Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jaká je životní úroveň v České republice?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Vývoj výše průměrného měsíčního příjmu domácností českých zaměstnanců za poslední dvě dekády, procentní nárůst příjmů domácností seniorů nebo za co domácnosti nejvíce utrácely a jak spoří či byly zadluženy. Informace přináší MPSV.

To vše najdete v publikaci „Vývoj vybraných ukazatelů životní úrovně v České republice v letech 1993 - 2014“, kterou vydalo Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR.

Průměrný měsíční příjem domácností zaměstnanců se v letech 1993 – 2014 zvýšil ze 3 571 na 13 819 korun na jednoho jejího člena. Větší procentní nárůst zaznamenaly domácnosti důchodců, když jejich průměrný měsíční příjem na osobu byl v roce 2014 o více než 9 tisíc korun vyšší než v roce 1993 a činil 12 197 korun.

V publikaci mimo jiné najdete:

průměrná měsíční mzda zaměstnance v národním hospodářství (na přepočtené počty) se zvýšila od roku 2000 z 13 219 na 25 607 korun (v metodicky srovnatelném období nominální index 2014/2000 činil 193,7 %)

průměrná měsíční výše starobního důchodu vzrostla z 2 734 korun v roce 1993 na 11 065 korun v roce 2014

index spotřebitelských cen 2014/1993 dosáhl 276,2 %, přičemž nejvyšší byl vzestup cen v letech 1993 - 1998; největší podíl na růstu cen pro domácnosti měly ve sledovaných letech bydlení a výživa, což zasáhlo zejména domácnosti důchodců

v roce 2014 vydal člen zaměstnanecké domácnosti za nákup zboží a služeb průměrně za měsíc 11 642 korun, což představovalo navýšení proti roku 1993 o 8 268 korun. Celkově ale přírůstek výdajů za celé období zaostal za přírůstkem měsíčních příjmů

 z dostupných dat ČNB vyplynulo, že vklady domácností vzrostly z 314,0 miliard korun v roce 1993 na 1 923,2 miliardy korun v roce 2014

zadluženost českých domácností u bank vzrostla z 114,8 miliard korun v roce 1994 na 1 230,2 miliardy korun v roce 2014, přičemž zcela převažovaly korunové půjčky (od roku 2000 zejména hypoteční a jiné úvěry na bydlení).

V publikaci lze dohledat také vývoj a podrobnější struktury příjmů a výdajů domácností, mezd, úvěrů a úspor. Při zpracování se vycházelo především z dat Českého statistického úřadu, včetně zařazení nejaktuálnějších údajů ze šetření „Příjmy a životní podmínky domácností“ a byly také použity údaje České národní banky o zadluženosti a úsporách českých domácností. Nechybí ani přehledy o vývoji životního a existenčního minima a minimální mzdy.

Publikace vyšla v českém i anglickém jazyce v celkovém nákladu 250 kusů.

Témata:  lidé,  Ministerstvo práce a sociálních věcí

Aktuálně se děje

5. listopadu 2026 10:19

Fotovoltaika může domácnosti připravit o desetitisíce. Stačí jedna chyba ve smlouvě

Fotovoltaické elektrárny mohou domácnostem ušetřit peníze za spotřebovanou elektřinu, dokonce mohou elektřinu z nich vyrobenou prodávat dále. V poslední době však v naší spotřebitelské poradně řešíme otázky, které mají jedno společné – distributor elektřiny naúčtuje spotřebiteli náhradu škody za neoprávněnou dodávku elektřiny do sítě, protože za něho nikdo nepřevzal odpovědnost za odchylku. Ačkoliv se to zdá jako maličkost, můžete kvůli ní přijít o desetitisíce.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Za dřevo zaplatí rodiny o tisíce víc. Zdražují také pelety a brikety

Zdražování energií v Česku se stále výrazněji přelévá také na trh s palivovým dřevem, peletami a briketami. Jejich ceny letos vzrostly zhruba o pětinu, v některých případech i více. Nejvýraznější cenové tlaky se týkají suchého tvrdého dřeva, jehož nabídka je omezenější. Domácnosti, které v minulosti investovaly do vytápění dřevem jako levnější alternativy plynu či elektřiny, tak nyní zjišťují, že ani tento způsob vytápění není vůči energetickým otřesům imunní.