Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Uplyne 95 let od prvního československého sčítání lidu

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

Na pondělí připadne výročí prvního československého sčítání lidu. Konalo se 15. února 1921. Prováděl ho nově založený Státní úřad statistický.

Podle výsledků tohoto sčítání bylo na území dnešní České republiky 10 009 480 obyvatel. Proveden byl i soupis bytů, a to v aglomeracích, které měly alespoň 20 tisíc obyvatel. „Za nejdůležitější se považovalo zjištění národnosti obyvatelstva. Mělo totiž do jisté míry potvrdit oprávněnost vzniku samostatného Československa. Národnost se zjišťovala podle nové definice odvozené od tzv. kmenové příslušnosti, za jejíž projev se považoval mateřský jazyk. Tím se měla odstranit dřívější definice národnosti určovaná podle tzv. obcovací řeči, která prý nahrávala německému jazyku,“ vysvětluje předsedkyně Českého statistického úřadu Iva Ritschelová.

Významnou charakteristikou bylo také povolání obyvatelstva. Zjištěná zaměstnání se pak porovnávala s těmi, která byla zaznamenána v roce 1914. Cílem bylo identifikovat sociální a profesní přesuny mezi dobou předválečnou a poválečnou.

Obyvatelstvo bylo sčítáno pomocí sčítacích archů pro domácnost, jak to bylo obvyklé u sčítání předválečných. Data se zpracovávala na Powersových děrnoštítkových strojích. Výsledky prvního československého sčítání lidu byly publikovány v sedmi svazcích edice Československá statistika.

Další sčítání lidu následovala v letech 1930, 1950, 1961, 1970, 1980, 1991, 2001 a 2011. Na realizaci cenzů se od roku 1980 podílí i Josef Škrabal, ředitel odboru statistiky obyvatelstva ČSÚ: „Výsledky tehdy byly sečteny ve velmi krátkém čase, za rok a půl. Zpracovávaly se na sálovém počítači Cyber 180. Při posledním sčítání v roce 2011 jsme díky modernějším technologiím a možnosti vyplňování formulářů přes internet měli první výsledky do tří měsíců.“

Další Sčítání lidu, domů a bytů proběhne v roce 2021. „Doufám, že příští sčítání proběhne moderním způsobem a že občané jím budou zatěžováni co nejméně. Po vzoru jiných evropských zemí totiž chceme vycházet z údajů, které jsou k dispozici v databázích jiných institucí. Třeba v registru obyvatel Ministerstva vnitra nebo v systému České správy sociálního zabezpečení,“ dodává Iva Ritschelová. Právo čerpat údaje z databází jiných orgánů je národním statistickým úřadům dáno evropskou legislativou. Souhlas s tímto postupem již vyslovil i Úřad pro ochranu osobních údajů.

Témata:  sčítání lidu lidé

Související

Aktuálně se děje

7. května 2025 14:38

2. května 2025 9:42

28. dubna 2025 12:40

Češi ročně investují 60 miliard do domácích mazlíčků. Výdaje rostou i kvůli inflaci

Nejvyšší inflace za posledních přibližně třicet let, která v Česku v uplynulých letech udeřila, se promítla i do nárůstu výdajů za psi a kočky. Za psa tak dnes běžná domácnost v ČR utratí průměrně zhruba 1500 korun měsíčně, za kočku zhruba polovinu této částky. Přitom alespoň jednoho psa vlastní na dva miliony českých domácností, alespoň jednu kočku pak bezmála 1,5 milionu domácností. Výdaje za „psa v obýváku“ tak činí přibližně 40 miliard korun ročně, kočky coby domácí mazlíčci pak v souhrnu vyjdou na přibližně 20 miliard korun.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy