Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Lidé se stěhují z velkých měst do okolních okresů

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

V posledních pěti letech přibylo procentuálně nejvíce obyvatel v okresech Praha-východ, Praha-západ, Beroun, Brno-venkov a Nymburk. Je to dáno hlavně stěhováním. V absolutním počtu ale získala nejvíce obyvatel Praha, informuje český statistický úřad.

V rámci stěhování mezi okresy byly vždy nejvýznamnější pohyby obyvatel mezi velkými městskými regiony a jejich zázemím. Před revolucí se stěhovalo více lidí směrem do center, v 90. letech začaly převládat proudy stěhování z velkých měst do zázemí. Vnitřní migraci dodnes dominují pohyby tří směrů: z Hlavního města Prahy do okresů Praha-východ a Praha‑západ a z Brna-města do okresu Brno-venkov. Obdobně probíhá četné vzájemné stěhování v Moravskoslezském kraji mezi okresy Ostrava-město a Karviná a v Plzeňském kraji mezi okresy Plzeň-město a Plzeň-sever a Plzeň-jih. „Přestože se lidé ve velké míře vystěhovávají z měst do okolních okresů, za posledních pět let v absolutním vyjádření nejvíce vzrostl počet obyvatel Hlavního města Prahy. Mezi začátky let 2011 a 2016 se navýšil o 33 tisíc. Díky stěhování zde přibylo 23 tisíc lidí, určující přitom bylo stěhování zahraniční,“ upřesňuje předsedkyně ČSÚ Iva Ritschelová.

Počet obyvatel jednotlivých okresů se mění primárně vlivem stěhování. Např. na Berounsku byl růst počtu obyvatel za posledních pět let způsoben migrací z 92 %, na Nymbursku z 90 %. „Výrazné přírůstky počtu obyvatel v jednotlivých obcích bývají převážně důsledkem nové výstavby. Počet obyvatel tak prvotně roste díky stěhování, případně následně i zvýšením počtu narozených dětí,“ komentuje detailnější data Michaela Němečková z oddělení demografické statistiky ČSÚ. Významný růst počtu obyvatel i dokončených bytů byl patrný např. v Milovicích a v Jesenici. Na východě od Prahy se v uplynulých letech rozrostly také Nupaky, Květnice či Doubek, na severu Bašť a Nová Ves, na západě Chýně.

Více než polovina okresů však v posledních pěti letech obyvatele ztratila. Nejvýznamněji klesl počet obyvatel na Karvinsku (o 4,4 %) a Jesenicku (o 3,5 %). V absolutním vyjádření ubylo nejvíce obyvatel v okresech Karviná (-11,7 tis.), Ostrava-město (-7,5 tis.) a Bruntál (-3,0 tis.).

„Samotná Ostrava tak již není 300tisícovým městem jako před pěti lety. Na počátku letošního roku měla podle bilance ČSÚ necelých 293 tisíc obyvatel, o 1,5 tisíce méně než o rok dříve. Téměř o tisíc obyvatel přišel během roku 2015 také Havířov, Karviná o 800,“ uvádí Radek Havel z oddělení demografické statistiky ČSÚ. Naopak druhým rokem posílila Olomouc, čímž se k 1. lednu 2016 znovu vrátila nad 100tisícovou hranici počtu obyvatel. 

Okres

Počet obyvatel

k 1. 1. 2016

Počet obyvatel k 1. 1. 2011

Absolutní

rozdíl

Rozdíl

v %

Praha-východ

167 851

146 929

+20 922

+14,2

Praha-západ

137 523

120 954

+16 569

+13,7

Beroun

90 169

84 904

+5 265

+6,2

Bruntál

93 718

96 723

–3 005

–3,1

Jeseník

39 261

40 691

–1 430

–3,5

Karviná

253 518

265 264

–11 746

–4,4

 

Témata:  města lidé

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

15. listopadu 2024 9:34

Západ se k Číně staví pragmatičtěji než Česko, které to může ekonomicky dále oslabit

Zdroje současného mdlého výkonu české ekonomiky nelze hledat pouze za hranicemi. Byť úpadek německého průmyslu, energetická krize či válka na Ukrajině rozhodně svůj původ za hranicemi mají a českou ekonomiku přímo či zprostředkovaně poškozují. Češi si ale škodí i sami. Třeba tím, že s oblibou bývají papežštější než papež a že se neméně rádi vydávají ode zdi ke zdi.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy