun. Dosud to bylo 440 miliard. Slováci v dodatku k zakládající smlouvě ve čtvrtek odhlasovali zvýšení svého vkladu ze 4,37 miliardy eur na 7,72 miliardy. To je necelé procento objemu fondu. Agentura SITA cituje z reakce expremiéra Roberta Fica, vůdce opozičního Směru, na čtvrteční hlasování: "Slovenská republika se vrátila na mapu Evropy jako důvěryhodný partner." V úterý, poté, co euroval v parlamentu nezískal potřebných 76 hlasů, padla vláda první slovenské premiérky Ivety Radičové. Kabinet tehdy spojil hlasování o eurovalu s hlasováním o důvěře a pro euroval kromě opozičních seskupení Směru a Slovenské národní strany nehlasovala jedna ze čtyř vládních stran - SaS. Cestu k přijetí eurovalu umetla dohoda vládních stran SDKÚ, KDH a Most-Híd s opozičním Směrem. Směr ve středu slíbil podporu záchrannému fondu výměnou za předčasné volby. V nich je favoritem. Průzkumy mu dávají přes 40 procent hlasů. To by mu po odpočtu hlasů, které propadnou, mohlo zajistit většinu v parlamentu. Slováci naposledy volili zástupce do parlamentu 12 června 2010. Obdobně jako v Česku vyhrála na Slovensku sociálnědemokratická strana - Směr Roberta Fica. Nesehnala však partnera do většinové koalice, a tak vládu složily čtyři pravicové strany - Slovenská demokratická a křesťanská unie (SDKÚ), Křesťanskodemokratické hnutí (KDH), Svoboda a Solidarita (SaS) a Most-Híd. Ve parlamentu obsadila 79 křesel. Vláda Ivety Radičové teď bude působit pouze jako "udržovací". Nebude předkládat žádné reformní zákony. Radičová už oznámila, že vláda stahuje návrh daňové reformy, který obsahoval také superhrubou mzdu.

Témata:  EU

Související

Aktuálně se děje

23. března 2026 13:03

20. března 2026 12:40

16. března 2026 14:24

Trumpova administrativa zvažuje masivní prodej „papírové ropy“. Šéf burzy varuje před biblickou pohromou

Administrativa Spojených státu zvažuje historicky bezprecedentní, riskantní zásah do světového trhu s ropou, aby tak snížila její cenu. Ta povážlivě stoupá v důsledku války v Perském zálivu, zejména kvůli praktickému uzavření Hormuzského průlivu. Ropa Brent včera uzavřela nad psychologickou hranicí 100 dolarů za barel. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Paliva v Česku zdražují rychleji než v EU, roli hrají vysoké marže, uvádí UBS

Dva největší provozovatelé čerpacích stanic v Česku, polský Orlen a maďarský MOL, nyní vykazují nadstandardní rafinační marže, plyne z údajů největší švýcarské banky UBS. Jsou podle ní vyšší o desítky procent. V Česku přitom provozují dohromady takřka 750 čerpacích stanic a jejich cenotvorba má tudíž zásadní podíl na tom, že pohonné hmoty v důsledku války v Íránu zdražují v Česku jedním z nejvýraznějších temp v EU, jak tento týden zjistila Evropská komise.