Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Je vám nad 50 a ztratili jste práci? Poradíme, jak ji zase sehnat

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

Lidé ve středním věku se při hledání práce stále častěji potýkají s diskriminací. Problematickou skupinou jsou zejména lidé starší padesáti let. Na úřadu práce je v současnosti přihlášeno přes 160 tisíc padesátníků, což je zhruba třetina všech nezaměstnaných v České republice.

Nezaměstnanost lidí v tomto věku přitom v Česku stále roste. Oproti roku 2012 vzrostla o necelá tři procenta. Ani v budoucnu by se situace neměla nijak lepšit. Zaměstnavatelé ve většině případů upřednostňují mladší uchazeče, pomyslná věková hranice se přitom posouvá stále níž.

Diskriminace uchazečů o zaměstnání je ze zákona zakázaná, podle statistik jí čelí ale většina lidí. Nejčastějším případem je podle marketingové ředitelky personálního portálu Kateřiny Jaroňové právě věková diskriminace, se kterou se potýká přes padesát procent lidí.

“Když jsem hledala zaměstnání, tak mi někdy bylo naznačeno, že moji věkovou kategorii už firmy nechtějí,” řekla Ludmila Jelínková, které letos bude padesát let. Firma, kde pracovala, skončila kvůli krizi a tak si musela najít novou práci. Přestože má vysokoškolské vzdělání a dlouholetou praxi, novou práci našla až po roce hledání.

Na úřadu práce jí řekli, že práci si bude muset hledat sama, protože není tolik nabídek. Na zaslané životopisy jí firmy buď neodpověděly vůbec, případně záporně. “Je to pořád hlubší a hlubší deprese,” svěřila se.

Recept na to, jak konkurovat mladým neexistuje. Důležité je nevzdávat se a stále se zajímat o svůj obor. Podle Jana Karmazína, ředitele odboru trhu práce z generálního ředitelství Úřadu práce, nesignalizuje pokročilejší věk jednoznačnou nevýhodu. "Mají šanci sehnat si práci. Zvlášť v dnešní době, kdy roste zaměstnanost, zvyšuje se počet volných pracovních míst," sdělil Lidovkám.cz.

“Na pohovorech je důležité prokázat svoji chuť do života, elán, energii a zároveň stavět na svých silných stránkách, které lidé ve své dosavadní praxi mají,” radí Kateřina Jaroňová, marketingová ředitelka portálu, který lidem pomáhá nalézt práci. Dále dodává, že se situace netýká pouze padesátníků, ale i lidí po čtyřicítce.

Svůj věk před zaměstnavatelem lidé jen těžko utají. Personalisté ho například snadno dopočítají z roku ukončeného vzdělání. Specialista společnosti zprostředkující pracovní nabídky Petr Langer uchazečům ale radí, aby o svém věku otevřeně mluvili. „Můžou stavět na tom, že už nemají závazky vůči dětem, nechtějí často měnit zaměstnání, proto budou loajální,“ řekl Langer pro Lidovky.cz

Úřad práci se problematické věkové skupině snaží věnovat zvýšenou péči, ať už formou vyšších příspěvků na zaměstnání těchto osob, nebo formou celoživotního vzdělávání a rekvalifikace, říká mluvčí Úřadu práce České republiky Kateřina Beránková. Pomoci se snaží i Ministerstvo práce, které nejrůznějšími způsoby motivuje zaměstnavatele, aby lidem v tého věkové skupině dali práci.

Témata:  lidé práce nezaměstnanost

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

19. listopadu 2024 10:26

Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Politici by to měli přiznat

Prý jsme se zbavili závislosti na ruském plynu, dozvídáme se už i z billboardů. Volby se blíží a kampaň startuje. Jenže zrovna v době, kdy Česko odebírá tolik ruského plynu jako už dlouho ne. Takže kampaň míří poněkud „mimo“. Přes 90 procent plynu, který do Česka nyní teče, je z totiž „ruského směru“, ponejvíce přímo z Ruska. Pokud odněkud dovážíme přes 90 procent tak důležité suroviny, jakou plyn představuje, je zvláštní hovořit o zbavení se závislosti. Laická veřejnost si pod tím nejspíše představí, že ruský plyn neodebíráme. Což ale není pravda.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.