Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Pohledem analytičky: Zakopaný pes je v rafinériích

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixabay

Češi by se mohli unadávat, že tankují draze, když ropa je levná. Není se čemu divit a plně to chápu i z pohledu řidiče. Ovšem kde je ale zakopaný pes? Informace přináší Eva Mahdalová, analytik Colosseum.

Odpověď nalezneme především v evropských a českých rafinériích, které výrazně těží z poklesu ceny ropy. Rafinérské marže jsou opravdu nadprůměrné. Po přepočtu jsou průměrné marže evropských rafinérií přibližně 1 Kč/l. Dlouhodobý průměr je 0,4 Kč/l. 

Vývoj českých rafinérských marží se do značné míry odvíjí od vývoje evropských marží. Rafinérská marže společnosti Unipetrol se vyšplhala ve druhém čtvrtletí 2015 až na 5,3 USD za barel, přičemž ve stejném období loňského roku marže činila pouhých 0,5 USD za barel. Za jeden rok tedy marže Unipetrolu vzrostla o 4,8 USD za barel. 

Zajímavě vypadají také průměrné maloobchodní marže pumpařů. Ty se v dlouhodobém průměru pohybují okolo 2,4 Kč/l u benzínu a 3,8 Kč/l u nafty. Aktuálně se ovšem průměrná maloobchodní marže u nafty pohybuje okolo 4,5 Kč/l a u benzínu 2,6 Kč/l. 

Ceny pohonných hmot v ČR by měly klesat pomaleji než ceny v okolních zemích. Havárie v litvínovské rafinérii může mít na ceny PHM výraznější dopad, pokud se produkce paliv v dohledné době neobnoví a to i navzdory tomu, že cena ropy Brent se propadla na minima z roku 2009. 

Témata:  ropa

Související

Aktuálně se děje

19. prosince 2025 10:03

15. prosince 2025 12:41

4. prosince 2025 10:58

1. prosince 2025 11:20

Předražené vánoční cukroví: ceny rohlíčků v obchodech lámou rekordy

Vanilkové rohlíčky patří k nejpopulárnějším druhům vánočního cukroví. Jejich domácí příprava vyjde letos na 135,50 Kč na kilogram. Loni to bylo 134,40 Kč na kilogram. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Evropská unie, ilustrační fotografie

Komentář

EU se dohodla na společné půjčce pro Ukrajinu. Česko se vyvázalo, ušetří desítky miliard

Lídři zemí Evropské unie se dnes nad ránem na summitu v Bruselu dohodli, že poskytnou Ukrajině zejména na její válečné výdaje v příštích dvou letech celkem 90 miliard eur, v přepočtu zhruba 2,2 bilionu korun. Tyto prostředky Kyjev ovšem nezíská ze zmrazených ruských devizových rezerv, nýbrž ze společného dluhu EU. Na tomto dluhu se přitom nebudou podílet tři země EU, a to Česko, Slovensko a Maďarsko.