Blíží se čas na podání přehledů sociálního a zdravotního pojištění

Termín pro podání přehledu o příjmech a výdajích se odvíjí od lhůty pro podání daňového přiznání. „Poplatník je povinen zdravotní pojišťovně a správě sociálního zabezpečení předložit přehled nejpozději do jednoho měsíce ode dne, ve kterém měl podat daňové přiznání za uplynulý kalendářní rok. Většina podnikatelů tedy musí podat přehled za rok 2015 nejpozději v pondělí 2. května. V případě, že termín připadá na víkend nebo svátek, je totiž nejzazší termín stanoven na následující pracovní den,“ vysvětlila Blanka Štarmanová, daňová poradkyně společnosti TaxVision a portálu www.eDane.cz.

Termín pro podání přehledu mohou podnikatelé oddálit. Odklad využívá v Česku zhruba 40 procent podnikatelů, živnostníků jen kolem 15 procent. „Pokud podnikateli zpracovává daňové přiznání daňový poradce, je pro něj nejzazším termínem pro předložení přehledu za rok 2015 až 1. srpen. O této skutečnosti musí být ale zdravotní pojišťovna i okresní správa sociálního zabezpečení včas informována. Do 2. května musí podnikatel institucím doručit kopii plné moci udělené daňovému poradci nebo jiným způsobem oznámit, že plná moc byla poradci udělena a předložena příslušnému finančnímu úřadu,“ upozornila Blanka Štarmanová.

Po odevzdání přehledu by si podnikatelé neměli zapomenout změnit zálohy na pojistné. Je ale také třeba pohlídat zaplacení případných nedoplatků. „Od měsíce, kdy byl nebo měl být podán přehled, musí podnikatel platit zálohy v nové výši. Vyšší minimální zálohy na zdravotní pojištění by podnikatelé měli platit už od ledna, pro sociální pojištění stačí jejich zvýšení zadat po podání přehledu. Minimální měsíční zálohy pro rok 2016 činí 1823 korun na zdravotní pojištění a 1972 korun na sociální. Výše záloh se odvíjí od výše dosaženého zisku v předchozím roce. Na rozdíl od zdravotního má sociální pojištění stanovenou maximální výši, takzvaný strop. Z vyměřovacího základu nad strop se už sociální pojištění neodvádí. Pro rok 2016 je maximální vyměřovací základ 1 296 288 korun,“ uvedla Blanka Štarmanová.

Stále více Čechů si k pravidelnému příjmu přivydělává podnikáním. Přes 39 procent všech podnikatelů uvádí svou pracovní činnost jako vedlejší. I oni musí řešit odvody na pojištění. „U vedlejší samostatné výdělečné činnosti placení záloh závisí na výši dosažených příjmů po odpočtu výdajů v kalendářním roce, za který se pojistné platí. Některých podnikatelů se ale platba záloh na sociální pojištění netýká. Záleží totiž na takzvané rozhodné částce, ta pro rok 2016 činí 64 813 korun. Pokud této částky podnikatel nedosáhne, nemá ze zákona povinnost platit sociální pojištění. Podnikatel, který je zároveň zaměstnancem a zaměstnání je jeho hlavním zdrojem příjmů, nemusí po celý rok platit zálohy na zdravotní pojištění. Po odevzdání přehledu doplatí za rok pojistné jednorázově podle skutečně dosaženého zisku,“ popsala Blanka Štarmanová.

Přestože se přehledy pro správu sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovnu odevzdávají ve stejném termínu, lhůty pro doplatek dlužného pojistného se liší. „Nedoplatek na zdravotním pojištění musí být uhrazen do osmi dnů od podání přehledu. Pokud tedy podnikatel podal přehled zdravotní pojišťovně s předstihem, osmidenní lhůta se odvíjí od data podání přehledu. Osmý den by už ale měly být peníze na účtu pojišťovny. Proto je důležité podat bankovní příkaz či zaplatit složenku alespoň s dvoudenním předstihem. Doplatky na sociálním pojištění musí být zaplaceny do 2. května, respektive v prodloužené lhůtě do 1. srpna, nehledě na to, kdy podnikatel přehled podal,“ řekla Blanka Štarmanová.

Propásnout termín pro podání přehledu se nevyplácí, podnikatelům hrozí stotisícové pokuty. „Pokud poplatník přehled o příjmech a výdajích ve stanoveném termínu nepodá, může mu správa sociálního zabezpečení uložit pokutu až do výše 20 tisíc korun, při opětovném porušení povinnosti může pokuta činit až 100 tisíc korun. Zdravotní pojišťovna může za zpoždění udělit pokutu až 50 tisíc korun. V praxi ale většinou pojišťovna opozdilce na chybějící přehled nejprve upozorní. V případě, že podnikatel nezaplatí ve stanovené lhůtě doplatky pojistného nebo je zaplatí v nižší částce, bude mu vyměřeno penále 0,05 procenta z dlužné částky za každý kalendářní den prodlení. Pokud podnikateli naopak vznikne přeplatek, považuje se podání přehledu automaticky za žádost o jeho vrácení. Pojišťovna či správa sociálního zabezpečení ho vrátí do jednoho měsíce. Pokud tedy v přehledu podnikatel nezaškrtne, že chce přeplatek použít na úhradu pojistného pro další období,“ uzavřela Blanka Štarmanová.

Témata:  sociální pojištění,  zdravotní pojištění,  ekonomika