Přejít k obsahu | Přejít k hlavnímu menu

Pozor: Nemáte doma měřák tepla? Hrozí vám obří pokuta

Ilustrační fotografie
Ilustrační fotografie
Foto: Mariusz Stankowski, MoneyMAG.cz

Pokutu až 200 tisíc korun může dostat ten, kdo nebude mít od Nového roku naistalovány v bytech měřiče tepla. Nově se totiž bude podle zákona za takzvané dálkové teplo platit podle skutečné spotřeby každého bytu a ne podle jeho velikosti, jak je tomu doteď.

Měřič tepla by měli mít doma všichni ti, kteří bydlí v bytě vytápěném centrálně ze společného zdroje. A to ze zákona. Firmy, které je instalují, mají ale plné diáře.

Varianty jsou dvě - Je možné mít měřák na každém radiátoru. Každý takový přístroj vyjde zhruba na 500 korun a životnost má 10 let. A nebo nainstalovat měřák jediný, pro celý byt. Na to ale většina bytů není uzpůsobena.

Řada lidí už měřiče tepla má. A prý se s nimi dá i ušetřit. V některých případech je ale domluva na instalaci měřáků zkouškou sousedských vztahů.Stejně jako v jednom z domů na pražském Zahradním městě, kde někteří nájemníci měřáky prostě odmítají a ohánějí se paragrafy.

Jenže to by je mohlo podle právníka vyjít draho. Strop pokut je totiž až na sumě 200 tisíc korun.

Témata:  energetika bydlení

Související

Aktuálně se děje

20. listopadu 2024 11:28

20. listopadu 2024 11:08

18. listopadu 2024 10:44

Předpověď počasí na noc a úterý 19. listopadu

Přes naše území přejde od západu frontální systém, v noci teplá fronta a večer postupně fronta studená, informuje ČHMÚ.

Zdroj: Marie Dvořáková

Další zprávy

EUR

Špatná zpráva pro euro. Rostoucí ekonomické rozdíly mezi zeměmi ohrožují budoucnost eurozóny

Ekonomické rozdíly mezi zeměmi eurozóny se od jejího vzniku trendově stále zvětšují, a zvláště výrazně potom od roku 2019. Jednotná měna je přitom pro příslušnou měnovou unii přínosná jen tehdy, pokud jsou uvedené rozdíly dostatečně malé a ideálně pokud se jednotlivé země takové unie makroekonomicky sbližují. To právě ovšem není případ eurozóny, jak ve své nové studii dokumentují ekonomové Moritz Pfeifer a Gunther Schnabl z Institutu hospodářské politiky Lipské univerzity.