Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Život v důchodu: Co bude s invalidy?

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Pixmac

Pro 81 % Čechů by v případě invalidity třetího stupně nebyla státní podpora dostatečná na pokrytí měsíčních výdajů. Ty nejčastěji činí 6–12 tisíc korun na osobu. Jako prostředek proti poklesu životní úrovně v důsledku ztráty části příjmu se Čechům nejčastěji vybaví připojištění k životnímu pojištění, registrují ale i úrazové pojištění a spoléhají na úspory. Vyplynulo to z aktuálního průzkumu ING Životní pojišťovny.

V České republice je podle ČSSZ na 420 tisíc invalidních důchodců, z toho téměř 200 tisíc s 3. stupněm invalidity, tedy s poklesem pracovní schopnosti minimálně o 70 %. To s sebou nese významné finanční důsledky. Průměrný invalidní důchod pro 3. stupeň totiž za rok 2014 činil 10 262 korun, v případě přiznání 1. stupně dokonce jen 5 911 korun. „Pokles průměrných příjmů je i v případě nejvyšší státní podpory více než 50 %, a to s sebou nese propad životní úrovně,“ vysvětluje Renata Mrázová, generální ředitelka ING Životní pojišťovny. Češi si jsou tohoto rizika vědomi, a přestože je podle průzkumu agentury NMS pro ING Životní pojišťovnu nejvíce trápí možné fyzické omezení (54 % odpovědí), 35 % se obává právě finanční nesoběstačnosti. „Kromě toho každý desátý Čech vnímá i zatížení psychiky a hrozbu negativního přijetí ze strany společnosti,“ doplňuje Renata Mrázová.

Důchod by pokryl veškeré měsíční náklady jen 15 % Čechů

Finanční důsledky přitom nejsou abstraktní, Češi je podle průzkumu vnímají velmi konkrétně. Plné pokrytí měsíčních nákladů na osobu z invalidního důchodu 3. stupně předpokládá 15 % respondentů, 20 % by nestačil ani na polovinu pravidelných výdajů. Navíc je třeba si uvědomit, že v případě invalidity některé výdaje naopak stoupají. Týká se to třeba léků, dopravy k lékaři nebo případných stavebních úprav bytu.

O invaliditě informace máme, ale neřešíme ji

O problematice invalidity jsme přitom informovaní dobře. Přesně polovina z nás zná všechny 3 stupně invalidity, 38 % respondentů má správnou představu o počtu invalidních důchodců a 77 % ví, kdo rozhoduje o přiznání sociálních dávek v případě invalidity. „Dvě třetiny respondentů si umějí představit ochranu proti finančním následkům invalidity, nejčastěji v podobě připojištění k životnímu pojištění. Tuto variantu registruje 68 % populace,“ uvádí Mrázová. Přesto se Češi příliš nepojišťují. Pro případ invalidity je u ING Životní pojišťovny pojištěno 11 % klientů v průměru na 400 000 korun, popř. na měsíční rentu 7 200 korun. Dalších 50 % odpovědí poukázalo na úrazové pojištění, 43 % respondentů jako účinný prostředek prevence ekonomických následků spojených s poklesem příjmů vidí spoření.

Průzkum realizovala agentura NMS formou on-line dotazování ve dnech 10.–13. března 2015. Průzkumu se zúčastnilo 510 respondentů v reprezentativním zastoupení podle pohlaví, věku, kraje, velikosti místa bydliště, vzdělání a příjmu.

Témata:  důchody lidé zdravotní postižení

Související

Aktuálně se děje

18. května 2026 16:55

13. května 2026 17:00

29. dubna 2026 10:50

28. dubna 2026 16:34

Standard & Poor’s varuje: ČEZ může mít nejhorší rating za téměř 20 let

Agentura Standard & Poor’s dnes varuje, že společnosti ČEZ zhorší rating na nejhorší úroveň za posledních minimálně takřka 20 let; zhoršuje svůj ratingový výhled při zatímním zachování hodnocení A-. Agentura hodnotí plán na vyčlenění nevýrobní části ČEZ a prodeje její části jako negativní z hlediska věřitelů, neboť krok může zhoršit obchodní a potenciálně také finanční profil podniku. Nevýrobní část je dlouhodobě stabilnější než část výrobní, která by tak při vyčlenění přišla o stabilizující kotvu. 

Zdroj: Lukáš Kovanda

Další zprávy

Ilustrační fotografie

Komentář

Evropa zaostává. Bez amerického deštníku by byla zadluženější než USA

V uplynulém týdnu se na českých sítích strhla mela. Jakub Landovský, jehož zmocnění pro plnění závazků vůči NATO dnes schvaluje vláda, nejprve glosoval slova finského prezidenta Alexandra Stubba. Ten v projevu na Hradě vyzval přítomné v obecenstvu, ať si připomenou, jak pozitivně EU změnila jejich život za posledních třicet let. „V roce 1996 měla EU patnáct členů a 28 % světového HDP. Dnes má 27 členů, a 15 % globálního HDP,“ rýpl si nato novopečený zmocněnec vyzdvižením čísel, která příliš nepečetí vzkaz, jejž chtěl Stubb z Hradu vyslat.