Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Život v důchodu: Co bude s invalidy?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

Pro 81 % Čechů by v případě invalidity třetího stupně nebyla státní podpora dostatečná na pokrytí měsíčních výdajů. Ty nejčastěji činí 6–12 tisíc korun na osobu. Jako prostředek proti poklesu životní úrovně v důsledku ztráty části příjmu se Čechům nejčastěji vybaví připojištění k životnímu pojištění, registrují ale i úrazové pojištění a spoléhají na úspory. Vyplynulo to z aktuálního průzkumu ING Životní pojišťovny.

V České republice je podle ČSSZ na 420 tisíc invalidních důchodců, z toho téměř 200 tisíc s 3. stupněm invalidity, tedy s poklesem pracovní schopnosti minimálně o 70 %. To s sebou nese významné finanční důsledky. Průměrný invalidní důchod pro 3. stupeň totiž za rok 2014 činil 10 262 korun, v případě přiznání 1. stupně dokonce jen 5 911 korun. „Pokles průměrných příjmů je i v případě nejvyšší státní podpory více než 50 %, a to s sebou nese propad životní úrovně,“ vysvětluje Renata Mrázová, generální ředitelka ING Životní pojišťovny. Češi si jsou tohoto rizika vědomi, a přestože je podle průzkumu agentury NMS pro ING Životní pojišťovnu nejvíce trápí možné fyzické omezení (54 % odpovědí), 35 % se obává právě finanční nesoběstačnosti. „Kromě toho každý desátý Čech vnímá i zatížení psychiky a hrozbu negativního přijetí ze strany společnosti,“ doplňuje Renata Mrázová.

Důchod by pokryl veškeré měsíční náklady jen 15 % Čechů

Finanční důsledky přitom nejsou abstraktní, Češi je podle průzkumu vnímají velmi konkrétně. Plné pokrytí měsíčních nákladů na osobu z invalidního důchodu 3. stupně předpokládá 15 % respondentů, 20 % by nestačil ani na polovinu pravidelných výdajů. Navíc je třeba si uvědomit, že v případě invalidity některé výdaje naopak stoupají. Týká se to třeba léků, dopravy k lékaři nebo případných stavebních úprav bytu.

O invaliditě informace máme, ale neřešíme ji

O problematice invalidity jsme přitom informovaní dobře. Přesně polovina z nás zná všechny 3 stupně invalidity, 38 % respondentů má správnou představu o počtu invalidních důchodců a 77 % ví, kdo rozhoduje o přiznání sociálních dávek v případě invalidity. „Dvě třetiny respondentů si umějí představit ochranu proti finančním následkům invalidity, nejčastěji v podobě připojištění k životnímu pojištění. Tuto variantu registruje 68 % populace,“ uvádí Mrázová. Přesto se Češi příliš nepojišťují. Pro případ invalidity je u ING Životní pojišťovny pojištěno 11 % klientů v průměru na 400 000 korun, popř. na měsíční rentu 7 200 korun. Dalších 50 % odpovědí poukázalo na úrazové pojištění, 43 % respondentů jako účinný prostředek prevence ekonomických následků spojených s poklesem příjmů vidí spoření.

Průzkum realizovala agentura NMS formou on-line dotazování ve dnech 10.–13. března 2015. Průzkumu se zúčastnilo 510 respondentů v reprezentativním zastoupení podle pohlaví, věku, kraje, velikosti místa bydliště, vzdělání a příjmu.

Témata:  důchody lidé zdravotní postižení

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

15. listopadu 2024 9:34

Západ se k Číně staví pragmatičtěji než Česko, které to může ekonomicky dále oslabit

Zdroje současného mdlého výkonu české ekonomiky nelze hledat pouze za hranicemi. Byť úpadek německého průmyslu, energetická krize či válka na Ukrajině rozhodně svůj původ za hranicemi mají a českou ekonomiku přímo či zprostředkovaně poškozují. Češi si ale škodí i sami. Třeba tím, že s oblibou bývají papežštější než papež a že se neméně rádi vydávají ode zdi ke zdi.

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy