Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Jaká je životní úroveň v České republice?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Vývoj výše průměrného měsíčního příjmu domácností českých zaměstnanců za poslední dvě dekády, procentní nárůst příjmů domácností seniorů nebo za co domácnosti nejvíce utrácely a jak spoří či byly zadluženy. Informace přináší MPSV.

To vše najdete v publikaci „Vývoj vybraných ukazatelů životní úrovně v České republice v letech 1993 - 2014“, kterou vydalo Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR.

Průměrný měsíční příjem domácností zaměstnanců se v letech 1993 – 2014 zvýšil ze 3 571 na 13 819 korun na jednoho jejího člena. Větší procentní nárůst zaznamenaly domácnosti důchodců, když jejich průměrný měsíční příjem na osobu byl v roce 2014 o více než 9 tisíc korun vyšší než v roce 1993 a činil 12 197 korun.

V publikaci mimo jiné najdete:

průměrná měsíční mzda zaměstnance v národním hospodářství (na přepočtené počty) se zvýšila od roku 2000 z 13 219 na 25 607 korun (v metodicky srovnatelném období nominální index 2014/2000 činil 193,7 %)

průměrná měsíční výše starobního důchodu vzrostla z 2 734 korun v roce 1993 na 11 065 korun v roce 2014

index spotřebitelských cen 2014/1993 dosáhl 276,2 %, přičemž nejvyšší byl vzestup cen v letech 1993 - 1998; největší podíl na růstu cen pro domácnosti měly ve sledovaných letech bydlení a výživa, což zasáhlo zejména domácnosti důchodců

v roce 2014 vydal člen zaměstnanecké domácnosti za nákup zboží a služeb průměrně za měsíc 11 642 korun, což představovalo navýšení proti roku 1993 o 8 268 korun. Celkově ale přírůstek výdajů za celé období zaostal za přírůstkem měsíčních příjmů

 z dostupných dat ČNB vyplynulo, že vklady domácností vzrostly z 314,0 miliard korun v roce 1993 na 1 923,2 miliardy korun v roce 2014

zadluženost českých domácností u bank vzrostla z 114,8 miliard korun v roce 1994 na 1 230,2 miliardy korun v roce 2014, přičemž zcela převažovaly korunové půjčky (od roku 2000 zejména hypoteční a jiné úvěry na bydlení).

V publikaci lze dohledat také vývoj a podrobnější struktury příjmů a výdajů domácností, mezd, úvěrů a úspor. Při zpracování se vycházelo především z dat Českého statistického úřadu, včetně zařazení nejaktuálnějších údajů ze šetření „Příjmy a životní podmínky domácností“ a byly také použity údaje České národní banky o zadluženosti a úsporách českých domácností. Nechybí ani přehledy o vývoji životního a existenčního minima a minimální mzdy.

Publikace vyšla v českém i anglickém jazyce v celkovém nákladu 250 kusů.

Témata:  lidé Ministerstvo práce a sociálních věcí

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:19

Fiala slibuje platy jako v Německu do pěti let. Realita je vzdálená desítky let

Premiér Petr Fiala v Otázkách Václava Moravce několikrát uvedl, že pokud bude jeho vláda pokračovat i v příštím volebním období, budou mít Češi nakonec mzdy jako Němci nebo Rakušani. Tedy zhruba během pěti let. To je ovšem vysoce nereálné. Skutečností je naopak to, že jak Německo, tak zejména Rakousko během posledních pěti lety Česku mzdově dále utekly, jak vyplývá z dat OECD. Takže mzdy v Česku zaostávají nyní za mzdami v Rakousku a Německu ještě výrazněji než roku 2019. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy