Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Vyplatí se alternativní pohon? Výhody a nevýhody LPG a CNG

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Pokud vás trápí vysoké účty na benzin nebo naftu, určitě jste uvažovali o některé z alternativních pohonných hmot. Zjišťovali jsme, jestli se opravdu vyplatí a jaké mají výhody a nevýhody.

Trh ojetých vozů je bohatý i na alternativní typy pohonu. Vedle dominantního počtu aut s pohonem na LPG se začíná prosazovat i plynový pohon CNG a nově se v nabídce objevují i hybridní vozy, které využívají k pohonu rekuperovanou energii získanou z brzdění.

Naprostou novinkou jsou také elektromobily, ale jejich ceny se přece jen pohybují stále velmi vysoko, mimo dosah běžného spotřebitele. Navíc mají omezený dojezd a velmi dlouhé nabíjení. Naproti tomu jiné druhy pohonu, například právě auto na plyn, jsou cenově srovnatelné s klasickými vozy na benzín nebo naftu.

Nejoblíbenější jsou auta na LPG. "Pro LPG hovoří velká nabídka aut, poměrně snadná montáž přestavby a hlavně velmi široká síť čerpacích stanic,“ říká Tomáš Svoboda, ředitel služeb Auto ESA.

Na LPG se přestavují vozy se zážehovými motory a díky skoro poloviční ceně plynu proti klasickému benzínu je návratnost investice do přestavby poměrně rychlá. "Spotřeba vozu se při provozu na LPG mírně zvýší a trochu klesne výkon,“ upozorňuje Svoboda z Auto ESA a dodává, že pohon LPG je oblíbený také u větších automobilů s velkými motory.

Pohon na CNG, což je nikoli kapalný, ale stlačený plyn, je trochu komplikovanější a jeho většímu rozšíření brání spíše poměrně řídká síť čerpacích stanic. Celkové provozní náklady na CNG jsou ale ještě o kousek nižší než při pohonu na LPG. Někdo může spatřovat problém v tom, že vozy na CNG ani LPG nemohou parkovat v uzavřených podzemních garážích.

Pohon na CNG také nebere motoru prakticky žádný výkon a přepínání mezi klasickým benzínem a plynem je pro řidiče prakticky neznatelné, zatímco u LPG je pokles výkonu znát. Palivo CNG si také mnohem lépe rozumí s moderními přeplňovanými motory.

Vozy na LPG a CNG mají ale i své nevýhody a mezi poměrně zásadní patří zmenšení zavazadlového prostoru kvůli instalaci dodatečné plynové nádrže. "U malých vozů nádrž zabírá téměř celý kufr, praktičnost vozů kombi, MPV nebo SUV se pak značně omezuje,“ říká Tomáš Svoboda z Auto ESA.

V tomto ohledu mají velkou výhodu originální přestavby na LPG a CNG, které prováděla přímo automobilka. Konstrukce nádrže byla totiž uzpůsobena prostorovému řešení vozu a například oblíbený Volkswagen Passat s pohonem na CNG nemá nijak výrazně omezenou praktičnost zavazadlového prostoru, neboť je nádrž umístěna pod podlahou kufru.

Moderní vozy s hybridním pohonem, které využívají pomocný elektromotor, vznikly především jako ústupek emisním normám a daňovému zatížení vozů s vyšší spotřebou a emisemi CO2 v některých zemích. Typickým představitelem hybridního pohonu je třeba Toyota Prius.

"Hybridy jsou efektivní především v městském provozu a moc se nehodí na dálnice a jízdy mimo město, kde mají často naopak vyšší spotřebu než srovnatelný vůz s klasickým pohonem,“ upozorňuje Svoboda z Auto ESA. U hybridů a elektromobilů je pak také diskutabilní životnost akumulátorů a jejich kapacita po několika letech provozu.

Pokud jde o spolehlivost, měl by zájemce o alternativní pohon hledat především odborně provedené a certifikované přestavby. Důležitá je těsnost systému, snadnost tankování a spolehlivé přepínání mezi plynem a benzínem. V tomto ohledu jsou originální auta uzpůsobená na provoz na LPG nebo CNG přímo z továrny ve velké výhodě.  

Témata:  pohonné hmoty

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.