Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vánoční nákupní horečka vypukne v listopadu

Vánoční nákupní horečka  vypukne v listopadu

Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Více než polovina Čechů plánuje nakupovat vánoční dárky v listopadu, oproti loňskému roku, kdy si nákupy na poslední chvíli nechalo 39 procent respondentů, letos nákupy na prosinec odkládá pouze 21 procent zákazníků. Vyplývá to z průzkumu internetového prodejce Kasa.cz zveřejněného v úterý.

Pět až deset tisíc korun hodlá do vánočních dárků investovat 34 procent dotázaných, méně než dva tisíce korun 12 procent a více než deset tisíc korun sedm procent respondentů. Počet posledně jmenovaných vrostl oproti loňskému roku téměř na dvojnásobek.

Více než polovina (52 procent) lidí přitom kupuje dárky pro pět až devět lidí, více než třetina (36 procent) pro dvě až čtyři, každý desátý pro více než deset blízkých a dvě procenta lidí pro jediného člověka.

Většina (58 procent) respondentů plánuje v souvislosti s Vánocemi nakupovat především oblečení, sportovní vybavení a kosmetiku, čtvrtina (26 procent) dotázaných bude jako dárky vybírat hlavně knihy, CD/DVD, kulturu a zážitky, 14 procent elektroniku a dvě procenta jídlo a pití.

Sami respondenti by ovšem pod stromečkem našli nejraději elektroniku (39 procent), oblečení, sportovní vybavení a kosmetiku (33 procent), knihy, CD/DVD, kulturu a zážitky (28 procent).

Témata:  Vánoce

Aktuálně se děje

8. září 2026 10:13

Minimální mzda v Česku poroste o 2 500 korun. Od ledna bude 24 900 Kč

Vláda schválila zvýšení minimální mzdy od 1. ledna 2027 na 24 900 korun měsíčně. Odpovídající hodinová sazba při stanovené týdenní pracovní době 40 hodin tak bude činit 148,30 Kč. Zvýšení vychází z valorizačního mechanismu zakotveného v zákoníku práce, který zajišťuje předvídatelný a transparentní vývoj minimální mzdy.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Kanada se chce přiblížit EU, Německo ale brzdí. Berlín nechce provokovat Trumpa

Německo se k návrhu, aby se Kanada stala prvním „přidruženým členem“ Evropské unie, staví výrazně opatrněji než Evropská komise. Berlín přitom Kanadu jako partnera neodmítá. Naopak podporuje hlubší spolupráci v obraně, energetice, kritických surovinách nebo technologiích. Vadí mu ale forma, načasování a především geopolitické riziko celého projektu.