Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Pohledem analytičky: Zakopaný pes je v rafinériích

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Češi by se mohli unadávat, že tankují draze, když ropa je levná. Není se čemu divit a plně to chápu i z pohledu řidiče. Ovšem kde je ale zakopaný pes? Informace přináší Eva Mahdalová, analytik Colosseum.

Odpověď nalezneme především v evropských a českých rafinériích, které výrazně těží z poklesu ceny ropy. Rafinérské marže jsou opravdu nadprůměrné. Po přepočtu jsou průměrné marže evropských rafinérií přibližně 1 Kč/l. Dlouhodobý průměr je 0,4 Kč/l. 

Vývoj českých rafinérských marží se do značné míry odvíjí od vývoje evropských marží. Rafinérská marže společnosti Unipetrol se vyšplhala ve druhém čtvrtletí 2015 až na 5,3 USD za barel, přičemž ve stejném období loňského roku marže činila pouhých 0,5 USD za barel. Za jeden rok tedy marže Unipetrolu vzrostla o 4,8 USD za barel. 

Zajímavě vypadají také průměrné maloobchodní marže pumpařů. Ty se v dlouhodobém průměru pohybují okolo 2,4 Kč/l u benzínu a 3,8 Kč/l u nafty. Aktuálně se ovšem průměrná maloobchodní marže u nafty pohybuje okolo 4,5 Kč/l a u benzínu 2,6 Kč/l. 

Ceny pohonných hmot v ČR by měly klesat pomaleji než ceny v okolních zemích. Havárie v litvínovské rafinérii může mít na ceny PHM výraznější dopad, pokud se produkce paliv v dohledné době neobnoví a to i navzdory tomu, že cena ropy Brent se propadla na minima z roku 2009. 

Témata:  ropa

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.