Vymahači dluhů jdou už více po domácnostech než po firmách, zůstávají jim ale stále menší částky k vymožení. O dluhy lidí se tak ještě usilovněji perou spekulanti, kteří skupují stovkové pohledávky ve velkém a využívají platebních rozkazů přes soud, aby na každé z nich vydělali tisíce, píše Právo.
Podle těch, které vymáhání dluhů živí, to v určité nadsázce řečeno vypadá tak, že jestli to takto půjde dále, nebude možné brzy z řady domácností dostat už ani korunu. Celková zadluženost Čechů se nezadržitelně, byť o něco pomalejším tempem než v minulých letech, blíží k jednomu a půl biliónu korun, což je včetně kojenců 150 000 Kč na jednoho Čecha, uvádí deník v pátečním vydání. O tom, jaké jsou dluhy především za lidmi lákavě výnosnou komoditou, svědčí to, že jen inkasní agentury ročně v Česku vyřídí přes dva miliony pohledávek za 27 miliard korun, přičemž je k tomu třeba připočítat na 700 tisíc exekucí jen v minulém roce, přičemž průměrná exekuovaná celková částka u domácností se podle Práva pohybuje kolem šedesáti tisíc. Inkasní agentury řeší pohledávky mimosoudně, na rozdíl od exekutorů, kteří jsou soukromými vykonavateli soudního rozhodnutí. Spekulanti skupují od velkých společností obrovské balíky starších pohledávek, a to v jednom případě na pár desítek či stovek korun. Obvykle vznikly před několika lety tak, že faktury či složenky firmy poslaly na neaktuální adresu, či lidé z jiného důvodu nemají o této neuhrazené směšně nízké částce ani potuchy. Teď je skoupí obchodník s dluhy, vyplní kolonky návrhu na elektronický platební rozkaz, přiloží fakturu či složenku v PDF a překvapeným lidem přijde od soudu úřední papír, aby zaplatili celkem kolem šesti sedmi tisíc. Původní dluh přitom činí dvě stě až šest set korun, zbytek jsou náklady advokáta žalobce, respektive profit toho, kdo pohledávky skoupil, popisuje Právo.
Témata: vymahači dluhů
