Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Automobilkám chybí zaměstnanci, k pásu musí i lidé z kanceláří

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Automobilkám v Česku se daří. V dalším rozletu je ovšem brzdí neočekávaná komplikace - nedostatek kvalifikovaných i nekvalifikovaných zaměstnanců.

A je to opravdu velký nedostatek pracovníků - jak upozorňují páteční hospodářské noviny, automobilky mají okamžitě místo pro pět tisíc nových zaměstnanců.

Některé firmy řeší problém s termíny dodávek až tak, že nahánějí k montážním linkám i ty své zaměstnance, kteří normálně sedí a pracují v kancelářích. Administrativní síly tak chodí na brigády k pásu.

Automobilky se nedostatek pracovních sil pokoušejí zlikvidovat i tak, že dovážejí pracovní sílu ze zahraničí a ze své kapsy "gastarbeitrům" hradí rekvalifikační kurzy.

K nalákání nových lidí nepomáhá ani to, že průměrná mzda v automobilovém průmyslu je o čtvrtinu vyšší než v jiných odvětvích. Loni přesáhla 33 tisíc korun.

Kámen úrazu je v tom, že svářečů, mechaniků, nástrojářů nebo soustružníků zkrátka v Česku není dost. A tak chybí a brzdí další rozvoj automobilek.

Témata:  auta lidé

Aktuálně se děje

27. července 2026 15:43

Trumpova nová cla českou ekonomiku neochromí. Problémem je jejich trvalost

Nová americká cla, která administrativa prezidenta Donalda Trumpa zdůvodňuje nedostatečným postupem obchodních partnerů proti zboží vyráběnému nucenou prací, představují z hlediska české ekonomiky další nepříznivý zásah do mezinárodního obchodu. Nejde však o šok, jenž by měl české hospodářství bezprostředně zásadněji poškodit. Evropská unie bude patřit do skupiny ekonomik zatížených desetiprocentní sazbou, zatímco země, které podle Washingtonu nemají odpovídající zákaz dovozu výrobků vznikajících nucenou prací, čelí sazbě 12,5 procenta.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Donald Trump

Komentář

Trumpovi spojenci míří na miliardy ze světového fotbalu. Spor FIFA a UEFA se vyostřuje

Plán mezinárodní fotbalové asociace FIFA prodat soukromým investorům až dvacetiprocentní podíl ve společnosti, která bude soustřeďovat komerční práva na mistrovství světa a další soutěže, dává z čistě finančního hlediska smysl. Z pohledu „správy“ světového fotbalu, transparentnosti a oddělení politické a ekonomické moci však skýtá značná rizika.