Statisíce nemocných na neschopence. Podívejte se, kde se stoná nejvíce

V prvním čtvrtletí roku 2015 ošetřující lékaři vystavili tzv. neschopenku takřka půl milionu lidem. Přesně to bylo ve 492 066 případech dočasné pracovní neschopnosti, což je ve srovnání se stejným obdobím roku 2014 o 145 845 případů více. Upozornila na to Česká správa sociálního zabezpečení.

Ilustrační fotografie
reklama

Podle údajů České správy sociálního zabezpečení (ČSSZ) nejvíce nemocných zaznamenala Praha, ukončeno zde bylo 61 047 dočasných pracovních neschopností, zároveň ale v Praze lidé na tzv. neschopence strávili nejkratší dobu – v průměru přibližně 29 dní.

Nejdéle trvala „neschopnost" ve Zlínském kraji, lidé tam stonali v průměru bezmála 46 dní. V ČR činila průměrná doba dočasné pracovní neschopnosti ve sledovaném období zhruba 37 dní.

Oproti loňsku se zvýšil počet prostonaných dnů, kterých bylo o 2 662 129 více než v prvním čtvrtletí roku 2014.

Moravskoslezský kraj je na prvním místě v počtu prostonaných dnů – lidé zde byli nemocní 2 349 937 dní z celkového počtu cca 18,3 milionů prostonaných dnů v ČR. Druhý nejvyšší počet prostonaných dnů ČSSZ zaznamenala v kraji Jihomoravském – celkem 2 070 317.  V Praze byla situace o něco lepší a lidé prostonali 1 749 046 dní.

Nejlépe je na tom Karlovsrský kraj, kde lidé prostonali 487 828. Následuje Liberecký kraj s 788 947 dny a Pardubický, Královéhradecký a Vysočina, kde lidé prostonali zhruba 900 000 dní.

Počet pracovních neschopností se meziročně snížil o 20 %

Celkem 346 221 ukončených dočasných pracovních neschopností evidovala k 31. 3. 2014 Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Oproti stejnému období loňského roku se počet dočasných pracovních neschopností snížil o více než 87 000 případů. Lidé stonali v průměru 45 dnů, což ve srovnání s prvním čtvrtletím minulého roku znamená, že se doba trvání jednoho případu dočasné pracovní neschopnosti prodloužila o téměř 7,5 dne.

Příčinou byl výrazný pokles počtu dočasných pracovních neschopností (DPN) zapříčiněných onemocněními dýchací soustavy. Nemoci dýchací soustavy přesto zůstaly nejčastější příčinou vzniku DPN a měly nejkratší průběh. Ve srovnání s prvními třemi měsíci roku 2013 se počet případů DPN z důvodu nemocí dýchací soustavy snížil o téměř 44 %.

Ke konci března 2014 trval v průměru jeden případ DPN 45,08 dne, zatímco ve stejném období loňského roku 37,66 dne. Prodloužení průměrné délky trvání jednoho případu bylo zapříčiněno výrazným poklesem počtu nemocí dýchací soustavy a vyšším počtem onemocnění trvajících delší dobu jako jsou nemoci oběhové soustavy či nemoci duševní. Průměrná doba trvání jednoho případu DPN v 1. čtvrtletí 2014 byla u žen o téměř 2 dny delší než u mužů (ženy - 46 dnů, muži - 44,06 dne).

Za 1. čtvrtletí 2014 se meziročně snížil počet prostonaných dnů, bylo jich přes 15,6 milionu, tj. téměř o 710 000 méně než za stejné období roku 2013.

Mezi další časté důvody DPN patřily v 1. čtvrtletí 2014 také nemoci pohybové soustavy. Tato diagnóza zapříčinila 66 170 případů DPN (z toho jen nemoci páteře – 44 466 DPN). Průměrná doba trvání jedné DPN u tohoto onemocnění byla 70,91 dne a přesáhla celkový průměr o téměř 26 dnů. Nejdéle trvala DPN při tuberkulóze (180 dnů), onkologických onemocněních (182 dnů) a z důvodu těhotenství, porodu a šestinedělí (104,5 dne).

Loading...
Témata: lidé | nemocenská

Související:

reklama
Fokus
Aktuálně
Doporučujeme
Zobrazit: mobil | klasicky