Korporace lákají na vysoký plat a benefity. A co malé firmy?

Kvůli nízkému finančnímu ohodnocení chce práci změnit 66 procent lidí. Pro ně je zpravidla perspektivnější velký podnik. „Hlavním lákadlem velkých firem je nabízený vysoký plat. Ve velkých společnostech jsou totiž průměrně o třetinu vyšší platy, zejména na manažerských pozicích. Malé firmy těm velkým zpravidla neumějí konkurovat ani v oblasti benefitů. Velké firmy nabízejí výhody, jako je dovolená navíc, penzijní příspěvky, vzdělávání nebo nadstandardní zdravotní péče, u malé společnosti s nimi lze počítat málokdy,“ řekla Olga Hyklová, majitelka a výkonná ředitelka společnosti AC JOBS.

Jedním z dalších důvodů, proč jsou lidé ochotni změnit zaměstnání, jsou mezilidské vztahy na pracovišti. Ty jsou důležité pro 40 procent Čechů. „Ve velké společnosti jsou lidé nazýváni lidské zdroje a tak se s nimi také pracuje. Osobní vztahy jsou typické pro malé firmy, protože počet zaměstnanců je takový, že umožňuje vzájemnou bezprostřední komunikaci. Také způsob řízení a procesy bývají někdy intuitivní. Velká společnost naopak vyžaduje dodržování přesně stanovených postupů a delegování úkolů. To může být problém například v případě, že manažer potřebuje nový notebook, předá požadavek asistentce, ta jej následně přepošle na centrálu firmy, kde se čeká na jeho schválení. Na nový notebook tak může manažer čekat i několik týdnů. Navíc nutná byrokracie celý proces výrazně zpomaluje, ztěžuje práci samotného manažera a výjimkou není ani to, že zvyšuje náklady,“ popsala Olga Hyklová.

Pro tři čtvrtiny českých zaměstnanců je důležitá možnost kariérního růstu, další rozvoj a vzdělávání. Za lepší prací se ale téměř polovina Čechů není ochotna přestěhovat. „Ve velké mezinárodní firmě je téměř vždy kam růst. Navíc je v korporaci obvyklé mezinárodní a multikulturní prostředí. Vlastníci firmy, vedení, ale i samotní zaměstnanci velké společnosti jsou často ze zahraničí, porady jsou vedeny v angličtině, a lidé tak téměř denně procvičují komunikaci v cizím jazyce. Zároveň je ale vysoká pravděpodobnost, že se bude muset zaměstnanec kvůli lepší pozici přestěhovat. Korporace mají kromě vyšších požadavků přesně stanovený proces kariérního růstu zaměstnanců. Malé firmy zase nabízejí větší seberealizaci a svobodu v rozhodování, navíc často odpadá zbytečná byrokracie a administrativa,“ doplnila Olga Hyklová.

Zaměstnancům není lhostejná společenská odpovědnost firmy, ve které pracují – 85 procent Čechů cítí hrdost, pokud jejich zaměstnavatel pomáhá ostatním. Možnost zaměstnanců podílet se na výběru charitativního projektu se však v malých a velkých firmách diametrálně liší. „V malých firmách se většinou sami zaměstnanci podílí na konceptu – co a koho podpořit, zpravidla je podpora i regionálně zaměřena. Zaměstnanci jsou pak více vtaženi do celkového pojetí, víc tyto aktivity berou za své a jsou pak na firmu i hrdější. Naopak velké firmy mají výběr charitativních projektů dán centrálně, vedení rozhodne, koho podpoří, a na regionální úrovni to pak už zaměstnanci pouze akceptují, ale nemohou aktivně ovlivnit,“ vysvětlila Olga Hyklová.

Malé a střední podniky tvoří 40 procent tuzemské ekonomické produkce. Trendem se stávají mikropodniky s počtem zaměstnanců pod deset lidí. „Hlavní výhodou mikropodniků je jejich pružnost – umějí lépe reagovat na požadavky zákazníka, jsou osobnější a k zákazníkům přistupují individuálně. Navíc využívají mezery na trhu, kam se velké firmy nedostanou a vlastně tam ani nechtějí. Mikropodniky své pozice na trhu upevňují zejména díky tomu, že o jejich místo nemají velké firmy zájem. Problémem je ale plánování strategie na několik let dopředu, toho menší firmy nejsou v podstatě schopny. V malé firmě často ani majitelé nedokážou definovat, proč na trhu jsou, kam chtějí směřovat, nemají nastavené procesy fungování,“ vysvětlila Olga Hyklová.

Malé a střední firmy patří v České republice mezi klíčové zaměstnavatele. Podle průzkumu tuzemské banky by v letošním roce mohly vytvořit více než 157 tisíc nových míst, což je o 10 procent více než v loňském roce. Kromě náboru nových lidí čeká malé a střední podniky také modernizace. V minulém roce totiž přišly kvůli zastarávajícímu vybavení o zakázky ve výši přes 46 miliard korun. Firmy proto plánují do června 2016 investovat do svého podnikání 333 miliard korun. „Rozvoji malých a středních firem nahrává zejména jejich pružnost. Pokud se na inovaci domluví vedení, může se začít v podstatě okamžitě. Korporace je v tomto ohledu pomalá, každá změna musí projít složitým schvalovacím procesem, na aplikaci změn se dlouho čeká, některé se neuskuteční. To může být pro zaměstnance demotivující – stráví desítky hodin vymýšlením inovace, která se nikdy nepřevede do praxe,“ uzavřela Olga Hyklová.

Témata:  firmy