Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Automobilkám chybí zaměstnanci, k pásu musí i lidé z kanceláří

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Automobilkám v Česku se daří. V dalším rozletu je ovšem brzdí neočekávaná komplikace - nedostatek kvalifikovaných i nekvalifikovaných zaměstnanců.

A je to opravdu velký nedostatek pracovníků - jak upozorňují páteční hospodářské noviny, automobilky mají okamžitě místo pro pět tisíc nových zaměstnanců.

Některé firmy řeší problém s termíny dodávek až tak, že nahánějí k montážním linkám i ty své zaměstnance, kteří normálně sedí a pracují v kancelářích. Administrativní síly tak chodí na brigády k pásu.

Automobilky se nedostatek pracovních sil pokoušejí zlikvidovat i tak, že dovážejí pracovní sílu ze zahraničí a ze své kapsy "gastarbeitrům" hradí rekvalifikační kurzy.

K nalákání nových lidí nepomáhá ani to, že průměrná mzda v automobilovém průmyslu je o čtvrtinu vyšší než v jiných odvětvích. Loni přesáhla 33 tisíc korun.

Kámen úrazu je v tom, že svářečů, mechaniků, nástrojářů nebo soustružníků zkrátka v Česku není dost. A tak chybí a brzdí další rozvoj automobilek.

Témata:  auta lidé

Související

Aktuálně se děje

25. prosince 2025 12:29

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

2. prosince 2025 11:27

Rodičovský příspěvek v roce 2026: navýšení se bude týkat jen některých rodičů

Od ledna 2026 se mění výše rodičovského příspěvku. Změna však nepřinese úlevu všem. Zatímco rodiče dvojčat a vícerčat si výrazně finančně polepší díky zvýšení na 700 000 Kč, rodiny s jedním dítětem zůstávají na současných 350 000 Kč, a navzdory inflaci tak reálně ztrácejí. Úprava přitom neplatí jen pro děti narozené až v roce 2026 – dotknout se může i rodin se staršími vícerčaty.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.